Tomáš Garrigue Masaryk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Praha: podkapitoly, ať je to přehlednější. Zdroj o Masarykově antisemitismu je offline, tohle tvrzení by se mělo doložit jednoznačněji a ověřitelněji značka: editace z Vizuálního editoru |
→Akademické působení: přezvání kapitoly na výstižnější - určitě nepůsobil jen akademicky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 102:
<br>Jeho kritický duch jej často vedl do sporů s [[Klerikalismus|klerikály]]. Roku 1908 vystoupil na říšské radě s projevem k tzv. [[Šrámek contra Masaryk|Wahrmundově aféře]], jež byla zároveň bojem o svobodu slova na univerzitách. Požadoval, aby náboženské vyučování ve škole bylo prohlášeno za nepovinné a rodiče mohli rozhodnout o náboženské výchově svých dětí, chtěl nahradit náboženské vyučování ve škole mravní výchovou, ale v duchu křesťanském.
===
==== Spor o rukopisy ====
[[Spor o Rukopisy|Spor o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského]] se stal celonárodní aférou, využívanou i politicky. Masaryk se postavil hned na počátku sporu ([[1877]]) za vědecké prozkoumání jejich původu, a tak se pro velkou část českých vlastenců (např. [[Jan Neruda]], spisovatelka [[Eliška Krásnohorská]] nebo básník [[Adolf Heyduk]]) stal dokonce „vlastizrádcem“. Poprvé se tehdy dostal do rozporu s veřejným míněním a šel proti názoru „Otce národa“ [[František Palacký|Františka Palackého]]. Rukopisné spory pak rušily i relativní klid a pohodu, kterou Masaryk po příchodu do Prahy v období 1882 až 1884 původně měl. Stalo se tak po 13. únoru 1886, kdy v ''Athenaeu'' vyšel s jeho doporučením [[Jan Gebauer|Gebauerův]] článek, v němž žádá důkladné jazykové, estetické, historické, [[Paleografie|paleografické]] i chemické analýzy rukopisů.
| |||