Labe: Porovnání verzí

K [[Etymologie|etymologii]] novější literatura (Bichlmeier a Blažek, 2014) uvádí, že úvahy o původu [[hydronymum|hydronyma]] lze shrnout do tří okruhů podle jazykového určení předpokládaného zdroje: zdroj [[Germánské jazyky|germánský]], [[keltské jazyky|keltský]] a staroevropský. Autoři uvádějí, že než řadit Labe ke germánskému zdroji kvůli [[Stará severština|staroseverskému]] elfr, [[Islandština|islandskému]] elfur, [[Faerština|faerskému]] elfur/elva, [[Historický vývoj norštiny|norskému]] a [[Dánština|dánskému]] elv, [[Historický vývoj švédštiny|švédskému]] älv, to vše ve významu „řeka“, ve švédském dialektu älv ve významu „zahloubené koryto řeky“ či älve „příkrý říční břeh“ a [[středoněmčina|středoněmeckému]] elve „koryto řeky“, je pravděpodobnější, že došlo ke změně [[vlastní jméno|propria]] v [[apelativum]], viz scholie (přídavky) k dílu [[Adam Brémský|Adama z Brém]] z [[11. století]], kde se mluví o řece [[Albiae Saxonum]]: „''Gothelba fluvius a Nordmannis Gothiam separat magnitudine non impar est Albiae Saxonum, unde ille nomen sortitur.''“ – v překladu Libuše Hrabové: „''Řeka Gothelba'' [dnes Göta Älv] ''dělí Gothii od Norska. Mohutností se rovná saskému Labi, od něhož pochází i &nbsp;její jméno.''“ O zdroji keltském uvádějí, že předgermánské hydronymum Labe nenese rysy charakteristické pouze pro [[keltské jazyky]]. Obdobná říční jména se vyskytují nejen na územích obývaných kdysi [[Keltové|Kelty]], ale i daleko za jejich hranicemi.<ref name="BaB"/><br>

Z hlediska [[Sémantika|sémantické]] typologie jsou možné dva výklady pojmenování řeky: „bílá“ nebo „pomalá“ řeka, přičemž autoři považují za přesvědčivější „bílá“.<ref name="BaB">BICHLMEIER, Harald a BLAŽEK, Václav. Labe – k pramenům hydronyma. ''Linguistica Brunensia.'' 2014, roč. 62, č. 2, s. 17–28. Přístup také z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130138?locale-attribute=cs</ref><br>