Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Historie
Zapomenuté odstavce
Řádek 62:
 
Zámek od té doby sloužil řadě organizací. Vystřídalo se v&nbsp;něm učiliště hornické mládeže a učňovské středisko Chemických závodů v&nbsp;Záluží u&nbsp;Mostu. Od roku 1967 v&nbsp;zámku fungovalo doléčovací středisko chomutovské nemocnice a o&nbsp;dva roky později byl ve dvou místnostech zřízen Památník boje proti fašismu.<ref name="a77"/> Roku 1996 zámek získalo město Jirkov, které zahájilo rozsáhlou rekonstrukci dokončenou v&nbsp;roce 2006. V&nbsp;zámku od té doby sídlí Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov.<ref name="historie-zamku"/> Veřejnosti je v&nbsp;zámku zpřístupněn prohlídkový okruh a technické muzeum v&nbsp;bývalé jízdárně.<ref name="prohlidky"/>
 
Dnešní podobu získal zámek v [[17. století]], kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]]. Zakladatelem zámku byl [[Jan Adam Hrzán z Harasova]], který nechal roku [[1655]] strhnout staré zdivo a&nbsp;zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z&nbsp;větší části v&nbsp;období [[1669]] až [[1675]].<ref name="andel"/> V&nbsp;letech [[1687]]–[[1688]] působil na zámku sochař [[Jan Brokoff]], který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinand Maxmilián]], v Evropě proslulý barokní sochař. Po Hrzánech vlastnili Červený Hrádek [[Lichtenštejnové]] a [[Auerspergové]], od roku 1771 německý rod Rottenhanů. [[Seznam nejvyšších purkrabí Českého království|Český nejvyšší purkrabí]] [[Jindřich František z Rottenhanu]], majitel panství v letech [[1777]]–[[1809]], inicioval stavební úpravy zámku a stál také u zrodu průmyslového podnikání v severních Čechách. Po Rottenhanovi vlastnila panství jeho dcera [[Jiří František August Buquoy|Gabriela, provdaná Buquoyová]], dalším sňatkem přešel Červený Hrádek do majetku německého rodu [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]].
 
Rod [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]] byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu [[1938]] umožnil Max Egon předáku [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] [[Konrad Henlein|Konrádu Henleinovi]] a&nbsp;anglickému lordu [[Walter Runciman|Waltrovi Runcimanovi]] schůzku, která předznamenala následnou [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]]. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v&nbsp;roce [[1945]] zabaven.
 
V&nbsp;průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila [[léčebna dlouhodobě nemocných]]. O&nbsp;zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v&nbsp;letech 1945–[[1946]] Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a&nbsp;rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší [[inventář]] velmi těžko dohledává. Přehled je jen o&nbsp;zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a&nbsp;v&nbsp;Okresním muzeu v&nbsp;Chomutově, obrazy z&nbsp;Krásného Dvora se na zámek vrátily.
 
Od roku [[1996]] je zámek majetkem města Jirkova. V&nbsp;roce [[2006]] byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a&nbsp;bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a&nbsp;centrum cestovního ruchu. Sídlí zde ''Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov,'' které zámek spravuje.
 
== Architektura a zámecký park ==