Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 908 bajtů ,  před 1 rokem
 
# '''Intuitivní období''' - věří ve všemohoucnost myšlenky postavené nad realitu. V tomto období (přibližně do roku 1926) se surrealisté opírali o filosofický idealismus. Sociální aktivitu nevyhledávali. Jejich program vyložil v Manifestu surrealismu André Breton (1924).
# '''Politické období''' - Surrealisté si začali uvědomovat vázanost svého experimentu a pociťovali nutnost vyjádřit se k tehdejšímu politickému řádu. Učinili to veřejným protestem proti [[kolonialismus|kolonialismu]]. Od této doby nastává jejich přibližování levici, která je zavedla až k obdivu SSSR. Postupně se stávalipřijkláněli velmik ideologickýmimarxismu - to se projevilo v Druhém manifestu surrealismu ([[1930]]). S touto změnou se změnil i název časopisu (a tato změna vystihuje celý problém) ze ''Surrealistické revoluce'' se stal ''Surrealismus ve službách revoluce''. Surrealisté však také na druhou stranu byli jedni z prvých, kteří prohlédli zrůdnost stalinistického režimu v SSSR ([[Karel Teige]]: ''Surrealismus proti proudu''). Krátce se sblížili s trockismem ([[André Breton]] navštívil v roce 1938 [[Lva Trockého]] v Mexiku.)
 
[[André Breton]] a [[Philippe Soupault]] napsali první automatickou knihu - ''Les Champs Magnetiques'' ([[1919]]), později [[André Masson]] vyvinul automatické kreslení a obraz , které se stejně jako jiné automatické metody stalo významnou částí surrealistické praxe. (Automacie byla později přizpůsobena [[počítač]]i.)
 
Mnoho populárních umělců žilo v [[Paříž]]i, která byla ve 20. a 30. letech 20. století (období největšího rozmachu surrealismu) kulturním centrem světa, v této době se k surrealismu hlásili například [[René Magritte]], [[Joan Miró]], [[Max Ernst]], [[Salvador Dalí]], [[Alberto Giacometti]], [[Valentine Hugo]], [[Meret Oppenheim]], fotograf [[Man Ray]] a [[Yves Tanguy]].
 
Díky této dominanci [[Francie]] bývá tento směr někdy mylně považován za čistě francouzský, ale surrealismus byl ve skutečnosti mezinárodní již od začátku. Vedle této francouzské skupiny, vznikla velmi brzy např. i Česká skupina (mluvčími byli [[Vítězslav Nezval]] a [[Karel Teige]]; Česká skupina pokračuje ve své činnosti nepřetržitě dodnes. Ve skutečnosti lze říci, že část nejvýznamnějších surrealistických teoretiků a většinaradikálních radikálůumělců pocházela z jiných zemí než Francie. například RumunRumuni [[Gherasim Luca]], [[Victor Brauner]], Češi [[Toyen]], [[Jindřich Heisler]], Španělé [[Luis Buňuel]], [[Salvador Dalí]], Kubánci [[Wifredo Lam]], [[Jorge Camacho]] a další.
 
Ohlas surrealismu byl velmi silný, s nástupem [[fašismus|fašismu]] byl velmi oslaben, protože toto hnutí tehdy opustilo mnoho umělců ([[Pablo Picasso]], [[Tristan Tzara]], [[Paul Éluard|Paul Eluard]], [[Vítězslav Nezval]], …), druhá významná část v čele s [[A. Bretonem]] se přesunula do USA a Mexika, kde strávili válečná léta. ([[Benjamin Péret]], [[Wolfgang Paalen]], [[Max Ernst]]...)
 
Po II. světové válce surrealisté vytýčili další směřování surrealismu ve znamení Nového mythu. Byl to příklon k mytologii, přírodním kulturám a hermetismu. ([[André Breton]], ''Arkán 17''). Poválečná období lze rozdělit na druhou a třetí generaci surrealistů. Druhou generaci lze zhruba datovat od konce války do Bretonovy smrti v roce 1966. ([[Jean-Louis Bédouin]], [[Jean Schuster]], [[Gerard Legrand]]). V roce 1969 [[Jean Schuster]] "rozpustil" surrealistické hnutí, ale mnoho skupin ve světě i v Paříži působilo od té doby dále. Třetí generace působí dosud. V 70. letech vydávala Pařížská skupina revui ''B.L.S''., později časopis ''Surréalisme''.([[Vincent Bounoure]], [[Michel Zimbacca]], [[Jorge Camacho]], [[Jean-Louis Bédouin]]). S těmito periodiky úzce spolupracovali i čeští surrealisté, kteří v té době byli zbaveni publikačních možností.
V populární kultuře, zvláště pak v [[Spojené státy americké|USA]], je surrealismus často spojován s obrazy Salvadora Dalího. Dalí byl aktivním surrealistou v letech [[1929]] - [[1936]] a dal hnutí to, co sám nazval [[Paranoicko-kritická metoda|Paranoicko-Kritickou metodou]]. Od konce třicátých let se většina členů hnutí začala surrealismu vzdalovat.
 
Kolem roku [[1960]] začaly vznikat surrealistické skupiny i na místech, kde surrealisté nikdy nepůsobili (například v [[Pákistán]]u).
 
== Představitelé surrealismu ==
70

editací