René Clair: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9)
doplnění článku-filmová tvorba, zdroje
Řádek 4:
 
== Život a dílo ==
Narodil se jako René Lucien Chomette v rodině výrobce mýdla a dětství strávil v centru kolem tržnice v Les Halles. Studoval na ''Lycée Montaigne'' a na ''Lycée Louis-le-Grand'' a roku [[1917]] byl odveden k armádě. Po válce začínal jako filmový a divadelní novinář a hrál v několika filmech už pod pseudonymem René Clair. V letech [[1922]]-[[1924]] napsal scénář a režíroval film „Když Paříž„Paříž spí“ (''Paris qui dort'') a pro přestávku v baletu ''Relache'' v ''[[Théâtre des Champs-Élysées]]'' natočil dadaistický krátký film „Přestávka“, který ho proslavil. Roku [[1929]] napsal scénář k filmu „Soutěž krásy“ (''Le prix de beauté'') a roku [[1930]] získal filmem „Pod střechami Paříže“ (''Sous les toits de Paris'') mezinárodní uznání.
 
Následovaly úspěšné filmy „Milion“ a „Svoboda„Ať ježije naše“svoboda" (''A nous la liberté'', [[1931]]), satiru na moderní průmyslovou výrobu, za niž získal diváckou cenu v Benátkách. Když [[Charlie Chaplin]] natočil roku [[1936]] „Moderní dobu“, chtěl ho Clairův německý producent žalovat pro plagiát, ale Clair to odmítl. Roku [[1934]] přijal pozvání do [[Londýn]]a, kde natočil „Strašidlo jde na západ“ (''The Ghost goes west'', [[1935]]), ale po neúspěchu dalšího filmu se [[1938]] vrátil do Francie. Práci na dalším filmu přerušila válka a Clair s rodinou uprchl přes Španělsko do [[New York]]u a do [[Hollywood]]u, kde natočil čtyři filmy, mezi nimi „Vzal„Krásná jsem si čarodějnici“čarodějka“ (''I married a witch'', [[1942]]) a „Stalo se zítra“ ([[1943]]).
 
Po válce ve Francii natočil své nejslavnější filmy: „Mlčeti zlato“ ([[1947]]), faustovský příběh „Ďáblova krása“ ([[1949]]), „Krásky noci“ ([[1952]], cena FIPRESCI v Benátkách) a „Velké manévry“ ([[1955]]), za něž získal Cenu Louise Delluca. Roku [[1956]] dostal čestný doktorát univerzity v [[Cambridge]] a [[1960]] byl jako první filmař zvolen členem Francouzské akademie. V dalších letech natočil vedle krátkých filmů ještě „Všechno zlato světa“ ([[1961]]) a „Galantní slavnosti“ ([[1965]]), roku [[1967]] dostal čestný doktorát [[Royal College of Art]] v Londýně. Byl také důstojníkem [[Řád čestné legie|Řádu čestné legie]] a dostal další vysoká vyznamenání. V posledních letech působil jako operní režisér a spisovatel.
 
Od roku [[1994]] uděluje Francouzská akademie významným filmařům "za celoživotní dílo" Cenu René Claira.
 
== Filmová tvorba ==
Počátky jeho filmové tvorby jsou spojeny s němým filmem. Jeho první film z roku 1923 - poetická imprese [[Paříž]] spí – byl jedním z prvních děl tzv. francouzské avantgardy, určený pro běžného diváka. Do filmu se promítají hlavní Clairovy záliby: francouzské divadlo, [[vaudeville]], veselohra a hlavně město Paříž. Velký úspěch mu přinesl Slaměný klobouk, komediální fraška podle námětu [[Eugen Labiche|Eugena Labiche]].
 
René Clair byl zpočátku rezervovaný k nástupu zvukového filmu. Obával se, že film bude jen prostým záznamem divadelního představení. V roce 1929 však přistoupil na návrh německé filmy Tobis, která měla evropský patent na zvukovou aparaturu, aby natočil zvukový film. Proslulý film Pod střechami Paříže s prostým milostným příběhem odehrávajícím se na pařížském předměstí je proložen melodiemi a písničkami. Ve filmu dokázal, že obraz a zvuk se mohou nejen doplňovat, ale také vzájemně nahrazovat. Tento první umělecký zvukový film měl úspěch nejprve v zahraničí, až potom byl přijat i v Paříži. <ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| příjmení2 = Ginter
| jméno2 = Adolf
| titul = Přemožitelé času sv. 6
| vydání =
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
| místo = Praha
| rok = 1988
| počet stran =
| kapitola = René Clair
| strany = 124-127
| isbn =
}}</ref>
 
Ve zdokonalování zvukové techniky pokračoval Clair v dalších filmech z tohoto období: Milión (1931), Ať žije svoboda (1932), Paříž miluje a jásá (1932). Stal se jedním z tvůrců filmové hudební veselohry. Ve filmech uplatnil řadu objevů a nápadů a vytvořil svůj vlastní specifický styl. Termín „''clairismus''“ měl označovat hudební film-operetu inspirovaný životem prostých lidí: směs fantazie, zamilované romance a sociální satiry, která se vyznačovala šarmem, radostí a jemně ironickým vtipem. Upustil od zásady zvukové synchronizace a začal používat ve filmu originální typ zvukového vtipu – zvukovou [[Metafora|metaforu]], kdy filmovou scénu doprovází zvuk pořízený při zcela jiné situaci. Například ve filmu Milión se na pozadí zvuků z [[Ragby|ragbyového]] zápasu odehrává potyčka dvou mužů za kulisami divadla. K vytvoření atmosféry filmu začal využívat „''hudební masu''“ jako souhrn různých zvuků vytvářejících pozadí jednotlivých scén. Převážně byla charakterizována motivem písniček, které v jeho filmech hrály významnou roli. <ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Toeplitz
| jméno = Krzysztof Teodor
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Chaplinovo království
| vydání = 1.
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 1965
| počet stran =
| strany = 129-136
| isbn =
}}</ref>
 
Během emigrace v období [[Druhá světová válka|2. světové války]] vytvořil Clair v [[Hollywood|Hollywoodu]] řadu filmů různé umělecké úrovně, které byly mnohdy kompromisem mezi jeho stylem a požadavky amerických producentů. Mezi nejzdařilejší patří Krásná čarodějka (1942) a Stalo se zítra (1943).
 
Po válce se Clair vrátil do [[Francie]] a natočil další filmy, které nesou charakteristické rysy jeho předválečné tvorby. Nejznámější jsou Mlčeti zlato (1947), Ďáblova krása (1949), Krásky noci (1952) a jeho první barevný film Velké manévry (1955). Aktivní filmovou kariéru ukončil v roce 1965 filmem Galantní slavnosti.<ref name=":0" /><ref name=":1" />
 
== Česky vyšlo ==
Řádek 17 ⟶ 55:
* ''Hazardy a náhody''. Praha: Melantrich 1986
* ''Po zralé úvaze''. Praha: Orbis 1954
 
== Seznam referencí ==
<references />
 
== Odkazy ==