Evropské společenství uhlí a oceli: Porovnání verzí

ESUO se v roce 1957 spojilo s dvěma podobnými společenstvími, se kterými sdílelo členství a některé instituce. V roce 1969 se všechny jeho instituce spojily s institucemi [[Evropské společenství|EHS]] (dnes pouze ES), které se později stalo součástí [[Evropská unie|EU]]. Ale ponechalo si svoji nezávislou identitu. V roce 2002 vypršela platnost Pařížské smlouvy. Vzhledem k tomu, že nebyla žádná vůle po jejím prodloužení, všechny aktivity a zdroje ESUO byly absorbovány Evropským společenstvím (ES). Během své existence ESUO uspělo ve vytváření společného trhu uhlí a oceli, ale nedokázalo zabránit poklesu průmyslu zabývajícího se uhlím a ocelí. Položilo aleovšem základ pro budoucí [[Evropská unie|Evropskou unii]].

[[Schumanův plán]] ze dne 9. května 1950 byl založen na díle [[Jean Monnet|Jeana Monneta]]. Navrhl vytvoření evropského společenství, kde by jeho členové dali na společný trh uhlí a ocel. Schuman navrhl aby "francouzsko-německá produkce uhlí a oceli jako celku byla umístěna pod Vysoký úřad, v rámci organizace otevřené účasti dalších evropských zemí". Takový akt byl zamýšlen, aby pomohl ekonomickému růstu a stmelení míru mezi Francií a Německem, kteří byli historičtíhistorickými nepřátelénepřáteli. Uhlí a ocel byly životně důležité suroviny pro vedení války, takže dání těchto zdrojů dohromady takovýmitotakovými nepřáteli bylo považováno za obzvlášť symbolické. Tento plán byl také považován za první krok ke "Spojeným státům evropským".

Sto článků dlouhá Pařížská smlouva, která založila ESUO, byla podepsanápodepsána 18. 4. 1951 Francií, [[Západní Německo|Západním Německem]], Belgií, Itálií, Lucemburskem a Nizozemím. Tím se ESUO stalo první [[Mezinárodní organizace|mezinárodní organizací]] založenou na supranacionálním principu. Jejím účelem byl rozvoj ekonomik, zvýšení zaměstnanosti a zvýšení životní úrovně v rámci společenství. Toho mělo být dosaženo prostřednictvím společného trhu. Společný trh uhlí, železné rudy a šrotu byl otevřen 1. 2. 1953, oceli 1. 5. 1953 a ušlechtilé oceli 1. 8. 1954<ref name="veber">{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | titul = Dějiny sjednocené Evropy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2004 | počet_stran = 645 | kapitola = 9. První úspěchy evropské integrace | strany = 228–230 | isbn = 80-7106-663-X}}</ref>.

6Šest let po Pařížské smlouvě byly [[Římské smlouvy]] podepsány šesti6 členskými státy ESUO. Tím bylo vytvořeno [[Evropské společenství|Evropské hospodářské společenství]] a [[Evropské společenství pro atomovou energii|EURATOM]]. Tato společenství byla s malými změnami založena na principu ESUO. Platnost Římských smluv byla na rozdíl od Pařížské smlouvy neomezená. Tato dvěObě nová společenství pracovala na vytvoření společné [[celní unie]] a spolupráce v oblasti [[Jaderná energie|atomové energie]].

Navzdory tomu, že se jednalo o oddělené právní subjekty, ESUO, EHS a EURATOM od začátku sdílely Společné shromáždění (pozdější [[Evropský parlament]]) a [[Evropský soudní dvůr]]. Vysoký úřad a Komise zůstaly oddělenéodděleny. Pozdějšími dohodami byly oddělené orgány ESUO, EHS a EURATOM spojeny. NicméněAvšak i když byly spojenéspojeny, tak se jejich jednání se řídilo právními předpisy té které organizace podle toho, o čem se jednalo.

ESUO mělo jenom malý vliv na produkci uhlí a oceli. Ta se zvyšovala a snižovala v souladu se světovými trendy. NicméněAle obchod mezi členskými státy se zvýšil (u uhlí zdesetinásobil). To členským státům ušetřilo peníze, protože nemusely dovážet uhlí z [[Spojené státy americké|USA]]. Vysoký úřad také poskytl 280 půjček na modernizaci průmyslu. To pomohlo snížit náklady a zvýšit produkci.