Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 1 rokem
m
Editace uživatele 37.188.248.32 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
| sesterska = [[asijští linsangové]] (Prionodontidae)
}}
'''Kočkovití''' (Felidae), hovorově nazývaní '''bobšikočky''', jsou čeledí řádu [[šelmy|šelem]]. Dělí se na dvě recentní podčeledi - [[velké kočky]] (Pantheriane) a [[malé kočky]] (Felinae), a dvě fosilní podčeledi - [[Machairodontinae]] a [[Proailurinae]]. První kočky se objevily během [[Oligocén|oligocénu]], přibližně před 25 miliony let. Obě recentní podčeledi se od sebe oddělily asi před 11,5 miliony lety. V současnosti žije na Zemi nejméně 38 druhů koček, přičemž některé studie jich uznávají až 41. Mezi nejznámější kočky patří bezpochyby [[kočka domácí]], jejíž soužití s člověkem je známé již 4 000 až 7 000 let. Divocí příbuzní kočky domácí stále žijí v [[Afrika|Africe]] a západní [[Asie|Asii]], ale poničené životní prostředí značně omezilo plochy jejich výskytu. Jiné velmi známé druhy kočkovitých zahrnují velké kočky jako je [[lev]], [[tygr]], [[levhart skvrnitý|levhart]], [[Jaguár americký|jaguár]] a množství malých koček jako například [[Ocelot velký|ocelot]], [[rys ostrovid]] nebo [[puma americká]]. Za nejbližší příbuzné koček se považují [[asijští linsangové]] rodu ''Prionodon'' dříve řazení k [[Cibetky|cibetkám]] (Viverrinae).
 
Z celého řádu šelem se právě kočkovití nejvíce drží masožravého způsobu života - jsou na příjmu masa zcela závislí. Někdy se jim proto říká hypermasožravci. Jejich tělesná stavba je plně přizpůsobená lovu jiných zvířat. Mají pružné a svalnaté tělo, čelisti a zuby určené k silnému skusu, flexibilní přední končetiny zakončené ostrými zatažitelnými drápy sloužícími k přidržení kořisti, zadní končetiny umožňující prudké zrychlení a skoky a srst tvořenou kamuflážními barevnými odstíny. Ze smyslů je co nejlépe vyvinut především zrak, jenž je určen k zachycení pohybu a k dobrému vidění za šera a tmy.