Verze z 27. 8. 2018, 13:15 editovat VojtěchDostálBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 54 604 editací m →‎Externí odkazy: + {{ÚIR}} za použití AWB ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 10. 2018, 15:03 editovat zrušit editaci Hotmarie (diskuse \| příspěvky) 2 editace mBez shrnutí editace značky: první editace editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 34: == Název == Mezi českými lingvisty převládá názor, že z husitského označení města Tábor (vzniklého podle biblické hory [[Tábor (hora v Galileji)\|Tábor]] v [[Izrael]]i) vzniklo [[Apelativum\|obecné označení]] pro vojenská ležení, které se skutečné objevuje od 15. století a vyskytuje se i v [[polština\|polštině]] a [[maďarština\|maďarštině]].<ref name="rejzek">Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, nakl. LEDA, Voznice, 2001, ISBN 80-85927-85-3</ref><ref>V. Machek: ''Etymologický slovník jazyka českého'', 2., opr. a dopl. vydání, Praha 1968</ref><ref>J. Holub, F. Kopečný: ''Etymologický slovník jazyka českého'', Praha 1952</ref> Z něj pak vzniklo i označení pro [[stanový tábor\|stanové tábory]] k hromadné rekreaci dětí ([[dětský tábor]], [[~~Dětský tábor~~Skauting\|skautský]] tábor]]) a pak i pro rekreační pobyty s vyšším luxusem ubytování a naopak pro [[koncentrační tábor]]y. Jiní lingvisté zastávají názor, že označení vojenských ležení pochází z turkotatarského slova ''tabur'', znamenající vojsko v obranném postavení nebo vozovou hradbu. Do maďarštiny, ve které se vyskytuje dodnes, se dostalo nejpozději v 11. století.<ref>http://othes.univie.ac.at/5084/1/2009-05-25_9847452.pdf - Christa Hlawinka, Slawische Sprachspuren im Mühlviertel</ref> A přes [[maďarština\|maďarštinu]] se dostalo do češtiny.<ref name="rejzek" /><ref>srv. Josef Jungmann: Slovník česko-německý I–V., Praha 1834–1839</ref>

Tábor: Porovnání verzí