Moskva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec)
Bez shrnutí editace
Řádek 49:
| označení vozidel =
}}
'''Moskva''' ([[Ruština|rusky]] ''Москва'' {{Audio|ru-Moskva.ogg|[mɐˈskva]}}) je hlavní město [[Rusko|Ruska]] o rozloze 25112 511 km². Žije tu 12 500 123 obyvatel ([[2018]]). Představuje politické, hospodářské a kulturní centrum země s asi 60 univerzitami a množstvím dalších [[vysoká škola|vysokých škol]], [[kostel]]ů, [[divadlo|divadel]], [[muzeum|muzeí]] a [[galerie (expozice)|galerií]]. Sídlí zde všechna [[ministerstvo|ministerstva]], státní úřady i významné firmy a také patriarcha ruské [[Pravoslaví|pravoslavné církve]].
 
Moskva je nejlidnatější [[město]] v [[Evropa|Evropě]] a nejsevernější [[Megalopolis|megalopole]] na světě. Má největší počet rezidentních [[Miliarda|miliardářů]] na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Mexico’s Carlos Slim still tops Forbes’ richest list | periodikum = News Rickey | datum_vydání = 2012-07-13 | url = https://archive.is/20120713034204/http://news.rickey.org/mexicos-carlos-slim-still-tops-forbes-richest-list/2638}}</ref> Je klasifikována jako Alfa [[globální město]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = GaWC - The World According to GaWC 2012 | url = http://www.lboro.ac.uk/gawc/world2016t.html}}</ref> Stojí zde [[Televizní věž Ostankino|TV věž Ostankino]] (1968), která je největší stavbou v Rusku, a která byla zároveň do roku 1975 nejvyšší stavbou v Evropě. Stojí zde i [[Věž Federace]], nejvyšší mrakodrap v Evropě.
 
Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový [[Moskevský Kreml|Kreml]], prohlášený spolu s [[Rudé náměstí|Rudým náměstím]] v roce [[1990]] za světové kulturní dědictví [[UNESCO]].
Řádek 63:
Z roku [[1147]] pochází první písemná zmínka o Moskvě, Jurij Dolgorukij pozval svého spojence, novgorodsko-severského knížete Svjatoslava, na setkání, o kterém letopisec zaznamenal: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Roku [[1156]] kníže Jurij v souvislosti s posilováním obrany západní hranice suzdalského knížectví vybudoval v osadě pevnost, obehnanou dřevěnou [[palisáda|palisádou]], základ dnešního [[Moskevský Kreml|Kremlu]]. V počátcích byla Moskva jedno z míst, které mělo obranný charakter a sloužilo jako místo noclehu suzdalských knížat. Kromě toho se nacházela na průsečíku několika obchodních cest, což ji přeurčilo pro roli významného ekonomického centra.
 
Budoucí význam Moskvy byl zapříčiněn jednak rostoucí mocí vladimirských knížat, která nakonec získala nad ostatními severoruskými knížaty převahu, jednak stěhováním obyvatelstva do severovýchodních oblastí z jihu sužovaného nájezdy kočovníků. V Moskvě se jako první usadil údělný kníže [[Daniil Alexandrovič]] (zemřel [[1303]]), syn [[Alexandr Něvský|Alexandra Něvského]], a založil tím moskevskou větev rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].
 
Svou moc nad ostatními větvemi [[Rurikovci|Rurikovců]] se snažila moskevská knížata zabezpečit i přenesením rezidence [[metropolita|metropolity]] vší Rusi do Moskvy. Ruští metropolité sídlili od počátku v [[Kyjev]]ě, metropolita [[metropolita Maxim|Maxim]] však přenesl své sídlo do [[Vladimir]]u. Jeho nástupce [[metropolita Petr|Petr]] (v letech [[1307]]–[[1326]]) vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty a často pobýval v Moskvě. Metropolita [[metropolita Theognost|Theognost]] ([[1328]]–[[1323]]) pak přesídlil natrvalo do Moskvy, kde nechal s podporou [[Ivan I. Kalita|Ivana Kality]] a [[Simeon Hrdý|Simeona Hrdého]] vybudovat pět kamenných chrámů jako symbol prestižního postavení Moskvy. Theognostovi nástupci již všichni sídlili v Moskvě a Moskva se tak stala nejen politickým, ale i církevním centrem Ruska, což se odrazilo i na stoupajícím počtu obyvatel - v polovině 14. století jich v Moskvě žilo asi 30 000. Další dějiny Moskvy byly ovlivněny skutečností, že se jednalo o sídlo jednoho z nejvýznamnějších ruských knížat, který postupně sjednotil zemi.
 
