Wikipedie

Těžká voda: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m změny
Řádek 17:
| pKa = p''K''<sub>w</sub>: 14,869 (''25&nbsp;°C'')
}}
'''Těžká voda''', '''D<sub>2</sub>O''', '''oxid deuteria''' je [[voda]], jejíž molekuly obsahují místo obou atomů [[vodík]]u jeho [[izotop]] [[deuterium]] -– tedy vodík s jádrem tvořeným 1 [[proton]]em a 1 [[neutron]]em. Proti běžné vodě (H<sub>2</sub>O) má D<sub>2</sub>O mírně odlišné fyzikální vlastnosti.
 
Těžká voda má nejdůležitější využití v [[Štěpná jaderná reakce|jaderných]] technologiích, kde je běžná voda pro odlišení nazývaná též '''lehká voda'''. Ve větších množstvích je zdraví škodlivá, neboť narušuje [[fyzikální rovnováha|fyzikální rovnováhu]] v těle. Není [[radioaktivita|radioaktivní]].
Řádek 76:
Výrobní zařízení v Rjukanu se proto dostalo do zorného pole spojenců, jelikož jeho zničením by byl německý program na výrobu [[jaderná zbraň|atomové zbraně]] zastaven jedinou ranou. Po několika neúspěšných pokusech se konečně podařilo 27. února 1943, s pomocí osmi členů norské speciální jednotky, kteří se schovali na náhorní plošině Hardangervidda, odstřelit zařízení na těžkou vodu v továrně Norsk Hydro. (viz [[Operace Telemark]]) Po několika týdnech byly však škody opraveny a Němci opět spustili výrobu. Následovaly tedy další bombové útoky spojenců až do okamžiku, kdy se okupanti rozhodli provoz opustit a odvézt si s sebou 50 již hotových sudů těžké vody. (Její koncentrace v nich byla mezi 1 a 99%).
 
[[20. únor]]a [[1944]] byl na loď jménem „Hydro“, převážející tento náklad, jenž představoval zhruba desetinu množství potřebného pro výrobu atomové bomby, spáchán [[atentát]]. Výbušnina byla umístěna ve strojovně a loď se potopila během několika sekund na dno 430 metrů hlubokého jezera Tinnsjøen. Jen několik sudů nezmizelo pod hladinou a tyto byly odeslány (Očití svědkové viděli, jak po potopení lodi na povrch vyplavalo několik kovových sudů, které Němci vylovili. Dlouho se spekulovalo, co v těchto sudech bylo -– nebylo jisté, jestli se jednalo o těžkou vodu anebo pouze o zmatení nepřítele. Toto dokládal detailní seznam naložených věcí na loď Hydro, s detailním popisem množství a obsahu sudů s těžkou vodou. Mnoho let poté tým vědců prozkoumával dno, pátraje po neporušených sudech. Několik jich nalezli na potopené lodi a jeden asi 60 m od lodi, který vylovili. Změřili pH vody a potom pH obsahu sudu - se zvýšenou opatrností, protože pro výrobu těžké vody se používala elektrolýza a do vody se přidával louh ([[Hydroxid draselný]]) pro zvýšení vodivosti elektrického proudu. Obsah měl jiné pH než pH vody. Před měřením vědci odhadovali, že pokud se jedná o sud s těžkou vodou, tak pH bude 14, které okamžité měření ukázalo - vzorek vody byl poslán na důkladnější rozbor a ten to potvrdil. Na napůl zrezlémzrezivělém sudu bylo čitelné jeho číselné označení, tento sud byl na seznamu naložených věcí na loď Hydro a tímto se potvrdila pravost dokumentu.), tři týdny po potopení Hydra, do německého města [[Haigerloch]], ve kterém stál pokusný reaktor [[Werner Heisenberg|Wernera Heisenberga]].
 
Ten až do úplného konce války zkoumal jak vyvolat jadernou řetězovou reakci. Za tím účelem potopil drátěný model se 664 uranovými kostkami do kovového kontejneru naplněného těžkou vodou. Kritický bod pro spuštění řetězové reakce překonal jen o pár procent.
Řádek 83:
 
=== [[Izrael]], [[1958]] ===
Podle pátrání [[BBC]] dodala Velká Británie Izraeli v roce [[1958]] dvacet tun těžké vody na podporu vznikajícího izraelského jaderného programu. Rozhodnutí o dodávce se uskutečnilo bez vědomí Ministerstva zahraničí Velké Británie i bez vědomí britského [[úřad pro atomovou energii|úřadu pro atomovou energii]]. Těžká voda měla být, dle uvedeného zdroje, použita na výrobu [[plutonium|plutonia]] v přísně střežené elektrárně [[Dimona]] v [[negevskáNegevská poušť|Negevské poušti]].
 
== Související články ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Těžká_voda“