Jakuti: Porovnání verzí

Základem jakutské společnosti v době před ruskou kolonizací byl patrilineární rod (''aga yyha''). Rodiny byly většinou mongomaní, náčelníci mívali někdy žen více. V některých případech hrála roli i matrilineární posloupnost ''(ije uuha''), například v rodinách šamanů. Ženy měly poměrně svobodné postavení, mohly dědit majetek, často měly funkci šamanky a existují zprávy o ženských válečnicích. Postavení náčelníka (''tojon'') bylo dědičné, takže se dá mluvit o vznikající vrstvě aristokracie. Náčelník byl především soudce (jakoutské sloveso ''tojonoo'' znamená "soudit" nebo "rozhodovat"), případně válečný vůdce. Většina obyvatel byla osobně svobodná, ale byly mezi nimi velké majetkové rozdíly, projevující se početnostní stád domácích zvířat. ''Bokanové'' byli nemajetní lidé, kteří se na čas stávali služebníky nebo klienty náčelnickcýh a bohatých rodin. ''Kuluti'' byli lidé v závislém postavení, dědiční sluhové v domácnosti, pomocníci a honáci, které bylo možno darovat. Proto se o nich někdy nepřesně mluví jako o [[Otrokářství|otrocích]]. Lidé, kteří neměli vlastní domácí zvířata, se živili především rybolovem a sběrem rostlin, byli známi jako ''balyksyt'' (rybáři) a neměli plnoprávné postavení. ''Kubesové'' žili odděleně od ostatních, starali se o rováděníprovádění pohřebních rituálů a vztahovala se na ně různá tabu. Podle některých názorů to byli vyvrźencivyvrženci, podobní [[Dějiny Japonska|starojaponským]] ''eta'' nebo indickým [[Nedotknutelní|haridžanům]], pravděpodobnější však je, źeže to byla rituální funkce. Po příchodu Rusů během 17. a 18. století získali někteří náčelníci ruské šlchtickéšlechtické tituly a postavení jejich poddaných se pak v mnohém podobalo situaci [[Nevolnictví|nevolníků]] na ruském venkově.