[[Zlatá horda]] v průběhu mongolské invaze (1238) vypálila město a zabila jeho obyvatele. [[Mongolové]] s [[Tataři|tataryTatary]] také vyplenili města [[Rjazaň]], [[Kolomna]], [[Vladimir]], [[Kyjev]] a ruský stát se byl nucen podrobit se jejich nadvládě. V roce [[1380]] porazil [[Dmitrij Donský]] na [[Bitva na Kulikovském poli|Kulikovském poli]] tatarské vojsko, čímčímž ukázal, že Tataři nejsou neporazitelní, sama Moskva však na Dimitrijovo vítězství doplatila odvetnou výpravou [[chán]]a Tochtamyše v roce [[1382]], při níž byla vypálena a vypleněna. Moskva nebyla nyní zpustošena Tatary poprvé, jako však dříve, i nyní se znovu vzpamatovala.
 
=== Moskva ve středověku a raném novověku ===
[[Soubor:St Basils Cathedral-500px.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Chrám Vasila Blaženého]]]]
Významnou změnu pro město představovala vláda [[Ivan III.|Ivana III.]], na řece [[Ugra|Ugře]] dosáhl roku [[1480]] definitivního vítězství a vymanění se z tatarské moci. V roce [[1472]] se oženil s [[Byzantská říše|byzantskou]] princeznou [[Zóé Palaiologovna|Zóé Palaiologovnou]], to se odrazilo na podobě města, kam Sofie pozvala architekty z [[Itálie]]. Ti postavili Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám, [[Moskevský Kreml|Kreml]] rozmnožili věžemi a hradbami. Kamenné stavby se začaly v té době množit, kamenný palác si postavil například [[metropolita Iona]]. Na počátku 16. století již okolí Kremlu mělo charakter evropského města, ostatní čtvrti však byly ještě převážně dřevěné. Roku 1478 připojil ke svému státu rozlehlé území Novgorodské země a v roce 1485 knížectví tverské. Pod Ivanem III. se město stalo hlavním městem ruské říše.
 
V roce 1571 [[Krymští Tataři]] s podporou Turků (80. 000 tatařiTataři, 33. 000 turciTurci a 7, 000 [[janičáři]]) vpadli do Ruska a vyplenili Moskvu, spálili vše kromě Kremlu.
 
V roce 1610, vstoupil do Moskvy [[Polsko|polský]] generál Stanisław Żółkiewski, poté co porazil Rusy v [[Klušino|bitvě Klušino]]. Po povstání vedeném [[Kuzma Minin|Kuzmou Minin]]em a DmitrijDmitrijem Požarskim došlo u bran Moskvy k rozhodujícímu střetu mezi [[Republika obou národů|Polsko-litevskou]] armádou a Rusy. Polsko-lievskálitevská vojska byla rozdrcena a několik okupantů se ještě drželo za branami Kremlu, avšak po dlouhém obléhání se vzdali 26. října 1612.
 
=== Moskva druhým městem Ruska ===
Řádek 81:
Město přestalo být hlavním městem Ruska v roce [[1712]] (s výjimkou období 1728-1732) po založení [[Petrohrad]]u [[Petr I. Veliký|Petrem Velikým]] v blízkosti pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]] v roce 1703.
 
