|
== Cesty ==
[[Soubor: Cabot Strait.png|náhled|vlevo|Cabotův průliv v Kanadě]]zajel si do Kaufu a zpátky,protože byla sleva na '''BANÁNY'''
Caboto měl královské privilegium, ale potřeboval loď a peníze. Odebral se do [[Bristol]]u, což byl tehdy druhý největší přístav v Anglii a bristolští námořníci měli s Atlantikem jisté zkušenosti. O jeho první cestě je známo jen velmi málo. Vyplul patrně v létě roku [[1496]] s jednou lodí na sever, ale došly mu zásoby, dostal se do bouře a posádka ho přiměla k návratu.
Na druhou cestu vyplul podle pozdější zprávy s malou lodí ''Matthew'' 2. května [[1497]] z [[Bristol]]u s asi 20 muži na palubě a 24. června 1497 přistál na ostrově [[Newfoundland]], podle pozdější kroniky „objevil Ameriku“. Vystoupil na pobřeží (snad na ''Cape Bonavista''), kde vztyčil benátskou, papežskou a anglickou vlajku a zemi prohlásil za anglickou državu. Se žádnými domorodci se ale nesetkal a strávil pak několik týdnů plavbou podél pobřeží. Na zpáteční cestě zamířil příliš na jih a přistál v Bretani, odkud se 6. srpna vrátil do Bristolu. Po návratu byl přijat s velkými poctami králem a dostal roční penzi 20 liber.
Caboto se stejně jako Kolumbus domníval, že doplul na sever říše velkého chána. Při další plavbě se tak chtěl vydat na jih podle pobřeží a doplout do Kathaje popisované [[Marco Polo|Marcem Polem]] a k Ostrovům koření. 3. února [[1498]] dostal královský patent na další plavbu a v květnu 1498 znovu vyplul s pěti loděmi, z nichž jedna se snad musela vrátit. O dalším osudu výpravy nebylo nic známo, a tak se předpokládalo, že všichni zahynuli na moři. Významná britská historička A. Ruddock však v 90. letech naznačila, že našla doklady o tom, že se Cabot dva roky plavil podél východního pobřeží Severní Ameriky a dospěl až do Karibiku. Výpravy se podle ní účastnili i italští augustiniáni z Londýna jako misionáři a výprava se prý 1500 vrátila do Bristolu. Tyto údaje však nepublikovala a než roku 2005 zemřela, nařídila své záznamy spálit.<ref name="AlwynRuddock"> Evan T. Jones, [http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/119408885/HTMLSTART Alwyn Ruddock: John Cabot and the Discovery of America], </ref> Přesto se odborníci domnívají, že její domněnky nebyly nepodložené a v jejím projektu pokračuje Bristolská univerzita.<ref>[http://www.bristol.ac.uk/history/research/cabot.html The Cabot Project] </ref>
== Ohlas a význam ==
[[Soubor: NLE Bonavista5 tango7174.jpg|náhled|Cabotův pomník na Cape Bonavista]]
Ve své době neměly Cabotovy cesty velký ohlas, je nicméně zachován dopis, patrně adresovaný Kolumbovi, v němž o nich bristolský obchodník informuje. Pokud se Caboto skutečně dostal až do Karibiku, překročil tím meze svého oprávnění a mohl zavdat příčinu ke konfliktu se Španělskem. Protože král Jindřich právě vyjednával sňatek se španělskou princeznou, mohl mít důvody cestu spíše tajit.<ref name="AlwynRuddock"> Evan T. Jones, [http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/119408885/HTMLSTART Alwyn Ruddock: John Cabot and the Discovery of America], </ref>
V pozdější době však Cabotovy objevy začaly hrát stále větší politickou roli, když jimi Anglie začala dokládat svůj primát a nárok na severoamerické državy. Dodnes je Cabot významnou postavou kanadských dějin a identity. Po [[Norsko|norském]] [[Vikingové|Vikingovi]] [[Leifr Eiríksson|Leifru Eiríkssonovi]] byl po mnoha staletích prvním mořeplavcem, který do těchto moří zavítal a ukázal tím cestu pro další objevitele, kteří hledali [[Severozápadní průjezd]]. Na Newfoundlandu i v Bristolu byla roku 1897 postavena Cabotova věž, je po něm pojmenován [[Cabotův průliv]] (''Cabot strait'') do Zálivu svatého Vavřince mezi ostrovy Newfoudland a [[Nové Skotsko|Nova Scotia]], planetka [[hlavní pás|hlavního pásu]] [[Cabot (planetka)|(7317) Cabot]], letadlová loď USS Cabot, řada ulic a náměstí, americká univerzita v Římě a mnoho dalších.
|
