Sci-fi film: Porovnání verzí

'''Sci-fi film''', celým názvem '''science-fiction film''', česky jako '''vědecko-fantastický film''', je [[Filmový žánr|filmový žánr,]], které rozvijí myšlenky moderní [[Věda|vědy]] a [[Technika|techniky]], ale posouvá je do vymyšlené až fantastické roviny. Filmy tohoto žánru často obsahují témata jako jsou [[Mimozemšťané|mimozemšťani]], [[Robot|roboti]], [[cestování v čase]], daleké cesty do [[Vesmír|vesmíru]] či vývoj lidstva v [[Budoucnost|budoucnosti]].

Sci-fi se objevuje v kinematografii od samého počátku, ale až na občasné výjimky měl velmi dlouhou dobu spíše pověst laciné a senzachtivé zábavy. Teprve s příchodem filmů jako [[2001: Vesmírná odysea (film)|''2001: Vesmírná odysea'']] a především ''[[Star Wars|]]''Star Wars'']] se stal plnohodnotým žánrem, který dnes patří mezi nejpopulárnější.

Za první sci-fi film se považuje film ''[[Cesta na Měsíc|]]''Cesta na Měsíc'']] (1902) od francouzského režiséra [[Georges Méliès|George Meliése]]. Pomocí důmyslných fotografických efektů představil cestu pozemské posádky až na [[Měsíc]], kde se potkají s místními obyvateli.

30. léta bylo také období, kdy začaly vznikat nejslavnější adaptace klasických literárních monster jako ''[[Frankenstein]]'', [[Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda|''Dr. Jekyll a pan Hyde'']] či [[Neviditelný muž (film, 1933)|''Neviditelný muž'']]. I když se stále jednalo většinou o horory, díky své podstatě (nepovedený pokus [[Vědec|vědce]]) byly brány jako sci-fi filmy a založily subžánr '''sci-fi hororů'''. Nejslavnější monstrum té doby ale vzniklo na základě původního námětu - a tím byl [[King Kong (film, 1933)|''King Kong'']]. Tehdy nová technika tzv. [[Stop motion|stop-motion triků]] použitá pro animaci pohybů obrovské gorily řádící v [[New York|New Yorku]] nadchla publikum a King Kong se zařadil mezi první skutečné sci-fi ikony.

Neradostná budoucnost, kde lidé musí často přežívat v [[Totalitarismus|totalitní společnosti]], se stala tématem pro většinu sci-fi filmů i v 70. letech - vznikla vlna '''antiutopických sci-fi''' jako ''[[THX 1138|]]''THX 1138'']], ''Silent Running'', ''[[Zardoz]]'', ''[[Soylent Green|]]''Soylent Green'']], ''[[Westworld (film)|Westworld]]'', ''Rollerball'' či ''Loganův útěk,'' O vážné sci-fi byl zájem i mimo Hollywood, v Sovětském svazu vznikly tehdy hned 2 zásadní sci-fi filmy, které sice sázely především na dlouhé dialogy a hluboké zamyšlení, ale stále patří mezi ('''filozofické) sci-fi'''. Oba dva natočil sovětský režisér [[Andrej Tarkovskij]] - jsou to [[Solaris (film, 1972)|Solaris]] a [[Stalker (film)|Stalker]].

80. léta přinesla díky úspěchu Star Wars nevídané množství sci-fi filmů, které ohromovaly svými náměty, perfektním zpracováním, kvalitním obsazením a diváckými úspěchy. Filmového zpracování se dočkal populární sci-fi seriál [[Star Trek (filmová série)|''Star Trek'']]. Mimozemšťané se opět staly populárním tématem, ať už se jednalo o ty hodné (''[[Blízká setkání třetího druhu|]]''Blízká setkání třetího druhu'']], ''[[E.T. – Mimozemšťan|E.T.]], [[Starman (film)|Starman]]'') nebo zlé (''[[Vetřelec (film)|Vetřelec]], [[Predátor (film)|Predátor]], [[Věc (film, 1982)|Věc]]'').  Cestování v čase jako dávný prvek sci-fi knih od dob [[Herbert George Wells|H.G. Wellse]] proniklo i do širšího povědomí díky sériím jako [[Terminátor (film)|''Terminátor'']] nebo ''[[Návrat do budoucnosti]]''. Také roboti, počítače a technika se staly důležitým tématem, kromě Terminátora patří mezi nejdůležitější filmy tehdejší dekády ''[[Robocop]]'' či ''[[Tron]].'' Nástup [[Akční film|akčního filmu]] v 80. letech se prolnul i do sci-fi a vznikl tak nový subžánr '''akčních sci-fi.'''

