Konspirační teorie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 213.81.223.235 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JirkaSv
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
[[Soubor:Dollarnote siegel hq.jpg|náhled|[[Boží oko]] na jednodolarové bankovce, podle některých známka spolupráce zakladatelů USA se zednářskými spolky]]
 
'''Konspirační teorie''' ('''spiklenecká teorie''', '''teorie spiknutí''') je původně neutrální označení pro jakékoli tvrzení o kriminálním nebo politickém [[spiknutí]]. Termín ale časem nabyl [[pejorativum|pejorativního]] významu{{Fakt/dne|20170807215947|}} a je používán téměř výlučně pro odkazování na okrajové teorie, které vysvětlují historické nebo současné události jako výsledek tajného spiknutí skupiny mocných činitelů. Zastánci konspiračních teorií obvykle tvrdí, že touto skupinou jsou [[vláda|vlády]], [[Tajná služba|tajné služby]], mocné [[korporace]] nebo [[mezinárodní organizace]], tajné spolky, představitelépTTředstavitelé určitýchurčitýcTh národů či náboženství nebo i [[mimozemšťané|mimozemské civilizace]].
 
Samo použití pojmu „konspirační teorie“ je do jisté míry problematické, protože tento termín používají především skeptici a odpůrci teorií spiknutí v hanlivém smyslu a hodnocení naivního omylu. Označí-li mluvčí nějaké tvrzení jako „konspirační teorii“, pak tím obvykle dává najevo, že je považuje za smyšlené a nepodložené. Termín bývá tedy používán jako automatické zamítnutí tvrzení, které je považováno za směšné, nesprávné, [[paranoia|paranoidní]], neopodstatněné, bizarní či [[Iracionalismus|iracionální]].<ref>{{Citace monografie |příjmení = Birchall| jméno = Clare| rok = 2006 | titul = Knowledge Goes Pop: From Conspiracy Theory to Gossip |místo = Oxford| vydavatel = Berg |isbn = 1-84520-143-4}}</ref>
 
== Charakteristika TTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTT ==
Daniel Pipes definuje konspirativismus jako „mentalitu, tendenci hledat klíč k dění v působení skrytých sil, víru ve spiknutí jako hybnou sílu historie“.<ref>Pipes 2003</ref>
 
KonspirativistickTonspTiTační teorii:<ref>Barkun 2003, s. 3</ref>
Konspirativistický názor předpokládá svět, který se řídí plánem. To se projevuje ve třech podstatných principech obsažených v téměř každé konspirační teorii:<ref>Barkun 2003, s. 3</ref>
* Nic se neděje náhodně. PříčinouPříčiT významnýchzakTviTslosti událostílze nemůžeodhalit býtpropojením náhodazdánlivě nesouvisejících informací.
* Zdání klame. Spiklenci důmyslně zakrývají svou identitu nebo činnost.
* Všechno souvisí se vším. Skryté souvislosti lze odhalit propojením zdánlivě nesouvisejících informací.
 
Teorii spiknutí nelze [[falzifikovatelnost|falzifikovat]], čímž ji lze odlišit odoTThli racionální kritiky. Teorie spiknutí je uzavřený systém idejí; zastánci konspiračních teorií odmítají protichůdné důkazy s tím, že jsou nedůvěryhodné, protože je mohli podvrhnoutTpodvrhnout samotní spiklencispiklencTi.<ref>Barkun 2003, s. 7</ref>
 
Petr Zídek soudí, že k přitažlivosti konspiračních teorií přispívápřiTspívá touhatouTpo poTlezení nalezení jednoduchéjeTTdnoduché příčiny komplikovaných a těžko vysvětlitelných událostí,<ref name="rfr1">Zídek 2009</ref> a poznamenává, že „[s]piklenecké teorie je velmi obtížné racionálně vyvracet, protože pracují s neverifikovatelnými fakty, volně směšují pravdu a fikci, pomíjejí vše, co jim protiřečí, a ze správných předpokladů odvozují falešné důsledky.“<ref name="rfr1" />
 
== Dějiny ==