Fryštát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
vložení odstavce
Řádek 71:
*'''Pernštejnové''' - mezi léty 1528 - 1548 byli prozatimní vládci knížectví, za sídlo zvolili Fryštát
*'''Cigánové ze Slupska''' - hraběcí rod sídlící ve Fryštátě v letech 1572 - 1637
*'''Minsterberkové''' - slezský knížecí rod pocházející z rodu Pánůpánů z Kunštátu a Poděbrad měli Fryštát v držení dva roky - 1637-1639
*'''Žampachové z Potštejna''' - majitelé Fryštátu v letech 1639 - 1645
*'''Gašínové z Gašína''' - slezský hraběcí rod sídlil ve Fryštátě v letech 1650 - 1738
Řádek 83:
=== Fryštátští Piastovci ===
 
* '''[[Měšek I. Těšínský|Měšek I.]]''' - zakladatel nového Fryštátu, který povýšil na rezidenci Ducale Civitatem. Postavil zámek jako první stavbu nového Fryštátu. Zpočátku měl pomáhat Slezskoostravskému hradu při obraně Slezsko slezsko- Moravskýchmoravských hranic.
* '''[[Kazimír I. Těšínský|Kazimír I.]]''' - s českým králem Janem Lucemburským podepsal roku 1327 Lennílenní listinu o přičlenění SlezskaTěšínska k zemím Koruny České. Tato smlouva byla notářsky ověřena ve Fryštátě. V polovině 14. století, kdy zámek ztratil svou funkci k obraně hranic, zahájil jeho gotickou přestavbu Parléřovými učenci v sídelní rezidenci. V těsném sousedství zámku staví kostel a za jeho vlády získává Fryštát náměstí s přilehlými ulicemi, které jsou od roku 1992 vyhlášeny Slezským památným místem a chráněny Národním památkovým ústavem.
* '''[[Přemysl I. Nošák|Přemysl I.]]''' - velký politik ve službách krále Karla IV. zřídil na zámku kancelář, ve které příležitostně úřadoval.
* '''[[Boleslav I. Těšínský|Boleslav I.]]''' - určil zámek jako vdovské sídlo.
* '''Eufemie Mazovská''' - vdova po Boleslavu I. přesídlila na fryštátský zámek a dokončila jeho přestavbu.
* '''[[Boleslav II. Těšínský|Boleslav II.]]''' - v první dekádě své vlády přesunul knížecí sídlo na fryštátský zámek. Město obdařil četnými privilegii.
* '''Vévodkyně Anna Bělská''' - vdova po Boleslavu II. vrátila knížecí sídlo do Fryštátu a vychovala zde svého syna, budoucího vladaře Kazimíra II. Věnovala se charitativní činnosti. Lze ji považovat za první slezskou První dámu.
* '''[[Kazimír II. Těšínský|Kazimír II.]]''' - velký politik a zástupce českého krále ve Slezsku. Miloval město Fryštát, které zvolil za své sídlo. Za jeho vlády byl zámek mnohokrát navštěvován králi z rodu Jagellonců. Ve městě dal postavit Radnici,radnici a pivovar a v okolí vybudoval četné rybníky. Stavební památky na tohoto knížete jsou zachovány a stále slouží svému prvotnímu účelu. Jiné stavby jako kostel sv. Bartoloměje, špitál nebo lázně se nedochovaly. Protože přežil oba své syny, dědicem trůnu se stal jeho vnuk Václav Adam III. V jeho prvním roce života ho Kazimír II. zasnoubil s dcerou Jana z Pernštejna, také jednoletou Marií. Zásnuby se konaly na fryštátském zámku. Svatba pak proběhla o šestnáct let později. Po Kazimírově smrti se vlády nad knížectvím ujal Jan z Pernštejna, který si za své sídlo rovněž zvolil Fryštát.
* '''[[Václav III. Adam Těšínský|Václav III. Adam]]''' - po vyhoření těšínského hradu se s manželkou Marií přestěhoval na fryštátský zámek. Marie zde již zůstala, protože zámek jí poskytoval větší pohodlí než hrad v Těšíně. Jejich manželství však nebylo šťastné. Marie později umírá. Z jejich manželství vzešlo jediné dítě, Kazimír III. Po smrti své ženy se podruhé žení. Bere si kněžnu Kateřinu Sidonii, kterou přivítal na fryštátském zámku velkolepou předsvatební hostinou. Druhé manželství již sídlilo na hradě v Těšíně.
 
[[Soubor:Náhrobek Václava Cigána ze Slupska, hraběte ve Fryštátě.jpg|náhled|Náhrobek Václava Cigána ze Slupska, hraběte ve Fryštátě]]
 
* '''[[Fridrich Bedřich Kazimír III. FryštátskýFrýštatský]]''' - poslední vládnoucí fryštátský Piastovec. Oženil se s kněžnou Kateřinou z Lehnice a oba se přestěhovali na fryštátský zámek, kde vedli velkolepý společenský život. Zde se jim také narodila princezna Kateřina. KazimírFridrich III.Kazimír byl jediný dědic knížectví, jeho záměr bylo přesunout definitivně Piastovsképiastovské sídlo z Těšína do Fryštátu a za tímto účelem dává na okraji města postavit nový reprezentativní zámek. Nikdy ale do něj nepřesídlil. Jeho manželka, kněžna Kateřina umírá brzy po svatbě na mor, pět let na to umírá na mor i kníže Kazimír III. a krátce po něm i malá princezna Kateřina. Tak vymřeli ve Fryštátě slezští Piastovci.
 
*'''[[Kateřina Sidonie Sasko-Lauenburská|Kateřina Sidonie]]''' - druhá žena knížete Václava Adama III. Adama dostala darem velkolepý měšťanský dům na fryštátském náměstí, odkud po smrti svého muže příležitostně vládne. Roku 1653 vymírají slezští Piastovci i v Těšíně (Cieszyně).
 
=== Fryštátští Cigánové ===
Řádek 106:
=== Fryštátští Minsterberkové ===
 
* '''Johana z Poděbrad Minsteberková''' - žena těšínského knížete Kazimíra II. Piasta byla přímou vnučkou českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]].
* '''Jindřich Václav Minsterberský''' - potomek českého krále Jiřího z Poděbrad a [[Zaháňské knížectví|Zaháňských Piastovců]].
 
Řádek 117:
* '''Benigna Gaschin, rozená Haugwitzová von Biskupic''' - vdova po Joachimovi Ludwigovi von Gashin, si vyžádala Fryštát jako své sídlo, kde se věnovala podnikatelské činnosti. Pohřbena je na svou žádost ve Fryštátě, v kostele sv. Marka, kde má svůj náhrobek.
 
*'''Jiří Adam, říšský hrabě sv. říše římské von Gaschin''' - se po smrti své tety, Benigny Haugwitzové, usídlil ve Fryštátě. Říká se mu "Barokní kníže Fryštátu", protože sem v druhé polovině 17. století přivedl baroko. V tomto slohu přestavěl interiéry jak zámku tak i zámeckého kostela. Město pak ozdobil několika barokními sochami. Nejznámější z nich - dvojice soch Herkulů, střeží vchod do zámku.
 
=== Taafové z Irska ===