Otevřít hlavní menu

Změny

Sjednocení jmen panovníků a přidání chybějících
|-
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 1 ||align="center"| [[Sámo|Sámo I.]]
||[[Soubor:Samon.jpg|70px|Sámo]]
|align="center"| ???||align="center"| 659? ||align="center"| 623?–659? ||[[Franská říše|Franský]] kupec, vládce [[Slované|slovanského]] kmenového svazu, tzv. [[Sámova říše|Sámovy říše]].
|}
 
== [[Velkomoravská říše|Velkomoravští panovníci (833–907)]]: [[Mojmírovci]], dočasně též franští místodržící ==
{| class="sortable" width = "95%" border = 1 border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0.5em 1em 0.5em 0; background: #f9f9f9; border: 2px black solid; border-collapse: collapse;"
|-
!width = "5%" bgcolor = "DAA520"|<font color="#ffffff">#</font>
|align="center"| cca 795?<br />||align="center"|846?<br />||align="center"|830?–846 ||První historicky známý moravský vládce, zakladatel [[Mojmírovci|dynastie Mojmírovců]].
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 2||align="center"|[[Rostislav|Rostislav I.]]
|| [[Soubor:Rościsław.jpg|60px]]
|align="center"| ???<br />||align="center"|870<br />||align="center"|846–870 ||Synovec [[Mojmír I.|Mojmíra I.]] V&nbsp;roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]], panovníkem [[Východofranská říše|východofranské říše]].
|align=center| 3||align="center"|[[Svatopluk I.]]
|| [[Soubor:Świętopełk Wielki.jpg|60px]]
|align="center"| ok. 830<br />||align="center"|894<br />||align="center"|870–894870–871 ||Synovec [[Rostislav]]a. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).
|-
|- bgcolor=#fdf5e6
|4
|align=center| 4||align="center"|[[Mojmír II.]]
|[[Wilhelm II.|Wilhelm I.]] +
[[Englšlak|Englšlak I.]]
|
|???
|872
|871-872
|Dva franští místodržící dosazení za nepřítomnosti Svatopluka.
|-
|5
|[[Slavomír (Velká Morava)|Slavomír I.]]
|
|???
|???
|872-873
|Mojmírovec. Vůdce povstání proti Frankům, kněz.
|-
|3
|[[Svatopluk I.]]
|
|ok. 830
|894
|873-894
|Znovu na trůně.
|- bgcolor="#fdf5e6"
| align="center" | 46|| align="center" |[[Mojmír II.]]
||[[Soubor:Mojhmir2.jpg|60px]]
| align="center" | ???<br />|| align="center" |907?<br />|| align="center" |894–907? ||Syn [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]] Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
|-
|6
|[[Svatopluk II.]]
|
|884
|906
|?-906
|Údělník v Nitře, na krátkou dobu též bratrův spoluvládce na centrálním trůně říše.
|- bgcolor=#FFEFD5
|}
|align="center"|852/855<br />||align="center"| 888/889?<br />||align="center"| 872?–883?||Zakladatel [[Přemyslovci|dynastie Přemyslovců]], podle [[Kosmas]]e syn bájného [[Hostivít]]a, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 2||align="center"| [[Strojmír|Strojmír I.]]
||
|align="center"|???<br />||align="center"| po 885<br />||align="center"| 883?–885?||Původ neznámý. Podle [[Kristiánova legenda|Kristiánovy legendy]] svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu.
|align="center"|ok. 888<br />||align="center"| 13. únor 921<br />||align="center"| 915–921||Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 6||align="center"| [[svatý Václav|Václav I.]]
|| [[Soubor:H13vacl.jpg|60px]]
|align="center"| ok. 907<br />||align="center"| 28. září 935<br />[[Stará Boleslav]]||align="center"| 921–935||Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti [[929]], většina soudobých vědců se ale již kloní k roku [[935]].
|align="center"| ???<br />||align="center"| 1037<br />||align="center"| 999–1002||Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.<!-- Termín „šlechta“ je pro tuto dobu anachronický. -->
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 10||align="center"| [[Vladivoj|Vladivoj I.]]
||[[Soubor:Přemyslovci erb.svg|center|40px]][[Soubor:POL Przemysł II 1295 COA.svg|center|40px]]
|align="center"|???<br />||align="center"|1003<br />||align="center"| 1002–1003|| Snad [[Piastovci|Piastovec]], možná syn polského knížete [[Měšek I.|Měška I.]] a Přemyslovny [[Doubravka Přemyslovna|Doubravky]]. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem [[Boleslav Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]].
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír I.]]
