Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Oficiální stránky, commonscat z WD, –prohlídky, –zbytečný EO |
Stavební podoba, obrázky |
||
Řádek 15:
| současný majitel = Město Jirkov
| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
| architekt =
| výstavba = 1669–1675
| přestavba =
Řádek 23:
| web = [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz/ Oficiální stránky]
}}
'''Červený hrádek''' je raně [[Barokní architektura|barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] na severním okraji [[Jirkov]]a v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Postavit ho nechal roku 1655
== Historie ==
Řádek 32:
Během [[Husitské války|husitských válek]] stál Václav z Moravěvsi na katolické straně. Nechal hrad opravit a ozdobit červenou barvou, podle níž se hradu začalo říkat Červený hrádek.<ref name="sedlacek"/> Nový název se v písemných pramenech poprvé objevil roku 1422.<ref name="durdik"/> Po Václavově smrti hrad získali Markéta, vdova po Buškovi z Eisenberka, a její synové Jan a Bohuslav z Moravěvsi a Blažimi. Roku 1428 byl za jediného pána hradu označen pouze Jan z Moravěvsi.<ref name="sedlacek"/> Ještě téhož roku se hradu zmocnil Vít ze Šumburka, později Bohuslav ze Rvenic a v roce 1436 Jan Hrádek z Chodžova.<ref name="andel"/>
[[File:Rothenhaus2.jpg|thumb|left|Nádvoří]]
Právní nárok na hrad však stále držel Jan Blažimský, který jej roku okolo roku 1431 prodal Půtovi z Ilburka. Jisté právo na něj měl také Jan z Litovic, manžel Anežky ze Rvenic, která byla druhou manželkou Václava z Moravěvsi. Ani jeden z nich však hrad fakticky neovládal. Roku 1437 nechal císař [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] zapsat hrad [[Vilém z Ilburka|Vilémovi z Ilburka]], ale ani on se skutečným majitelem nejspíše nestal, přestože se o něj soudil s Janem Hrádkem z Chodžova. Dalším pánem hradu se stal Plichta ze Žerotína, uváděný na Červeném hrádku v roce 1440. Vilémovi z Ilburka se od něj podařilo hrad nejspíše získat, protože roku 1443 udělil jirkovským měšťanům řadu práv. Roku 1449 potom celé panství s výjimkou věna Anežky ze Rvenic prodal Albertu (Albrechtu) Konipasovi.<ref name="sedlacek"/>
Řádek 40 ⟶ 42:
=== Zámek ===
[[File:Rothenhaus3.jpg|thumb|Sochy Odyssea a Polyféma na nádvoří]]
[[File:Rothenhaus4.jpg|thumb|Jedna z nástěnných maleb]]
Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic nechal hrad po roce 1579 přestavět na renesanční zámek.<ref name="durdik"/> Kromě toho získal zpět dříve odprodané části panství. Před svou smrtí rozdělil rozsáhlý majetek mezi tři syny, z nichž Adam zemřel brzy po otci. Ze zbývajících bratrů Červený hrádek připadl spolu [[Chomutov (zámek)|Chomutovem]], [[Údlice (zámek)|Údlicemi]], [[Březno (okres Chomutov)|Březnem]],<ref name="andel"/> [[Nezabylice]]mi a [[Hora Svaté Kateřiny|Horou Svaté Kateřiny]] mladšímu Bohuslavu Jáchymovi Hasištejnskému z Lobkovic, který se oženil s Annou z Redernu.<ref name="s268"/> Po její smrti vyměnil roku 1588 veškerý majetek se svým příbuzným [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřím Popelem z Lobkovic]] za [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]], [[Kosmonosy (zámek)|Kosmonosy]] a 80 tisíc kop [[Míšeňský groš|míšeňských grošů]].<ref name="andel"/> Jiří Popel z Lobkovic na svém novém panství zahájil proces [[rekatolizace]] a do Chomutova pozval [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Obyvatelé města se proti náboženským změnám bouřili, a roku 1591 ve městě došlo k otevřenému povstání.<ref name="andel"/> Povstání bylo potlačeno a ještě téhož roku proběhl na Červeném hrádku soud s částí povstaleckých vůdců, z nichž byli dva měšťané na zámku popraveni.<ref name="s269">Sedláček (1923), s. 269</ref>
Řádek 46 ⟶ 51:
=== Hrzánové z Harasu ===
