Šakal obecný: Porovnání verzí

Přidáno 166 bajtů ,  před 1 rokem
m
+ denní aktivita
(úprava predace, doplnění dle zdrojů, zapomenuto na levharty, kteří si na šakalech rádi smlsnou)
m (+ denní aktivita)
Je uváděno sedm [[poddruh]]ů šakala obecného, které se liší vzhledem i areálem výskytu. I přes shodu jmen není tento druh úzce příbuzný africkému [[Šakal čabrakový|šakalovi čabrakovému]] (''Canis mesomelas'') ani [[Šakal pruhovaný|šakalovi pruhovanému]] (''Canis adustus''), zato jeho blízkými příbuznými jsou [[vlk africký]] (''Canis anthus''), [[vlček etiopský]] (''Canis simensis'') a [[kojot prérijní]] (''Canis latrans'').
 
Obývá otevřené travnaté louky s křovisky, nejčastěji v okolí řek, jezer a v údolích. Šakal obecný je společenské zvíře a žije v malých smečkách tvořených párem a jejich potomky. Aktivní je hlavně v noci. Podobně jako [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]] (''Vulpes vulpes''), jeho největší konkurent, má velmi široký jídelníček, který zahrnuje vše od hmyzu až po malé [[Kopytníci|kopytníky]]. Oba druhy se také snadno dokáží přeorientovat na jinou stravu, pokud je nedostatek. Dalšími hlavními konkurenty jsou [[kočka bažinná]] (''Felis chaus''), na [[Kavkaz]]u též [[mýval severní]] (''Procyon lotor'') a ve střední Asii [[kočka stepní]] (''Felis lybica ornata'').
 
== Taxonomie ==
}}</ref>
 
Loví sami nebo v&nbsp;párech, ve smečkách spíše výjimečně. Pokud loví osamotě, nejdříve si najdou vhodnou kořist, poté se ukryjí, připlíží se co nejblíže a vrhnou se na ni.<ref name=":26">HEPTNER a NAUMOV, str. 152.</ref> Nejčastější kořistí jednotlivců bývají hlodavci, ptáci a zajíci. Například hlodavce vyhledávají pomocí sluchu.<ref name=":26" /> Umí ale využít i výhod skupiny a pokud loví vodní hlodavce nebo ptáky, běhají podél toku vody a nahání si kořist mezi sebou.<ref name=":26" /> Ačkoliv mohou lovit i během dne, častěji jsou aktivní v noci, tedy do západu slunce až po svítání.<ref name=":40" />
 
V&nbsp;jihovýchodní Asii šakalové při lovu spolupracují s&nbsp;[[dhoul]]y (''Cuon alpinus'').<ref name=":24" /> Naopak mezi jejich hlavní konkurenty patří vlci, lišky a kočky bažinné, na Kavkaze pak mývalové severní a ve střední Asii kočky stepní.<ref name=":23" />
Když samec získá partnerku, dojde ke kopulaci, která podobně jako u&nbsp;jiných psovitých šelem trvá většinou několik minut. Březost trvá přibližně 63 dní a mladí se rodí vždy v době hojnosti potravy.<ref name=":18" /> Samec pomáhá s&nbsp;hrabáním doupěte i&nbsp;s&nbsp;péčí o&nbsp;mladé.<ref name=":19" />
 
Samice v&nbsp;Indii mohou při porodu obývat i&nbsp;opuštěné [[Nora (biologie)|nory]] [[Liška džunglová|lišek džunglových]] (''Vulpes bengalensis''), [[Dikobraz srstnatonosý|dikobrazů srstnatonosých]] (''Hystrix indica'') nebo doupata vlků. Hloubí si ale i&nbsp;vlastní nory, které bývají 2 až 3 m dlouhé a 0,5 až 1 m hluboké a mohou mít jeden až tři vstupy. Mladá štěňata pak rodiče přesouvají mezi dvěma až čtyřmi různými místy.<ref name=":21">JHALA a MOEHLMAN, str. 160.</ref> Středoasijští šakalové obecní netvoří nory, místo toho mají v&nbsp;hustých porostech mělké pelechy. Na Kavkaze a v&nbsp;Zakavkazsku bývají nory umístěné v&nbsp;těžko přístupných křoviscích, na svazích roklí nebo na rovinách. V&nbsp;[[Dagestán]]u a [[Ázerbájdžán]]u byly dokonce vrhy nalezeny v&nbsp;dutinách stromů, mezi kořeny a pod kameny na březích řek.<ref name=":40">HEPTNER a NAUMOV, str. 151.</ref>
 
V&nbsp;Zakavkazsku a na Kavkaze se štěňata rodí mezi březnem a koncem dubna,<ref name=":19" /> v&nbsp;severovýchodní Itálii na konci dubna.<ref name=":20" /> Četnost vrhu se liší v&nbsp;závislosti na zeměpisném rozšíření: v&nbsp;Zakavkazsku je to 3–6 štěňat, v&nbsp;Tádžikistánu 3–7, v&nbsp;Uzbekistánu 2–8 a v&nbsp;Bulharsku 4–7. V&nbsp;Indii čítá vrh průměrně 4 mladé.<ref name=":19" /> Rodí se se zavřenýma očima, která se otevírají po 8 až 11 dnech, a s porodní váhou okolo 200 g.<ref name=":23">HEPTNER a NAUMOV, str. 156–157.</ref> Po jedenácti dnech od narození se také štěňatům začínají prořezávat [[zub]]y<ref name=":21" /> a od patnáctého až dvacátého dne začínají jíst maso.<ref name=":14" /> Během druhého týdne života se spolu začínají prát a zlepšují si tak schopnosti. Do agresivity se ale tyto hry vyvinou až přibližně ve čtvrtém až šestém týdnu.<ref>{{Citace periodika