Stolové hory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění názvů dvou vrcholů značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění geografických informací týkajících se jihovýchodní části Stolových hor značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 30:
Severní část (''Suchý vrch'', ''Lopota'', ''Šefel'') je pokračováním geologických struktur [[NPR Broumovské stěny|Broumovských stěn]], masiv ''Boru'' je z české části geologickým pokračováním [[Polická pánev|Polické pánve]], popřípadě lze obě části považovat za pokračování [[polická synklinála|polické synklinály]]. Vrcholové partie Stolových hor jsou tvořeny z kvádrových [[pískovec|pískovců]] svrchní [[křída|křídy]] s vložkami [[slínovec|slínovců]] a [[vápenec|vápenců]]. Jedná se o sedimenty mořského původu.
Na polské straně kromě Velké a Malé Hejšoviny a vrcholů masivu Boru jsou východním a jihovýchodním směrem další pozoruhodná skalní města: Liščím průsmykem (Lisia Przełęcz) je odděleno plató Nárožníku (polsky Narożnik, německy Eckstein; 849 m n. m.) od masivu Boru s protějším vrcholem Ptak/Vogelberg (835 m n. m.). Plató je na jihozápadě odděleno od sousední krajiny zhruba 6,5 km dlouhou skalní stěnou, na níž jsou kromě Nárožníku další významné vrcholy a vyhlídková místa, zejména Kopa Śmierci (825 m n. m.) , Skały Puchacza (také Sowie Skały''',''' německy Uhustein; 730 m n. m.), Góra świętej Anny (německy Annaberg, 711 m n. m.) nebo Skała Józefa (německy Josephstein, 680 m n. m.) Útesy od Skały Puchacza až po vrch Hanula (640 m n. m.), jímž se končí výše uvedená skalní stěna nad údolím potoka Czerwona Woda, se nazývá Urwisko Batorowskie
Blízko Nárožníku se nachází skalní město Białe Skały (Bílé skály). Na náhorní rovině Nárožníku jsou dvě velká rašeliniště Wielkie Torfowisko Batorowskie a Małe Torfowisko Batorowskie (t. č. v podstatě vysušené).
Severovýchodní stěny nad městečkem [[Radków]] ([[Čeština|česky]] Hrádek, [[Němčina|německy]] ''Wünschelburg'') a poutním místem [[Vambeřice|Wambierzyce]] (česky Vambeřice, [[Němčina|německy]] Albendorf) skýtají také velké množství turisticky vděčných skalních měst a útvarů, např. Radkowskie Skały, vyhlídka Pielgrzym (672 m n. m.), vrch Rogacz (707 m n. m.) nebo skalní hřiby (Skalne Grzyby).▼
▲Severovýchodní stěny nad městečkem [[Radków]] ([[Čeština|česky]] Hrádek, [[Němčina|německy]] ''Wünschelburg'') a poutním místem [[Vambeřice|Wambierzyce]] (česky Vambeřice, [[Němčina|německy]] Albendorf) skýtají také velké množství turisticky vděčných skalních měst a útvarů, např. Radkowskie Skały, vyhlídka Pielgrzym (672 m n. m.), vrch Rogacz (707 m n. m.) nebo skalní hřiby (Skalne Grzyby). Jihovýchodním směrem se tato část táhne až nad lázně [[Polanica-Zdrój|Polanica Zdrój]] nad údolí říčky Bystrzyca Dusznicka mezi Polanicí a městečkem Szcytna - vrch Szcytnik (něm. Waldstein, 588 m n. m.) se zámkem Leśna Skała (něm. Burg Waldstein). Na masivu Sczytniku je několik skalních útvarů a další dva vrcholy (Piaskowiec, něm. Steinberg, 578 m n. m.) a Kamiennik (580 m n. m.)
==== Kulturně geografické pojetí pojmu Stolové hory ====
| |||