Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí

Historie
(Úvod, historie)
(Historie)
Albert Konipas panství rozšířil mimo jiné o&nbsp;[[Kyjice]]. Po jeho smrti vdova a syn Oldřich Červený hrádek prodali roku 1472 Bedřichu Ojířovi z&nbsp;Očedělic, od kterého jej o&nbsp;rok později koupil Hanuš Glac ze Starého Dvora.<ref name="andel"/> Z&nbsp;jeho synů Červený hrádek připadl Lorenci Glacovi. Po něm, podle poslední vůle z&nbsp;roku 1516, zdědila majetek dcera Anna, která se provdala za [[Šebestián z Veitmile|Šebestiána z&nbsp;Veitmile]].<ref>Lehký, Sýkora (2014), s. 141</ref> Musela však nejprve vyplatit věno druhé Lorencovy manželky, Voršily z&nbsp;Minic, a nároky Lorencova strýce Bernarta.<ref>Sedláček (1923), s. 267</ref>
 
Přestože byl Šebestián z&nbsp;Veitmile považován za dobrého hospodáře, nedostatek peněz ho přinutil borecké panství roku 1549 zastavit Jindřichovi z&nbsp;Gersdorfu. Šebestián brzy potom zemřel, a panství tak vyplatil až jeho syn Jan z&nbsp;Veitmile v&nbsp;roce 1551. Zůstalo mu jen tři roky, protože roku 1554 ho spolu se svými strýci prodal rytíři Kryštofovi Karlovicovi z&nbsp;Karlovic za 27&nbsp;000 kop [[Pražský groš|českých grošů]]. Vzhledem k&nbsp;nepříliš dobrému hospodaření musel postupně rozprodávat jednotlivé části panství, až roku 1577 prodal samotný zámek s&nbsp;několika vesnicemi Augustu Gersdorfovi z&nbsp;Gersdorfu. Kryštof vzápětí zemřel a červenohrádecké panství od August Gersdorfa v&nbsp;roce 1579 koupil [[Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic]].<ref name="s268">Sedláček (1923), s. 268</ref>
 
=== Zámek ===
Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic nechal hrad po roce 1579 přestavět na renesanční zámek.<ref name="durdik"/> Kromě toho získal zpět dříve odprodané části panství. Před svou smrtí rozdělil rozsáhlý majetek mezi tři syny, z&nbsp;nichž Adam zemřel brzy po otci. Ze zbývajících bratrů Červený hrádek připadl spolu [[Chomutov (zámek)|Chomutovem]], [[Údlice (zámek)|Údlicemi]], [[Březno (okres Chomutov)|Březnem]],<ref name="andel"/> [[Nezabylice]]mi a [[Hora Svaté Kateřiny|Horou Svaté Kateřiny]] mladšímu Bohuslavu Jáchymovi Hasištejnskému z&nbsp;Lobkovic, který se oženil s&nbsp;Annou z&nbsp;Redernu.<ref name="s268"/> Po její smrti vyměnil roku 1588 veškerý majetek se svým příbuzným [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřím Popelem z&nbsp;Lobkovic]] za [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]], [[Kosmonosy (zámek)|Kosmonosy]] a 80 tisíc kop [[Míšeňský groš|míšeňských grošů]].<ref name="andel"/> Jiří Popel z&nbsp;Lobkovic na svém novém panství zahájil proces [[rekatolizace]] a do Chomutova pozval [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Obyvatelé města se proti náboženským změnám bouřili, a roku 1591 ve městě došlo k&nbsp;otevřenému povstání.<ref name="andel"/> Povstání bylo potlačeno a ještě téhož roku proběhl na Červeném hrádku soud s&nbsp;částí povstaleckých vůdců, z&nbsp;nichž byli dva měšťané na zámku popraveni.<ref name="s269">Sedláček (1923), s. 269</ref>
Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic nechal hrad přestavět na renesanční zámek. [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek velmi poškozen a&nbsp;stal se neobyvatelným.
 
Samotný Jiří Popel brzy poté upadl u&nbsp;císaře [[Rudolf II.|Rudolfa&nbsp;II.]] do nemilosti, a byl uvržen do vězení,<ref name="andel"/> ve kterém v&nbsp;[[Loket (hrad)|Lokti]] roku 1606 zemřel. Již roku 1594 mu byl zabaven veškerý majetek. Ten zůstal až do roku 1605 (1606<ref name="a76">Anděl (1984), s. 76</ref>) ve správě královské komory, kterou v&nbsp;Chomutově a na Červeném hrádku zastupoval Jan Cetlpergár.<ref name="s269"/> Dne 19.&nbsp;prosince 1605<ref name="s269"/> panství s&nbsp;městečkem Borkem spolu s&nbsp;Údlicemi, Nezabylicemi a [[Blatno (zámek)|Blatnem]] a Horou Svaté Kateřiny koupil Adam Hrzán z&nbsp;Harasova za 236 tisíc rýnských zlatých.<ref name="a76"/>
 
Dnešní podobu získal zámek v [[17. století]], kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]]. Zakladatelem zámku byl [[Jan Adam Hrzán z Harasova]], který nechal roku [[1655]] strhnout staré zdivo a&nbsp;zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z&nbsp;větší části v&nbsp;období [[1669]] až [[1675]].<ref name="andel"/> V&nbsp;letech [[1687]]–[[1688]] působil na zámku sochař [[Jan Brokoff]], který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinand Maxmilián]], v Evropě proslulý barokní sochař. Po Hrzánech vlastnili Červený Hrádek [[Lichtenštejnové]] a [[Auerspergové]], od roku 1771 německý rod Rottenhanů. [[Seznam nejvyšších purkrabí Českého království|Český nejvyšší purkrabí]] [[Jindřich František z Rottenhanu]], majitel panství v letech [[1777]]–[[1809]], inicioval stavební úpravy zámku a stál také u zrodu průmyslového podnikání v severních Čechách. Po Rottenhanovi vlastnila panství jeho dcera [[Jiří František August Buquoy|Gabriela, provdaná Buquoyová]], dalším sňatkem přešel Červený Hrádek do majetku německého rodu [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]].
| kapitola = Červený hrádek – zámek
| strany = 75
| poznámka = Dále jen Anděl (1984)
}}</ref>
</references>