Březovské vodovody: Porovnání verzí

Odebráno 20 bajtů ,  před 3 lety
m
rv, zbytečné + zanášení nepřesností
m (rv, zbytečné + zanášení nepřesností)
| kontinent = [[Evropa]]
| stát = [[Česko]]
| kraj = [[Pardubický kraj| Pardubický]]<br />[[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]
| směr =
| z místa = [[Březová nad Svitavou]]
| tloušťka =
}}
'''Březovské vodovody''' (nebo '''Březovské přivaděče''') jsou soustava dvou [[vodovod]]ních přivaděčů, které z prameniště u [[Březová nad Svitavou|Březové nad Svitavou]] zásobují [[pitná voda|pitnou vodou]] [[Brno]]. První březovský vodovod byl postaven v letech 1911–1913, vede kolem řeky [[Svitava|Svitavy]] a je funkční dosud, kapacitnější Druhý březovský vodovod byl vybudován v letech 1972–1975. Ten se podu [[Letovice|LetovicemiLetovic]] odpojuje od svého staršího sourozence a směrem k Brnu je trasován [[Boskovická brázda|Boskovickou brázdou]]. Provozovatelem Březovských vodovodů je firma [[Brněnské vodárny a kanalizace]], majitelem je město Brno.
 
V roce 2012 potřebovalo Brno a blízké obce dodat 29,3 milionů m³ vody, přičemž 67,5 % z tohoto objemu zajistil zdroj II. březovského vodovodu, 27,0 % zdroj I. březovského vodovodu a 5,4 % pocházelo z [[Vírský oblastní vodovod|Vírského oblastního vodovodu]].<ref name="Sovak">{{Citace periodika | příjmení = Viščor | jméno = Pavel | titul = 100 let I. březovského vodovodu | periodikum = SOVAK. Časopis oboru vodovodů a kanalizací | rok = 2013 | číslo = 5 | strany = 1–4 | url = http://smm-miroslav.cz/admin/files/file/sovak/sovak-2013-100-let-1-brezovskeho-vodovodu.pdf}}</ref>
=== Historie ===
[[Soubor:Vodarenska vez (Letovice).jpg|thumb|upright|Věž I. březovského vodovodu v Letovicích]]
Ve druhé polovině 19. století nebylo zásobování Brna vodou z řeky [[Svratka|Svratky]] vyhovující zejména s ohledem na kvalitu vody, proto město hledalo vhodnou náhradu.<ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Velešík | jméno = Marian | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta – Katedra geografie | titul = Historický vývoj březovských vodovodů | url = http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2012-geo/2012_Velesik.pdf | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Renata Pavelková Chmelová | místo = Olomouc | rok = 2012 | strany = 15–16}} [Dále jen Velešík.]</ref> Již v 80. letech 19. století se objevily první návrhy o využití zdrojové oblasti u [[Březová nad Svitavou|Březové nad Svitavou]], což brněnská městská rada schválila v roce 1898.<ref name="Velešík20">Velešík, s. 20.</ref> Projekt se zaměřil na Banínské prameny, které vyvěrají na pravém břehu Svitavy poblíž bývalé osady [[Muzlov]]a.<ref name="Sovak"/> Výsledky hygienické kontroly byly dobré, zdejší zdroj bylo možné využívat pro pitnou vodu.<ref name="Velešík20"/> Nejprve bylo stavebním podnikem Karla von Schwarze za částku 70 000 korun<ref name="Velešík2021">Velešík, s. 20–21.</ref> realizováno v letech 1904–1906 pokusné jímací zařízení (štola o délce 300 m s jímacími studnami).<ref name="Sovak"/> Následně, od září 1906 do března 1908, probíhalo zkušební čerpání 250 l/s, přičemž získaná voda byla odváděna do [[Svitava|Svitavy]]. Objem 250 litrů za sekundu vycházel z plánované budoucí potřeby Brna, který by měl podle tehdejších propočtů a plánovaného růstu města dostatečně postačovat na delší období.<ref name="Velešík2021"/> Projekt přivaděče byl dokončen v roce 1907,<ref name="Sovak"/> schválen a po dořešení sporů s okolními obcemi bylo s jeho budováním započato na začátku roku 1911; rozpočet činil 13 milionů korun (další náklady vytvořilo nucené přeložení řečiště Svitavy ve zdrojové oblasti), které zaplatilo město Brno.<ref name="Velešík22">Velešík, s. 22–23.</ref> Dodavateli litinových trub byly tyto firmy: [[Vítkovické železárny|Vítkovická hornická a hutnická společnost]], Pražská železářská průmyslová společnost z [[Králův Dvůr|Králova Dvora]], Důlní a železářská společnost z [[Węgierska Górka|Węgierske Górky]] a [[ČKD Blansko|Strojírenská akciová společnost Breitfeld, Daněk & Co.]] z [[Blansko|Blanska]].<ref name="Sovak"/> Poslední trubka byla do země uložena v říjnu 1912. Vodoprávní povolení k čerpání 250 l/s bylo vydáno v květnu 1913, kolaudace stavby proběhla v září<ref name="Velešík22"/> a vodovod „Die Kaiser Franz Joseph I.-Trinkwasserleitung“,<ref name="Sovak"/> pojmenovaný podle císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]], který na něj také přispěl, byl slavnostně zprovozněn 4. října 1913.<ref name="Velešík22"/> Po vzniku Československa začal být v roce 1918 používán název „březovský“ nebo „brněnský vodovod“.<ref name="Sovak"/>
 
V roce 1929 bylo vydáno povolení k odběru 300 l/s, k reálnému navýšení čerpání došlo až v roce 1940; tato hodnota je platná doposud. Vodovod byl postupně modernizován, mj. byl v roce 1933 elektrifikován.<ref>Velešík, s. 23–24.</ref> Od roku 1940 neprobíhá manipulace se šoupaty, neboť kapacita přivaděče je využívána naplno.<ref name="Sovak"/> V roce 1975 byl v rámci stavby II. vodovodu původní vodovod napojen do nového společného řídicího vodojemu v Březové.<ref name="BVK">{{Citace elektronické monografie | titul = Březovské přivaděče | url = http://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou/brezovske-privadece/ | datum přístupu = 2014-03-23 | vydavatel = Bvk.cz}}</ref> Tímto krokem se však snížil výškový rozdíl, takže gravitační kapacita přivaděče byla snížena na současnou hodnotu 264 l/s.<ref name="Sovak"/> Podle zkoušek z roku 1999 bylo při výstavbě použito velmi kvalitní litinové potrubí, takže další kontrola jeho stavu bude potřeba až za 50 let.<ref name="Sovak"/><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Svoboda | jméno = Martin | titul = Brňanům přivádí pitnou vodu už stoleté potrubí z Březové nad Svitavou | url = http://brno.idnes.cz/brnanum-privadi-pitnou-vodu-uz-stolete-potrubi-ftd-/brno-zpravy.aspx?c=A131010_1986555_brno-zpravy_taz | datum vydání = 2013-10-13 | datum přístupu = 2014-03-23 | vydavatel = Idnes.cz}}</ref>