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|60px]]
|align="center"|???<br />||align="center"| 4. listopad 1035<br />||align="center"| 1003||Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci [[Jindřich II.|Jindřicha II.]] krátce dosazen na český knížecí stolec
|align="center"|???<br />||align="center"|1037<br />||align="center"| 1003||Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění [[Vršovci|Vršovců]]; to vyvolalo povstání. [[Boleslav Chrabrý]] povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 12||align="center"| [[Boleslav Chrabrý|Boleslav IV.]]
|| [[Soubor:Boleslaus I.jpg|65px]]
|align="center"| 966/967||align="center"|17. června 1025<br />||align="center"| 1003–1004||[[Piastovci|Piastovec]], polský kníže. Syn polského knížete [[Měšek I.|Měška I.]] a Přemyslovny [[Doubravka Přemyslovna|Doubravky]], dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír I.]]
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|70px]]
|align="center"| ???<br />||align="center"| 4. listopad 1035<br />||align="center"| 1004–1012||Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 13||align="center"| [[Oldřich (kníže)|Oldřich I.]]
|| [[Soubor:Oldrzych.jpg|60px]]
|align="center"|???<br />||align="center"| 9. listopadu 1034<br />||align="center"|1012–1033||Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech [[1019]]/[[1029]] (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír I.]]
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|70px]]
|align="center"|???<br />||align="center"| 4. listopad 1035<br />||align="center"| 1033–1034||Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem [[Konrád II. Sálský|Konrádem II.]] z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 13||align="center"| [[Oldřich (kníže)|Oldřich I.]]
|| [[Soubor:Oldrzych.jpg|60px]]
|align="center"| ???<br />||align="center"| 9. listopadu 1034<br />||align="center"|1034||Podruhé na trůně. Na jaře 1034 [[Konrád II. Sálský|Konrád II.]] Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit.
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font>
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 16||align="center"| [[Vratislav II.|Vratislav I./II.]]
|| [[Soubor:VratislavII.JPG|70px]]
|align=center| ???<br />||align="center"| 14. leden 1092<br />||align="center"| 1061–1092||Syn Břetislava I. Od roku [[1085]] byl prvním českým králem. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař [[Jindřich IV.]] V&nbsp;letech 1085–1092 byl také titulárním polským králem.
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font>
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 17||align="center"| [[Konrád I. Brněnský|Konrád I.]]
|| [[Soubor:Konrad I.jpg|60px]]
|align=center| ok. 1035<br />||align="center"| 6. září 1092<br />Praha||align="center"| 1092|| Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna [[1092]]. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství.
|align=center| ok. 1064<br />||align="center"| 2. únor 1124<br />||align="center"| 1100–1107||Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 20||align="center"| [[Svatopluk Olomoucký|Svatopluk II.]]
|| [[Soubor:Świętopełk Ołomuniecki.jpg|60px]]
|align=center| ???<br />||align="center"| 21. září 1109<br />||align="center"| 1107–1109|| Syn [[Ota I. Olomoucký|Oty Olomouckého]]. V roce [[1107]] poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem.
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font>
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 23||align="center"| [[Vladislav II.|Vladislav I./II.]]
|| [[Soubor:Wappen Königreich Böhmen.png|60px]]
|align=center| 1110||align="center"| 18. leden 1174 ||align="center"| 1140–1172|| Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař [[Fridrich I. Barbarossa]] v roce [[1158]].
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font>
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 24||align="center"| [[Bedřich (kníže)|Bedřich I.]]
|| [[Soubor:PecetknizeteBedricha.jpg|70px]]
|align=center| ok. 1142<br />||align="center"| 25. březen 1189<br />||align="center"| 1172–1173||Syn Vladislava II., který mu roku [[1172]] předal vládu podle principu [[primogenitura|primogenitury]]. Dosud ovšem platilo právo [[seniorát]]u. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I.
|align=center| 1128<br />||align="center"| 29. leden 1180<br />||align="center"| 1173–1178||Syn Soběslava I. Získal podporu císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Barbarossy]], který za knížete určil Soběslavova bratra [[Oldřich (syn Soběslava I.)|Oldřicha]]. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 24||align="center"| [[Bedřich (kníže)|Bedřich I.]]
|| [[Soubor:PecetknizeteBedricha.jpg|70px]]
|align=center|1142<br />||align="center"| 25. březen 1189<br />||align="center"| 1178–1189||Syn Vladislava II. V létě [[1178]] ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v&nbsp;léno.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 26||align="center"| [[Konrád II. Ota|Konrád II.]]
