Kladsko (město): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Opravy omylů a chybných termínů včetně slohových nedostatků. Reference jsou nejhorší, které jsem zatím na wikipedii viděl (neúplné odkazy na necitovaná díla - např. Broniewski, W. ....
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
→‎Symboly města: Upřesnění popisu znaku, doplnění údajů o pevnosti, kostele sv. Jiří, mostu a Arnoštu z Pardubic.
Řádek 54:
== Symboly města ==
[[File:Kladsko1.městské pečetidlo - kopie.jpg|thumb|left|1. městská pečeť, kopie typáře]]
Ve znaku města je bílýstříbrný dvouocasý (český) lev se zlatou korunou v červeném poli. Tradice přisuzuje udělení znaku českému králi [[Přemysl Otakar II.|Přemyslu Otakarovi II.]] v polovině 13. století.<ref>Dzieje miasta, op. cit., s. 39.</ref> Nejstarší vyobrazení znaku se dochovalo na 1. typáři městské pečeti z konce 13. století s latinským nápisem ''SIGILLVM CIVIVM CLATZENSIS CIVITATIS'', v českém překladu ''Pečeť občanů Kladské obce''. Pečetidlo je uloženo ve sbírce kladského Zemského muzea.
 
Vlajka města vychází z barev a vlajky [[Kladské hrabství|Kladského]] [[hrabství]]. Skládá se ze dvou podélných pásů - červeného dole a zlatého nahoře. Vlajka byla schválena radou města roku [[1990]]. Je vyvěšována při setkání partnerských měst a při místních událostech.<ref>Protokół Nr 23/253/99 z posiedzenia zarządu miasta Kłodzka w dniu 14 kwietnia 1999 r. (punkt III/1 – zakup flag).</ref>
Řádek 89:
Kladsko je příkladem dobře zachovalého středověkého městského půdorysu, sevřeného terénním reliéfem a obranným systémem hradu, později pevnosti.<ref>Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 206.</ref> Nejstarší část města stojí na levém břehu řeky [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]], na úpatí zámeckého návrší (Góra zamkowa). To je důvodem, proč se ve Starém městě vyskytují tak velké výškové rozdíly, místy až 20 m v případě rozdílu mezi náměstím (Rynek) a hladinou řeky, mezi pevností a řekou je to až 60 metrů. Výsledkem je strmý spád mnohých ulic, které jej překonávají často pomocí schodů. [[Staré město (Kladsko)|Staré město]] je od ostatních částí města odděleno pásem zeleně, která vyrostla v místech původního opevnění.<ref>W. Broniewski, op. cit., s. 34-36.</ref>
 
O málo mladší je místní část města na ostrově (wyspa Piasek), který byl ve středověku vytvořen písčitými nánosy zeminy vmezi mlýnském náhonunáhonem (Młynówka) a Kladskou Nisou. Dominantou celého města je bastionová pevnost na výše zmíněné Górze Zamkowej a ještě menší pomocná pevnost na Owczej Górze. Také dříve samostatné vsi jako [[Ustronie]], [[Jurandów]], [[Leszczyny]], [[Zagórze (Kladsko)|Zagórze]] byl ve 20. století připojeny k městu, ale zachovaly si svůj původní půdorys lánových vsí.<ref>Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 207.</ref>
 
Za hranicí historických předměstí na východě města byla v druhé polovině 20. století vystavěna panelová sídliště.<ref>Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 206.</ref>
Řádek 95:
=== Pamětihodnosti ===
* '''[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kladsko)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]'''. Převážně pozdněgotická trojlodní bazilika se dvěma hranolovými věžemi, založená při starší svatyni johanitů roku 1344 z iniciativy Arnošta z Pardubic. Chór zbudovala česká parléřovská huť do konce 14.století, síťové klenby a plášť byly dokončeny na počátku 16. století. Interiér i vybavení jsou převážně barokní. Uprostřed lodi je v dlažbě před hlavním oltářem bílá mramorová deska prvního pražského arcibiskupa [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]], do severní boční lodi je odsunuta původní gotická tumba s vápencovou sochou ležícího arcibiskupa, dílo parléřovské dílny z roku 1364. V chóru je klečící Arnoštova figura z bílého mramoru, kterou roku 1864 vytvořil sochař [[Johannes Janda]]. V jižní boční kapli sv. Jakuba se dochovaly fragmenty gotické nástěnné malby a dřevořezba madony s Ježíškem a ptáčkem ze 2.poloviny 14. století z pražské parléřovské dílny.
* '''Barokní pevnost''' na ZámeckéHradním hoře,vrchu byla založena roku 1680 na základech středověkého přemyslovského hradu, do roku 1702 práce vedl stavitel Jakub Carove. K zásadní přestavbě na dvoustupňovou pevnost s citadelou na vrchu přistoupil pruský král [[Fridrich II. Veliký]] po vítězství nad císařovnou Marií Terezií roku 1745; pevností prostupují muničníkasematní skladyprostory, a pod předpolím se nachází několik kilometrů dlouhá soustava klenutých podzemních chodeb. Tyto vojenské [[kasematy]] jsou údajně napojeny na údajně středověké sklepy obchodníkůdomů ve městě, tvoří však dva různé prohlídkové okruhy. Asi v délce 600 metrů jsou přístupné.
* '''Kostel svatého Vojtěcha a Jiří''', dřívepůvodně kostel Kristasv. KráleJiří při špitálu malomocných, první zmínka o kostele je z roku [[1275]]. Jindřich st. Minsterberský u něj v r. 1475 založil klášter františkánů observantů (bernardinů) a v kostele zřídil rodovou hrobku. Dnes klášter užívají klarisky.
* '''Kostel Panny Marie Růžencové''' s klášterem františkánů (dříve [[minorité|minoritů]]), původně gotická, v baroku přestavěná trojlodní bazilika se dvěma věžemi v západním průčelí, vnitřní zařízení je převážně z 80.- 90.let 19. století. Křížovou cestu v kartuších na stěnách hlavní lodi stejně jako fresku v refektáři kláštera vymaloval pražský malíř [[Felix Antonín Scheffler]].
* '''Most sv. Jana''' - gotický kamenný most o čtyřech obloucích, zbudovaný pravděpodobně z iniciativy Arnošta z Pardubic v 60.letech 14.století a zaznamenaný v písemných pramenech jako "nový" roku 1390; mohutná konstrukce na vnější straně středního pilíře sloužila pro gotickou kapličku. V barokní době byl most zasvěcen sv. Janu Nepomuckému a osazeno zde šest kamenných sousoší (Pieta, kalvárieKalvárie s Marií Magdalénou u Kristových nohou, Korunování Panny Marie, sv. Václav ve zbroji, Svsv. Jan Nepomucký a Svsv. František Xaverský s trojicí pacientů, postižených morem).
* '''Lví fontána''' - barokní pískovcová kašna s fontánou v podobě sochy českého dvojocasého lva z konce 17.století
* '''Radnice''' - neorenesanční budova na základech původní renesanční stavby, ze které se dochovala městská věž z doby kolem r. 1540
Řádek 115:
=== Pohřbení ===
* [[Hynek z Poděbrad]] (1452-1492), syn [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], diplomat a spisovatel; hrob v kostele sv. Jiří a Vojtěcha byl zrušen a překryt novou dlažbou v 19.století, ostatky z rodové hrobky přemístěny do kostela P. Marie
*Arnošt z Pardubic (1297-1364), první pražský arcibiskup, pohřben v kostele P. Marie
 
== Partnerská města ==