Adam Hrzán sympatizoval s [[České stavovské povstání|českým stavovským povstáním]]. Přestože byl zámožný, nechtěl se plně podílet na financování stavovských aktivit, a proto [[Direktorium (stavovské povstání)|stavovské direktorium]] roku 1618 na zámek poslalo úředníky doprovázené oddílem ozbrojencům, kteří tam zabavili peníze v hodnotě 118 tisíc kop míšeňských grošů. Po Adamově smrti v roce 1619 panství zdědil syn Jan Hrzán. Stejně jako jeho bratři a otec podporoval [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]], a proto měli být potrestán ztrátou veškerého majetku. Podařilo se jim tomu zabránit tak, že Zdislav Hrzán se vzdal svého [[Lanškroun (zámek)|lanškrounského]] panství.<ref name="s270">Sedláček (1923), s. 270</ref>
[[File:Rothenhaus6.jpg|thumb|upright|left|Portál hlavního průčelí s erbem rodu Hohenlohe-Langenburg]]
[[Třicetiletá válka]] pro zámek znamenala pohromu. Roku 1631 zemřel Adam Hrzán, a zámek připadl vdově Sabině Žofii z Vřesovic a jejím třem nezletilým synům. Ve stejném roce museli majitelé zaplatit výpalné [[Sasko|saskému]] veliteli Vlietsingovi, jehož oddíly tábořily u Chomutova. Přesto Sasové zámek obsadili a jeho velitelem se stal Jindřich z Bischofsheimu. Vojáci navíc poničili vybavení interiérů a zbourali úřednický dům. V únoru roku 1632 k Červenému hrádku přitáhlo císařské vojsko od obléhaného [[Žatec|Žatce]] a zámek vypálilo. Podruhé zámek vyhořel roku 1639 během vpádu Švédů.<ref name="s270"/>
Řádek 51 ⟶ 58:
Sabina Žofie z Vřesovic se mezitím roku 1633 vzdala za [[Svobodný pán|svobodného pána]] Rudolfa z Morzina.<ref name="s270"/> Roku 1646 se správy panství ujal její syn Jan Adam Hrzán, který tehdy dosáhl plnoletosti, a v roce 1655 zahájil obnovu sídla. Nejprve musely být strženy válkou poničené zbytky starého zámku a jeho opevnění. Samotná stavba proběhla v letech 1669–1675 a řídil ji stavitel [[Santini de Bossi]]. Autorství projektu však bývá připisováno [[Antonio della Porta|Antoniovi della Porta]].<ref name="a76"/>
Po Janu Adamovi se měli roku 1681 o majetek rozdělit rovným dílem dva synové. Červenohrádeckým pánem se stal Ferdinand Maxmilián z Harasu, který na zámku v letech 1687–1688 hostil sochaře [[Jan Brokoff|Jana Brokoffa]]. Roku 1696 musel celé panství přenechat staršímu bratrovi Arnoštu Maxmiliánovi Hrzánovy, který za něj převzal dluhy a zavázal se vyplácet mu rentu ve výši 6660<ref name="s270"/> zlatých.<ref name="a76"/> Panství již o rok později zdědil Zikmund Valentin Hrzán, kterému do té doby patřil údlický statek.<ref name="s270"/> Na Červeném hrádku pravděpodobně nechal postavit schodiště do parku před jižním průčelím zdobené Brokoffovými vázami.<ref name="a76"/> Návrh schodiště pochází, ne zcela jistě,<ref name="a76"/> od architekta [[Jan Baptista Mathey|Jan Baptisty Matheye]].<ref name="putovani"/>
=== Osmnácté a devatenácté století ===
[[File:Jiří Buquoy de Longeval-Georg Franz August de Longeval (1771–1851).jpg|thumb|upright|Jiří František Buquoy]]
Dne 18. října 1707 červenohrádecké panství koupil za 90 300 zlatých [[kníže]] Jáchym Ondřej z Lichtenštejna. Jeho dědičkou se stala vdova rozená z Ditrichštejna a po ní roku 1720 dcera Dominika z Lichtenštejna. Ta se provdala za knížete Jindřicha z Auersperka. Zemřela roku 1724. Svůj majetek v závěti rozdělila na poloviny, z nichž jednu zdědil její manžel. Druhou polovinu zdědila dcera a synové Karel, Jan a Adam, ale roku 1766 členové rodiny uzavřeli smlouvu, podle které celé panství připadlo Janu Adamovi z Aursperka. Někdy v té době bylo k Červenému hrádku připojeno [[Bílence (zámek)|bílenecké]] a [[Voděrady (Bílence)|voděradské]] panství.<ref name="s270"/>
Řádek 63 ⟶ 72:
Zámek od té doby sloužil řadě organizací. Vystřídalo se v něm učiliště hornické mládeže a učňovské středisko Chemických závodů v Záluží u Mostu. Od roku 1967 v zámku fungovalo doléčovací středisko chomutovské nemocnice a o dva roky později byl ve dvou místnostech zřízen Památník boje proti fašismu.<ref name="a77"/> Roku 1996 zámek získalo město Jirkov, které zahájilo rozsáhlou rekonstrukci dokončenou v roce 2006. V zámku od té doby sídlí Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov.<ref name="historie-zamku"/> Veřejnosti je v zámku zpřístupněn prohlídkový okruh a technické muzeum v bývalé jízdárně.<ref name="prohlidky"/>