|| [[Soubor:PecetKonradaIIOty.jpg|70px]]
|align=center| 1135<br />||align="center"| 9. září 1191<br />[[Neapol]]||align="center"| 1189–1191|| Syn [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]]. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 27||align="center"| [[Václav II. (kníže)|Václav II.]]
|| [[Soubor:Přemyslovci erb.svg|60px]]
|align=center| 1137<br />||align="center"| 1192<br />||align="center"| 1191–1192||Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup [[Jindřich Břetislav]] a vymohl u císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]], aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II.
|align=center| ok. 1155||align="center"| 15. prosinec 1230<br />[[Praha]]||align="center"| 1192–1193|| Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku [[1192]]. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 29||align="center"| [[Jindřich Břetislav|Jindřich Břetislav I.]]
|| [[Soubor:Jindřich Břetislav.jpg|70px]]
|align=center| ???<br />||align="center"| 15. červen 1197<br />[[Cheb]]||align="center"| 1193–1197||Roku [[1193]] mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v&nbsp;rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 30||align="center"| [[Vladislav Jindřich|Vladislav Jindřich I.]]
|| [[Soubor:PecetVladislavaJindricha.jpg|60px]]
|align=center| ok. 1160<br />||align="center"| 12. srpen 1222<br />[[Znojmo]]||align="center"| 1197||Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra.
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font>
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 35||align="center"| [[Jindřich Korutanský|Jindřich I.]]
|| [[Soubor:JindrichKorutansky pecet1303.jpg|70px]]
|align=center| ok. 1265<br />||align="center"| 2. květen 1335||align="center"| 1306||[[Menhardovci|Menhardovec]]. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a&nbsp;Jindřich s&nbsp;Annou uprchli.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 36||align="center"| [[Rudolf Habsburský|Rudolf I. Habsburský]]
|| [[Soubor:Habsburger BSB Cod icon 330 fol 15v.jpg|70px]]
|align=center|1281<br />||align="center"| 3./4. červenec 1307<br />Horažďovice||align="center"| 1306–1307||Syn [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta I.]] Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 35||align="center"| [[Jindřich Korutanský|Jindřich I.]]
|| [[Soubor:JindrichKorutansky pecet1303.jpg|70px]]
|align=center| ok. 1265<br />||align="center"| 2. květen 1335||align="center"| 1307–1310|| Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]], jehož syn [[Jan Lucemburský]] se měl oženit s&nbsp;princeznou [[Eliška Přemyslovna|Eliškou Přemyslovnou]].
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font>
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 37||align="center"| [[Jan Lucemburský|Jan I.]]
|| [[Soubor:Honzik retus.jpg|70px]]
|align=center|10. srpen 1296<br />||align="center"| 26. srpen 1346<br />[[Kresčak]]||align="center"| 1310–1346|| Syn [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]] V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s&nbsp;Eliškou Přemyslovnou.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 38||align="center"| [[Karel IV.]]<br />(|Karel I.)]]
|| [[Soubor:Charles IV-John Ocko votive picture-fragment.jpg|70px]]
|align=center| 14. květen 1316<br />Praha||align="center"| 28. listopad 1378<br />Praha||align="center"| 1346–1378||Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i&nbsp;kulturní rozkvět českých zemí.
|align=center|26. únor 1361<br />Norimberk||align="center"| 16. srpen 1419<br />[[Nový hrad u Kunratic]]||align="center"| 1378–1419||Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 40||align="center"| [[Zikmund Lucemburský|Zikmund I.]]
|| [[Soubor:Albrecht Dürer 082.jpg|70px]]
|align=center|14. únor 1368||align="center"| 9. prosinec 1437<br />[[Znojmo]]||align="center"| 1419–1437||Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku [[1421]] ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života.
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font>
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 41||align="center"| [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht III.<br />Habsburský]]
(Albrecht I.)
|| [[Soubor:Albrecht II. von Habsburg.jpg|center|70px]]
|align=center| 10. srpen 1397<br />||align="center"| 28. říjen 1439||align="center"| 1437–1439||Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů.
|-
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 42||align="center"| [[Ladislav Pohrobek|Ladislav<br />PohrobekI.]]
|| [[Soubor:Ladislas_the_Posthumous_001.jpg|center|70px]]
|align=center|12. únor 1440||align="center"|23. listopad 1457<br />Praha||align="center"| 1453–1457|| Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v&nbsp;letech [[1453]]–[[1454]] a potom už jen dva měsíce před svou smrtí.