Roku [[1812]] vpadl do země [[Napoleon Bonaparte]], jeho tažení vrcholilo [[Bitva u Borodina|okupací Moskvy]] a skončilo [[Bitva na Berezině|bitvou na Berezině]]. Napoleon v bitvě u Borodina sice vybojoval vítězství, aale doplatil na to většími ztrátami, dále během tažení počítal s tím, že bude moci krmit armádu z ukořistěných zásob, ovšem [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] ho takticky nutil ustupovat stejnou cestou, kterou předtím drancoval, přitom byl sužován neustálými nájezdy [[Kozáci|kozáků]] a ruskou zimou. Dále v Rusku bylo více schopnějších generálů odchovaných [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Suvorovem]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 94:
| strany =
| isbn = ISBN 978-0-19-822575-1,
}}</ref>. Napoleon byl nucen ustoupit, tehdy zemřelo při ústupu na 400 000 vojáků Grande Armée, kvůli sérii porážek, jež postupně utrpěl, a taky díkykvůlid rychlým a devastujícím výpadům kozáků do týla a partyzánské válce opočlenie. Dalších 200 000 dezertovalo na začátku tažení. Původně chtěl Napoleon přezimovat v Moskvě, ale to mu neumožnilmuzneumožnil velký nedostatek zásob, protože [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] nařídil celé město evakuovat a vyvézt jak zásobyzásob[[Michail Illarionovič Kutuzov|,]]<nowiki/>y tak i pracovní sílu. Rusové organizovali bandy chuligánů, které ve městě podpalovaly sklady se zbytkem francouzských potravinpotravi[[Michail Illarionovič Kutuzov|,]]<nowiki/>n a Moskva opět lehla popelem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lentz
| jméno = Thierry
Řádek 104:
| poznámka = Google-Books-ID: bvwhAQAAIAAJ
| jazyk = fr
}}</ref> Navzdory historickému významu se Moskva stala na značnou dobu bezvýznamnoubezvýznamno,u a to až do občanské války.
 
=== Od roku 1918 ===
Nedlouho po podepsání [[Brestlitevský mír|Brestlitevského míru]], se z důvodu strachu z možné zahraniční invaze dne 12. března 1918 stala Moskva hlavním městem [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. [[Metro v Moskvě|Moskevské metro]] bylo otevřeno v roce [[1935]]. Po [[Operace Barbarossa|německé invazi]] (1941) se nacházel výbor obrany státu i generální štáb armády v Moskvě. Německá skupina armád byla zastavena a odehnána na okraji města v [[Bitva před Moskvou|Bitvě před Moskvou]].
 
V roce [[1980]] hostila Moskva [[Letní olympijské hry 1980|letní olympijské hry]]. V roce [[1991]] bylo město dějištěm neúspěšnémneúspěšného pokusu o převrat (tzv. [[Srpnový puč]]) ze strany členů vlády proti reformám [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]]. Když byl [[Sovětský svaz|SSSR]] rozpuštěn na konci tohoto roku, Moskva i nadále zůstala hlavním městem Ruska. V Moskvě bylo spácháno několik teroristických útoků [[Islamismus|islámských]] radikálů, například bombové útoky v Moskevském metru v roce [[2004]] a [[2010]].
 
== Přírodní poměry a podnebí ==
[[Soubor:Moscow-River-StSavior-1639.jpg|náhled|Park Gorky a Katedrála u [[Moskva (řeka)|řeky Moskvy]]]]
Moskva se nalézá v evropské části Ruska na 55,75° severní zeměpisné šířky a 37,62° východní zeměpisné délky. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami [[Volha|Volhou]] a [[Oka (přítok Volhy)|Okou]], na řece [[Moskva (řeka)|Moskvě]], přítoku Oky, která se následně vlévá do Volhy. Řeka Moskva protéká územím města v meandrech ve směru severozápad-jihovýchod v délce asi 80&nbsp;km, má od 120 do 200 metrů našíř. Do Moskvy se v katastru města vlévá dalšídalších 140 vodních toků, z nichž jen 14 nyní zůstává na povrchu, ostatní byly kanalizovány. V roce [[1937]] byl otevřen kanál Moskva-Volha, který směřuje na sever.
 
Hranice města tvoří převážně dálniční okruh [[Moskevský dálniční okruh|MKAD]], dlouhý 109&nbsp;km, na některých místech však město pokračuje i za něj. Rozloha Moskvy činí v současnosti 1 097,12&nbsp;km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň, tvořená zhruba 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40&nbsp;km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi.
 
=== Podnebí ===
Řádek 238:
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:RIAN archive 113828 Students' holiday, St. Tatyana's Day and the 250th anniversary of Moscow State University named after M. Lomonosov..jpg|náhled|Studentky moskevské Lomonosovovy univerzity]]
V roce 2010 tvořilotvořili část moskevského obyvatelstva z 92,65 % rusovéRusové, z 1,42 % ukrajinciUkrajinci, z 1,38 % tatařiTataři a z 0,98 % arméniArméni.<ref name="obyv10" />
{{Demography 12col|830px|[[1400]]|[[1638]]|[[1710]]|[[1725]]|[[1738]]|[[1775]]|[[1785]]|[[1811]]|[[1813]]|[[1825]]|[[1840]]|[[1856]]
|40 000|200 000|160 000|145 000|138 400|161 000|188 700|270 200|215 000|241 500|349 100|368 800}}
Řádek 316:
'''Bolšoj těatr''' je světově proslulé divadlo s velkou návštěvností.
 
