Bohumil Hypšman: Porovnání verzí

Přidáno 3 255 bajtů ,  před 2 lety
různá doplnění a zdroje k nim
(→‎Dílo: Vila Františka Metelky)
(různá doplnění a zdroje k nim)
| podpis =
}}
'''Bohumil Hypšman''' (do roku 1945, kdy bylo příjmení úředně změněno,<ref name="matrika"></ref> používal jméno '''Bohumil Hübschmann''', [[10. leden|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]]<ref name="matrika" </>ref> – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha<ref name="ln">{{Citace periodika|url=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/10.1961/46/4.png|periodikum= Literární noviny|datum= 46/1961|strany=4|titul=V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze}}</ref>) byl český [[architekt]].
 
== Život ==
Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.<ref name="matrika">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=2CC1AED6545A485CB4D8A50FC89EA9F2&scan=226#scan226 Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o narození a křtu]</ref> V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí.<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=178&folium=866 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton]</ref>
 
Okolo roku 1901 studoval ve Vídni na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.<ref>{{Citace periodika|url=http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nwg&datum=19010721&query=%22bohumil+h%c3%bcbschmann%22&ref=anno-search&seite=12|periodikum= Neues Wiener Tagblatt|datum= 21. 7. 1901|strany=12|titul=Premiirung der Akademie für bildene Kunste/Specialschule für Architektur (německy)}}</ref> Byl žákem vídeňského architekta [[Otto Wagner|Otto Wagnera]].<ref name="ln"></ref>
 
Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (1877–??), se kterou měl syny Bohumila (1905–??), Aleše (1907–??), Zdeňka (1909–??) a Miloše (1911–??).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E00F7D123A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil]</ref>
 
Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] v letech 1905–1908 a od roku 1920.<ref>[http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů]</ref> Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje ''Sibeliova''. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.
* 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila<ref>[http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0221159-Dum-cp-2-Melnik-cesko/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Wenzlova vila]</ref>)
* 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
* 1908 Návrh výstavního pavilonu pro Jubilejní výstava|Jubilejní výstavu 1908 (nezrealizováno?)<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2d9ae20-6c3e-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:9e0fd2c0-6c53-11e4-8d66-5ef3fc9bb22f|periodikum= Český svět|datum= 3. 1. 1908|strany=256|titul= }}</ref>
* 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
* 1909–1911 [[Akciové parní mlýny|Akciový parní mlýn v Holešovicích]], Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
* 1926–1929 [[Hypšmanova vila|Vlastní rodinný dům]], Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
* 1928–1929 Přístavba bývalé [[Plodinová burza (budova)|Plodinové burzy]], čp. 866, Praha, Senovážném náměstí<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení = |jméno = |titul = Bohumil Hypšman|periodikum = archiweb.cz|vydavatel = |url = http://www.archiweb.cz/bohumil-hypsman|datum vydání = |datum přístupu = 18. 1. 2016}}</ref>
 
=== Význam díla ===
[[Václav Vilém Štech]] ocenil v nekrologu v Literárních novinách Hypšmanovy zásluhy o obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k vytvoření nových hodnot prostranství v blízkosti Palackého pomníku.<ref name="ln"></ref>
 
Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z roku 1946, kdy se vyslovil k vítěznému návrhu na dostavbu Staroměstské radnice. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:d6f5a890-5430-11dd-ada8-000d606f5dc6?page=uuid:a25294a0-542f-11dd-b056-000d606f5dc6|periodikum= Svobodné noviny|datum= 24. 11. 1946|strany=9|titul=Jakou budeme mít Staroměstskou radnici?}}</ref>
{{Citát|...šel od světové architektury k domácím starostem. Stále se vracel k Praze a zachraňoval, kde jen mohl, její světový obsah.|V. V. Štech, Literární noviny 46/1961|3=200}}
 
== Galerie ==