== Stavební podoba ==
Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z původního hradu.<ref name="durdik"/> [[Bedřich Bernau]] v devatenáctém století popsal ztracenou ilustraci zámku před barokní přestavbou. Podle ní a drobných náznaků v zámeckých interiérech je možné předpokládat, že hrad a renesanční zámek měly pravidelnou dispozici se zástavbou podél obvodové hradby kolem centrálního nádvoří.<ref>Lehký, Sýkora (2014), s. 143–144</ref>
[[File:Rothenhaus9.jpg|thumb|Sochy v zámeckém parku]]
Zámek je barokní [[Křídlo (architektura)|čtyřkřídlá]] uzavřená budova kolem obdélníkového [[nádvoří]] krytá mansardovou [[střecha|střechou]]. Dominantou jižního přůčelí se třinácti osami je výrazný rizalit s fasádou členěnou [[pilastr]]ovým řádem.<ref name="a77"/> V ose rizalitu se nachází zdobený [[Portál (architektura)|portál]] z roku 1675. K portálu vede dvouramenné schodiště s [[Balustráda|balustrádami]] a vázami.<ref name="poche"/> Nádvoří je přístupné také průjezdem v protilehlém křídle, do kterého vede portál se segmentovým [[Štít (architektura)|štítem]].<ref name="a77"/> Vestibul průjezdu má [[štuk]]ováním a malbami zdobený strop.<ref name="poche"/> Nádvorní fasády jsou členěné slepými [[Arkáda (architektura)|arkádami]] a pilastry. Přízemí od patra odděluje stupňovaný [[vlys]]. Křídlo s průjezdním portálem se do nádvoří otevírá třemi velkými arkádami, mezi kterými jsou výklenky s kašnami zdobenými sochami [[Odysseus|Odyssea]] a [[Polyfémos|Polyféma]] od sochaře Jana Brokoffa.<ref name="a77"/>
Přízemní<ref name="a77"/> místností má stropy zaklenuté [[Valená klenba|valenou klenbou]] nebo valenou klenbou s výsečemi.<ref name="poche"/> Významným prostorem, který zabírá dvě poschodí, je velký sál v rizalitu hlavního průčelí. Vstup do něj umožňmují čtyři portály se štukovou výzdobou. Horní část stěn sálu je zdobená pilastry podepřenými štukovými [[atlant]]y a výklenky s mytologickými postavami. Pod nimi jsou malby bitevních scén a štukové reliéfy. Mytologické a lovecké výjevy jsou také na stropě s vysokým [[fabion]]em.<ref name="a77"/> Z roku 1695 pochází zámecká kaple svatého [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] rozšířená roku 1787.<ref name="poche"/> V jejím [[Kněžiště|presbytáři]] byla použita [[Valená klenba|necková klenba]], zatímco [[Loď (architektura)|loď]] má klenbu valenou s [[luneta]]mi.<ref name="a77"/>
=== Park ===
V okolí zámku je rozsáhlý [[park]] a zámecká [[obora]]. Park byl původně doplněn [[Plastika (výtvarné umění)|plastikami]] a zahradními stavbami.<ref
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>▼
<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
Řádek 77 ⟶ 102:
| strany = 99
}}</ref>
▲V okolí zámku je rozsáhlý [[park]] a zámecká [[obora]]. Park byl původně doplněn [[Plastika (výtvarné umění)|plastikami]] a zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná [[Šácholan|magnolie]] u schodiště zámku.
▲== Odkazy ==
▲=== Reference ===
▲<references>
<ref name="hefner">{{Citace periodika
| příjmení = Hefner
Řádek 157 ⟶ 174:
| číslo = 1–2
| strany = 23
}}</ref>
<ref name="poche">{{Citace monografie
| editoři = [[Emanuel Poche]]
| titul = Umělecké památky Čech
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1977
| svazek = I. A/J
| počet stran = 644
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Červený Hrádek
| strany = 192
}}</ref>
<ref name="putovani">{{Citace elektronické monografie
| titul = Jean Baptista Mathey
| url = http://www.santini.cz/cz/jan-baptista-mathey
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2018-10-20
| vydavatel = Putování za Santinim
}}</ref>
</references>
| |||