10. července [[1943]] zahájili [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] [[invaze na Sicílii|invazi na Sicílii]]. 24. července se sešla fašistická [[Velká rada (Itálie)|Velká rada]] za předsednictví hraběte Grandiho a v poměru 19 hlasů ku 7 mu vyslovila Mussolinimu nedůvěru. Proti hlasoval i jeho zeť, hrabě [[Galeazzo Ciano]]. Poté byl Mussolini 25. července sesazen, následně na rozkaz [[Viktor Emanuel III.|krále]] zatčen a uvězněn v [[:it:Hotel_Campo_ImperatoreHotel Campo Imperatore|horském hotelu]] v pohoří [[Gran Sasso]] v [[Abruzzo|Abruzzu]], kde zůstal do 12. září 1943. Toho dne byl v rámci odvážné [[operace Dub]] byl osvobozen výsadkáři [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] a dopraven do [[Mnichov]]a (komandu velel [[Otto Skorzeny]]). Za podpory [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] ustavil na italském území ovládaném Německem diktaturu tzv. [[Italská sociální republika|Italskou sociální republiku]], někdy dle hlavního města nazývanou [[Italská sociální republika|Republika Saló]]. Mussolini se naposledy pokusil získat si popularitu svým programem [[socializace]]{{Fakt/dne|20141029221637}} a zároveň formoval novou republikánskou fašistickou armádu. Ústavu republiky{{Fakt/dne|20141029221637}} sepsal bývalý komunista a Leninův přítel [[Nicolo Bombacci]], který se přidal k fašistům až během války v Etiopii. Socializace spočívala ve znárodnění firem s více než jedním stem zaměstnanců.{{Fakt/dne|20141029221637}} Mussolini brojil proti [[Měšťanstvo|buržoazii]]. Prohlásil také, že: ''„Odkazuji republiku republikánům, a ne monarchistům, a dílo sociální reformy socialistům, a ne středním třídám.“''. Jeho republika také shromažďovala [[Židé|Židy]] a posílala je do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]], ač je Mussoliniho režim v takové míře dříve neperzekvoval.<ref>Muravchik, s. 159</ref> Vyrovnal si rovněž své účty s některými zrádci z 25. července, co se mu dostali do rukou. V lednu 1944 stanulo před soudem ve [[Verona|Veroně]] pět členů Velké fašistické rady včetně duceho zetě Ciana. 11. ledna 1944 byli Ciano, maršál de Bono, někdejší velitel squadristů Marinetti a ministři Gottardi a Pareschi v tomto [[veronském procesu]] odsouzeni a popraveni ranou do týlu.
