4. kniha Ezdrášova: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Ansgar (diskuse | příspěvky)
m oprava letopočtu v odkazu
Ansgar (diskuse | příspěvky)
m + něco málo
Řádek 1:
'''4. kniha Ezdrášova''' je jednou z [[apokalypsa|apokalyps]] židovského původu, které reagují na pád jeruzalémského chrámu v roce [[70]] po Kr. (do stejné skupiny patří i [[2. kniha Báruchova]], [[Apokalypsa Abrahámova]] a [[3. kniha Báruchova]]). 4. Kniha Ezdrášova byla tedy napsána nějakou dobu po roce 70, a to v Palestině. Původním jazykem je hebrejština, ale dochované verze jsou jen latinská, arménská, syrská a gruzínská.
 
Původní židovský obsah byl doplněn o křesťanské kapitoly, tj. 4 Ezd 1-2. Jeho hlavní postavou je [[Ezdráš]], židovský vůdce z doby perské nadvlády. DostáváJeho nadpřirozeným průvodcem je anděl [[Uriel]]. Ezdráš dostává vidění a poučení o smyslu utrpení izraelského národa i jednotlivce a o konci časů. Problematika zániku druhého chrámu (70 po Kr.) je promítnuta do doby zániku chrámu prvního ([[587 př. n. l.|587]]/[[586 př. n. l.|6]] př. Kr.).
 
Označení "4. kniha Ezdrášova" počítá [[Kniha Ezdráš|knihu Ezdrášovu]] za 1. Ezd, [[kniha Nehemjáš|knihu Nehemjášovu]] za 2. Ezdrášovu, [[3. kniha Ezdrášova]] je samostatný židovský [[apokryf]]ní spis. Číslování a označení se však může různit, proto je třeba být vždy na pozoru, o které knize Ezdrášově je řeč.
 
tatoTato kniha byla velmi oblíbena po celý středověk až do doby moderní a často (ne však vždy, ani většinou) byla součástí různých vydání bible. Mizet začala z biblí až po [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]], kdy byla definitivně vyloučena z kánonu.
 
==Struktura==