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font>
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 43||align="center"| [[Jiří z Poděbrad|Jiří I.]]
|| [[Soubor:Georg of Podebrady.jpg|80px]]
|align=center| 23. duben 1420<br />[[Poděbrady]]||align="center"| 22. březen 1471<br />Praha||align="center"| 1458–1471|| Zemským správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 44||align="center"| ''[[Matyáš Korvín|Matyáš I.]]''
|| [[Soubor:Matei Corvin Johannes de Thurocz f137.jpg|80px]]
|align=center| 23. únor 1443||align="center"| 6. duben 1490||align="center"| 1469–1490|| [[Protikrál]]. Vládce Uher vojensky usiloval i&nbsp;o&nbsp;český trůn; v průběhu konfrontace se nechal opoziční českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce předtím slíbil přátelství.
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font>
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 45||align="center"| [[Vladislav Jagellonský]]<br />(|Vladislav II.)]]
|| [[Soubor:Vladislaus II of Bohemia and Hungary.jpg|70px]]
|align=center| 1. březen 1456<br />Krakov||align="center"| 13. březen 1516<br />Buda||align="center"| 1471–1516|| Syn [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV.]] Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem – vládu v&nbsp;zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku [[1490]] také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 46||align="center"| [[Ludvík Jagellonský|Ludvík I.]]
|| [[Soubor:Louis2.jpg|70px]]
|align=center| 1. červenec 1506||align="center"| 29. srpen 1526<br />[[Moháč]]||align="center"| 1516–1526||Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku [[1508]] za uherského krále a&nbsp;o&nbsp;rok později za krále českého. Zemřel v&nbsp;[[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]], čímž vymřela česko-uherská větev rodu.
|-
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 48||align="center"| [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián III.]]<br />(Maxmilián I.)
|| [[Soubor:Nicolas Neufchâtel 002.jpg|70px]]
|align=center|31. července 1527||align="center"| 12. října 1576||align="center"| 1564–1576||Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a&nbsp;uherský král.
|align=center| 9. července 1578||align="center"| 15. února 1637|| align="center" | 1619||Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce [[1617]] korunován českým králem.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 52|| align="center" | [[Fridrich Falcký|Fridrich I.]]
|| [[Soubor:Friedrich V. von der Pfalz.jpg|75px]]
|align=center|26. srpna 1596||align="center"| 29. listopadu 1632||align="center"| 1619–1620|| Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
|align=center| 26. červenec 1678||align="center"| 17. duben 1711||align="center"| 1705–1711|| Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 56||align="center"| [[Karel VI.]]<br />(|Karel II.)]]
|| [[Soubor:Charles VI.jpg|75px]]
|align=center|1. října 1685||align="center"| 20. října 1740||align="center"| 1711–1740||Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se [[Pragmatická sankce|pragmatickou sankcí]] zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 57||align="center"| [[Marie Terezie|Marie Terezie I.]]
|| [[Soubor:Maria Theresia11.jpg|70px]]
|align=center| 13. května 1717||align="center"| 29. listopadu 1780||align="center"| 1740–1780||Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 58||align="center"| ''[[Karel VII. Bavorský|Karel Albrecht BavorskýIII.]]''
|| [[Soubor:Portrait_of_Charles_VII,_Holy_Roman_Emperor_(by_George_Desmarées).jpg|70px]]
|align=center| 6. srpen 1697||align="center"| 20. leden 1745||align="center"| 1741–1743||Protikrál, římský císař. Po smrti [[Karel VI.|Karla VI.]] neuznal [[Pragmatická sankce|Pragmatickou sankci]], [[9. prosinec|9. prosince]] [[1741]] se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III.
|align=center| 5. květen 1747|| align="center"|1. březen 1792||align="center"| 1790–1792|| Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 61||align="center"| [[František I. Rakouský|František I.]]
|| [[Soubor:Axmann-Kupferstich.jpg|70px]]
|align=center| 12. únor 1768||align="center"| 2. březen 1835||align="center"| 1792–1835|| Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do [[1806]]), poté rakouský císař (od [[1804]]).
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 62||align="center"| [[Ferdinand I. Dobrotivý]] (|Ferdinand VIV.)]]
|| [[Soubor:Francesco Hayez 047.jpg|70px]]
|align=center| 19. duben 1793||align="center"| 29. červen 1875<br />Praha||align="center"| 1835–1848||Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.
|align=center| 18. srpen 1830||align="center"| 21. listopad 1916||align="center"| 1848–1916||Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z&nbsp;vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 64||align="center"| [[Karel I.]]<br /> (|Karel IIIIV.)]]
|| [[Soubor:JCKV Karel I.JPG|70px]]
|align=center| 17. srpen 1887||align="center"| 1. duben 1922||align="center"| 1916–1918|| Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z&nbsp;časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl [[Federace|federaci]].
Anonymní uživatel