Wikipedie

Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
wikilink na Karolinum
→‎Únorový převrat: reference na účast Edvarda Beneše
Řádek 13:
Současně probíhaly i manifestace ozbrojených [[Lidové milice|Lidových milicí]] a další komunistické akce, které přešly v [[Únor 1948|převzetí moci]], obsazení sekretariátů nekomunistických stran a zřizování samozvaných [[Akční výbory Národní fronty|akčních výborů]], které nepohodlné funkcionáře vyhazovaly. 26. února rezignoval rektor Engliš a akční výbory, řízené komunistickou stranou a ministrem Nejedlým, vyloučily desítky učitelů i studentů. Jediný, kdo proti tomu ostře a veřejně vystoupil, byla prof. [[Růžena Vacková]] na schůzi filosofické fakulty; strávila potom 17 let ve věznicích.
 
Zároveň se horečně chystaly velké oslavy 600. výročí založení UK. Novým rektorem byl zvolen matematik [[Bohumil Bydžovský]] a oslavy proběhly s velkou pompou, s pamětní medailí a známkami, polovina pozvaných zahraničních univerzit však vzhledem ke změněným poměrům účast odřekla, například všechny univerzity britské, a z těch, kdo měli dostat čestné doktoráty, jich 13 odmítlo. Oslavy 7. dubna ve [[Vladislavský sál|Vladislavském sále]] se zúčastnil i prezident Beneš<ref name="ArchivCT24" />, což bylo jeho poslední veřejné vystoupení. Pozitivním výsledkem oslav byla velkorysá rekonstrukce [[Karolinum|Karolina]] podle návrhu [[Jaroslav Frágner|Jaroslava Frágnera]]. Při ní byla podstatně rozšířena Velká aula a postupně rekonstruováno celé Karolinum, včetně nové budovy rektorátu (1968). Na výzdobě se podíleli sochaři [[Karel Pokorný (sochař)|Karel Pokorný]] (socha Karla IV. v aule), [[Josef Wagner]] (Karel IV. v předsíni rektorátu), [[Karel Lidický]] (socha M. Jana Husa na nádvoří), malíři [[Vladimír Sychra]] (gobelín v aule), Richard Wiesner (stropní panely ve vestibulu auly) a další.<ref name="jedna"/>
 
Rektorem na rok 1948–49 byl zvolen [[Jan Mukařovský]], poslední rektor volený na rok podle starších zvyklostí; na jeho volbě se poprvé podíleli i zástupci studentů a zaměstnanců. V listopadu 1948 vyhlásil [[Rudolf Slánský]] program „regulace výběru studentů“ a „studijními prověrkami“ v přímé režii [[Komunistická strana Československa|KSČ]] neprošlo na UK přes 3600 studentů, celkem téměř čtvrtina, na právnické fakultě dokonce 42 %. Většina mužů rukovala na vojnu k „[[Pomocný technický prapor|černým baronům]]“. Na jejich místa nastoupili absolventi tzv. „dělnických kurzů“ (ADK), jimž půlroční kurz nahradil gymnázium.
Řádek 62:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<ref name="ArchivCT24">{{Citace elektronického periodika
| vydavatel = Česká televize
| titul = Archiv ČT24: Univerzita Karlova
| periodikum = Archiv ČT24
| datum vydání = 2018-04-07
| datum přístupu = 2018-10-28
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288585-archiv-ct24/218411058210012-univerzita-karlova
| kapitola = Mezinárodní univerzitní slavnost (1948)
| typ kapitoly = dokument
| url kapitoly = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288585-archiv-ct24/218411058210012/obsah/612110-mezinarodni-univerzitni-slavnost-1948
}}</ref></references>
 
=== Literatura ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_Univerzity_Karlovy_(od_1945)“