V rozsáhlém areálu na severu Moskvy se nachází '''Výstaviště VDNCh''' (''„Výstaviště úspěchů národního hospodářství“,'' do roku 2014 ''VVC''), představující jak bývalé součásti [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v Muzeu SSSR, tak i jinak tematicky laděné čtvrti. Najdete tu tedy jak ukázky [[technika|technického]] pokroku včetně [[raketa|rakety]] [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]] nebo obřích prvků sovětské elektrické přenosové sítě, tak [[zemědělství|zemědělské]] stavby, například velkovýkrmnu [[Prase domácí|vepřů]] nebo [[asfalt|vyasfaltované]] [[kůň|koňské]] závodiště. Nachází se tu i největší maketa Moskvy na světě,<ref>[http://czech.ruvr.ru/news/2014_07_11/Na-VDNCH-se-objevi-nejvetsi-ve-svete-maketa-Moskvy-7504/ Hlas Ruska, Na VDNCH se objeví největší ve světě maketa Moskvy]</ref> lunapark, Atomový pavilonpavilón, Labyrint strachu, PavilonPavilón vesmíru či jeden z testovacích modelů raketoplánu [[Program Eněrgija-Buran|Buran]]. Krásné jsou [[fontána|fontány]]. Některé části výstaviště působí kontroverzním dojmem, připomínajícípřipomínajícím těžký život lidí v SSSR.
 
Mezi nejnavštěvovanější monumenty patří: [[Památník pokořitelů kosmu]], sousoší [[Dělník a kolchoznice]] a památník [[Jurij Gagarin|Juriji Gagarinovi]].
Řádek 322:
V '''Gorky Parku''', situovaném u řeky Moskvy a založeném v roce 1928, najdeme různé zábavní atrakce, horskou dráhu i ruské kolo.
 
V Moskvě se také koná mezinárodní filmový festival, mezi hlavními cenycenami se udílíudílejí zlaté a stříbrné medaile a také hlavní ruská filmová cena [[Nika (ocenění)|Nika]].
 
Mezi další zajímavosti patří 160 tun těžký zvon [[Car kolokol]], dále úřední budovy ruského prezidenta, Moskevská univerzita s výhledem na olympijský stadionstadión v Lužnikách, Treťjakovská galerie se světově proslulou sbírkou obrazů. Televizní vysílač [[Televizní věž Ostankino|Ostankino]], který je nejvyšší stavbou v Evropě.
 
V létě se stmívá až v jedenáct hodin.
Řádek 404:
Město má jako [[hlavní město|hlavní]] a největší v [[Rusko|Rusku]] i jako jedno z největších na světě rozsáhlý dopravní systém. Kříží se zde mnoho železničních, silničních, vodních i leteckých tras. Moskva je nejzápadnější místo [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]]. Nachází se zde pět mezinárodních letišť, největší jsou [[Letiště Moskva-Šeremeťjevo|Šeremeťjevo]], [[Letiště Moskva-Domodědovo|Domodědovo]] a [[Letiště Moskva-Vnukovo|Vnukovo]].
 
Též i systém [[městská hromadná doprava|MHD]] je největší a nejvíce vytížený v celé zemi; tvoří jej dvanáct linek [[Metro v Moskvě|metra]], [[Tramvajová doprava v Moskvě|tramvajová]], [[Trolejbusová doprava v Moskvě|trolejbusová]], [[Městská autobusová doprava v Moskvě|autobusová síť]] a [[Monorail v Moskvě|monorail]]. Metro je jedním z nejhlubších systémů na světě, například stanice [[Park Pobědy (stanice metra v Moskvě)|Park Pobědy]] je 84m84 m pod zemí a má nejdelší eskalátory v Evropě. Metro přepraví až 9,3 milionůmiliónu lidí denně, je to nejvytíženější metro mimo [[Asie|Asii]].<ref>[http://www.railway-technology.com/features/featurethe-worlds-top-10-busiest-metros-4433827/ The world’s top 10 busiest metros]</ref>
 
== Partnerská města ==