Sklárna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
detaily |
odkazy |
||
Řádek 10:
== Sklárny v Českých zemích ==
=== Historie ===
V českých zemích jsou doloženy nejstarší sklárny ve 2. polovině [[13. století]] v horských oblastech Jizerských hor, Krkonoš a Šumavy. [[Středověk]]ou sklářskou huť tvořila hliněná sklářská pec, krytá dřevěným přístřeškem a několik jednoduchých budov sloužících k ukládání surovin, k výrobě a k ubytování sklářů. Sklárna byla umístěná zpravidla na potoce u lesa, často jako dočasné zařízení, někdy pouze sezónní, činné od jara do podzimu. Příčinou časového limitu výroby byla spotřeba okolního dřeva. Po vymýcení okolního [[les]]a byla huť přemístěna na jiné místo. K "usídlení" hutí docházelo v souvislosti s rozmachem sklářské výroby, ale také možností dopravy. Větší pece již nebylo ekonomicky výhodné stavět znovu na jiném místě. Hutě se tak od 16. století stávaly živými hospodářskými jednotkami. Ze 16. století máme z Čech doloženou existenci více než 100 skláren a přes 20 skláren pracovalo na Moravě.
Řádek 18 ⟶ 19:
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byla v roce [[1945]] většina větších skláren v Československu znárodněna. Vznikají národní podniky, které sdružují několik skláren najednou. V lednu [[1946]] vzniklo v Praze Generální ředitelství Československých závodů sklářských, pod které byly národní podniky začleněny. Kromě změny vlastnické struktury se sklárny potýkaly i s částečným nedostatkem kvalitní pracovní síly způsobené odsunem německých sklářů. V roce [[1948]] došlo k velkému poklesu odbytu, což vedlo ke zřízení centrální obchodní organizace zabývající se vývozem - Skloexportu. Znárodnění a centralizace skláren byly završeny pak počátkem padesátých let 20. století.
60. léta 20. století znamenala pro mnohé sklárny modernizaci. Začaly se zavádět zejména velkokapacitní vanové pece, základ plně automatizovaných linek. V 70. létech 20.století se usklutečnily zejména organizační změny ve výrobě. Celý organizačně-výrobní sklářský kolos se rozpadl s rokem [[Listopad 1989|roku 1989]]. Po roce [[1989]] byla menší část skláren vrácena v restituci původním vlastníkům a ostatní [[Privatizace|privatizovány]]. Společnost [[Skloexport]] zkrachovala, některé sklárny v průběhu krátké doby změnily majitele a některé byly nuceny zastavit výrobu pro nedostatek zakázek. Na evropský trh od konce 20. století začala dopadat levná asijská konkurence, která je jednou z hlavních příčin recese skláren v České republice. Dalšími důvody jsou stále velký podíl ruční práce, nedostatečné investice do automatizace výroby a nedostatečná konkurenceschopnost vzhledem ke sklárnám sousedních zemí, kam čeští skláři
=== Současnost ===
V současnosti je v České republice činných několik skláren, a to Huť František [[Sázava]], [[Annín]], sklárna Chrapan [[Lenora]], Sklárny Bohenmia [[Poděbrady]], [[Desná]], [[Polubný]], Preciosa [[Jablonec nad Nisou]], [[Kamenický Šenov]], sklárny [[Moser]] [[Karlovy Vary]], Harrachov -[[Nový Svět]], huť Jakub [[Tasov]], ad.
{{LocMap vícenásobně
Řádek 175 ⟶ 179:
{{LocMap~ |Česko |label= [[Častolovice (Česká Lípa)|Častolovice-dosud]]|position=bottom|lat_deg=50 |lat_min=43 |lat_sec=4 |lon_deg=14 |lon_min=31 |lon_sec=59|caption=|mark=Green pog.svg}}
{{LocMap~ |Česko |label=[[Sidonie|Sidonie 1788-1933]]|lat_deg=49 |lat_min=2 |lat_sec=41 |lon_deg=18 |lon_min=4 |lon_sec=26|caption=}}
== Související hesla ==
* [[Sklo]]
* [[Nový Svět (Harrachov]]
}}▼
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* ČERNÁ, Eva: Dějiny středověkého sklářství v krušnohorském příhraničí. In: ''Ústecký sborník historický'' = Aussiger historische Zeitschrift. Ústí nad Labem : Muzeum města Ústí nad Labem, č. 1-2, 2015, s. 41-55.
* HEJDOVÁ, Dagmar, DRAHOTOVÁ Olga, BROŽKOVÁ, Helena: ''Dějiny skla v českých zemích I.-II. UPM Praha 2001-2005
* LNĚNIČKOVÁ, Jitka, ''Šumavské sklářství''. Sušice: Radovan Rebstöck, 1996. 71 s., ISBN:80-85301-49-0
* PROCHÁZKA, Zdeněk: ''Sklářství v Českém lese. Místopis skláren, brusíren a leštíren''. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. 320 s.
* [[Vlastimil Vondruška|VONDRUŠKA, Vlastimil]]: ''Sklářství''. Praha : Grada Publishing, 2002. 273 s., ISBN:80-247-0261-4
=== Externí odkazy ===
▲}}
{{Autoritní data}}
| |||