Jednou z mála výjimek, kdy se tvůrci sci-fi snažili o víc než jen o akční scény a přehlídku speciálních efektů, byl ''[[Blade Runner|]]''Blade Runner'']], který vypráví o pátrání detektiva po zběhlých [[Android|androidech]] v antiutopické budoucnosti, kde lidstvo pomalu opouští zničenou Zemi. Film ale na rozdíl od většiny sci-fi filmu tehdy propadl a svého ocenění se dočkal až postupně. Podobně komerčně neúspěšné, ale kriticky dobře přijaté byly další filmy na podobné téma jako [[1984 (film, 1984)|''1984'']], ''[[Brazil]]'' a o dekádu později [[Dvanáct opic|''12 opic'']]. Jinak byla ale budoucnost podle filmařů většinou jen příležitostí k dalším akčním přehlídkám, jako ukázal například ''[[Šílený Max]]''.

S prudkým rozvojem počítačových efektů se sci-fi stalo hlavním žánrem v 90. letech, kdy díky rekordním rozpočtům vznikaly do té doby neviděné atrakce jako jsou oživlí dinosauři v [[Jurský park|''Jurském parku'']], masivní invaze mimozemšťanů v [[Den nezávislosti (film)|''Dnu nezávislosti'']], dopad asteroidu v [[Armageddon (film, 1998)|''Armageddonu'']], exotické cizí planety v [[Pátý element|Pátém elementu]] či proměny robota do různých podob v [[Terminátor 2: Den zúčtování|''Terminátorovi 2'']]. Vrcholem filmového sci-fi 90. let, který vycházel z knižního subžánru [[Kyberpunk|kyperpunku]] a inspiroval se japonskými [[anime]] jako ''[[Akira]]'' nebo ''[[Ghost in the Shell|]]''Ghost in the Shell'']] byl americký ''[[Matrix]]'' v roce 1999. Ten kromě působivých bojových scén či akčních honiček přinesl mnoho ještě dalších originálních námětů, kde nechybí role lidstva v [[Apokalyptická a postapokalyptická sci-fi|postapokalyptické]] budoucnosti ovládané [[Umělá inteligence|umělou inteligencí]].

Počátek tisicíletí byl v žánru sci-fi ve znamení nové trilogie ''[[Star Wars|]]''Star Wars'']] či nastupující série ''[[Transformers (filmová série)|Transfomers]]'', ale také několika zajímavých filmů od talentovaných režisérů, kteří vizuální působivost kvalitně propojili s originálním námětem a nabídli vzrušující podívanou z budoucnosti či dalekého vesmíru. Takové jsou filmy jako [[Minority Report (film)|''Minority Report,'']] ''Sunshine'', ''[[District 9|]]''District 9či '']] či [[Potomci lidí|]]''Potomci lidí'']]. Největším úspěchem žánru sci-fi byl v roce 2009 film [[Avatar (film, 2009)|''Avatar'']], který se stal průkopníkem v použití [[motion capture]] triků, oživil zájem o [[3D]] projekci a je do dnešního dne nejúspěšnějším filmem všech dob.

Sci-fi jako žánr dál existuje, buď prostřednictvím pokračování či restartu populárních sérii z minulosti jako jsou [[Prometheus (film)|''Vetřelci'']], ''[[Predátoři|]]''Predátoři'']], nová [[Zrození Planety opic|''Planeta opic'']], nová ''[[Godzilla (film, 2014)|Godzilla]]'', čtvrtý ''[[Šílený Max: Zběsilá cesta|Šílený Max]]'' či druhý [[Blade Runner 2049|''Blade Runner.'']] Zároveň se rodí i nízkorozpočtové originální filmy, které využívají jen jeden z námětů sci-fi a rozvíjí ho minimálních kulisách - například ''[[Zdrojový kód|]]''Zdrojový kód'']] či ''[[Looper]]'', ''[[Moon (film)|Moon]]'' nebo ''Ex-Machina''.

Za nejvýznamnější úspěch žánru je považováno přiblížení se sci-fi i ke kritickému ocenění. Zatímco dříve bylo sci-fi chápáno především jako laciná zábava pro pár nadšenců, později jako drahá zábava pro masy, aktuálně vzniká hodně ambiciózních snímků, které mají díky svému stylu blíže k dramatu a tudíž i blíže například k nominacím na Oscara. Tam patří například ''[[Gravitace (film)|Gravitace]]'', ''[[Interstellar]]'', ''[[Marťan (film)|Marťan]]'' či ''[[Příchozí|]]''Příchozí'']].