Násilí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m drobná oprava - 2x doplněna tečka značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 61:
;Politický režim
Výskyt kolektivního násilí je pravděpodobnější v zemi, kde vládne autoritarismus nebo totalitarismus; např. podle marxistů je násilí obecně výsledkem třídních zájmů, které jsou zároveň podporovány vládou.<ref>[4] TILLY, Charles. The politics of collective violence. New York: Cambridge University Press,<br />
2003. xii, 276 p. ISBN 05-215-3145-4.</ref> S demokratickým politickým režimem míra kolektivního násilí obecně ubývá (avšak jenom uvnitř státu, demokratické vlády často používají násilí proti vnějším nepřátelům).
Řádek 76:
;
;Statistika obětí kolektivního násilí
V 16. století celkový počet zahynulých během ozbrojených konfliktů byl 1,6 mil., v 18. století 7,0 mil. a v 19. století 19,4 mil. Dvacáté století lze považovat za nejdrastičtější období v dějinách lidstva. Podle hodnocení odborníků 191 mil lidí zemřelo přímo či nepřímo v důsledku ozbrojených konfliktů, přičemž víc než polovina byly civilní osoby. Hladomor související s válkou nebo genocida si vyžádaly životy 40 mil lidí ve 20. století.
V roce 2000 přes 300 000 lidí zemřelo následkem ozbrojených konfliktů. Poměr úmrtí ve vyspělých zemích se pohybuje kolem 1:100 000, v rozvojových zemích dosahuje až 6,2:100 000 (nejvyšší poměr 32:100 000 je v Africe).<ref>World report on violence and health, Chapter 8, Collective violence,<br>
| |||