Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha: Porovnání verzí

{{Různé významy|redirect=Katedrála svatého Víta|redirect2=Chrám svatého Víta|tento=katedrále v Praze|stránka=Katedrála svatého Víta (Rijeka)|stránka2=Kostel svatého Víta}}

{{Infobox - kostel

| obrázek = Praha, Katedrála, JV 01.jpg

| velikost obrázku = 280px

| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]

| provincie = [[Česká církevní provincie]]

 

== Historie ==

{{Podrobně|Rotunda svatého Víta}}

První kostel stojící na místě katedrály založil kníže [[Svatý Václav|Václav]] asi v roce [[929]]. Po [[Kostel Panny Marie (Pražský hrad)|kostelech Panny Marie]] a [[Bazilika svatého Jiří|sv. Jiří]] třetí pražský kostel byl umístěn na vyvýšené místo [[Akropolis|akropole]] pražského hradiště a byl zasvěcen [[Svatý Vít|sv. Vítu]], italskému [[Svatý|světci]], jehož ostatek (paži) získal kníže Václav od [[Saské vévodství|saského]] vévody, [[Východofranská říše|východofranského]] krále [[Jindřich I. Ptáčník|Jindřicha I. Ptáčníka]]. Měl podobu rozměrné [[Rotunda|rotundy]], původně zřejmě jen s jednou apsidou.

=== Bazilika ===

[[File:Columns, former Basilica of St. Vit in Prague, end of 11th c, Lapidary of NM Prague, 175707.jpg|thumb|upright=0.8|Sloupy z baziliky v [[Lapidárium Národního muzea|Lapidáriu]] ]]

 

Břetislavův syn a nástupce kníže [[Spytihněv II.]] dal namísto prostorově nedostačující rotundy vybudovat mnohem větší a reprezentativnější [[Spytihněvova bazilika|románskou baziliku sv.&nbsp;Víta, Vojtěcha a Panny Marie]].<ref name="skoda" /> Podle kronikáře Kosmy byla stavba zahájena na svátek sv.&nbsp;Václava roku [[1060]].<ref name="skoda" /> Na místě rotundy začala v&nbsp;roce 1060 růst trojlodní bazilika s dvěma věžemi a s&nbsp;ní i nová dominanta Pražského hradu. Respektovala klášter Kostela pražského (ten byl vlastně přistavěn k její severní straně), Svatovítskou kapitulu i [[biskupský palác]]. Byla vlastně jakousi obrovitou nástavbou nad svatými hroby. Krátce po zahájení stavby kníže Spytihněv II. zemřel. V&nbsp;budování pokračoval Spytihněvův bratr, kníže [[Vratislav II.]], který se stal prvním českým králem. On sám vytyčil půdorys a dispozice stavby. Basilika měla půdorys ve tvaru kříže, na délku měřila sedmdesát metrů, tlusté zdi a pilíře členily temný prostor do tří lodí. Od časů basiliky se dodržovala unikátní tradice: „''Jestliže byl v&nbsp;jejím centru pochován panovník svatý Václav, nechť jsou čeští králové i napříště zde nejen korunováni, ale též pohřbíváni!''“ Po požáru, který již hotové dílo postihl roku [[1091]], byla definitivně dokončena v&nbsp;roce [[1096]]. K&nbsp;roku [[1074]] je u kostela zmiňována krypta sv.&nbsp;Kosmy a Damiána.<ref name="skoda" /> [[Loď (architektura)|Trojlodní]] bazilika s&nbsp;dvojicí apsidálně zakončených [[Chór (architektura)|chórů]] (východním a západním), [[Transept|příčnou lodí]] na západním konci a dvojicí věží měla podstatně monumentálnější rozměry než předcházející kostel – délku 70&nbsp;m a&nbsp;šířku 35&nbsp;m. Její půdorys je dobře doložen; v&nbsp;podzemí jižní části dnešní katedrály se dochovaly bohatě zdobené sloupy západní i východní krypty, fragmenty zdiva, dlažby a nosných sloupů.