Jurij Brězan: Porovnání verzí

Jurij Brězan se narodil 9. června 1916 v v [[Sasko|saské]] [[Horní Lužice|hornolužické]] vsi Räckelwitz/Worklecy jako první dítě lamače kamene a [[Zemědělec|rolníka]] Georga Bresana (hornolužickosrbsky: Jurije Brězana), toho času [[Voják|vojáka]], a Marie, roz. Bräuer (hornolužickosrbsky: Marja Piwarčkec). Třebaže oba rodiče vedle svých úředních jmen na vsi používali lužickosrbská jména, na Brězanově [[Rodný list|rodném listě]] je uvedeno jméno ''Georg Bresan'', které si změnil až v roce 1948 v souvislosti s přijetím Zákona pro ochranu práv srbského národa. Svého otce poznal teprve ve věku 2,5 let po té, co se v říjnu 1918 vrátil z [[Francie]]. Ve vesnici Räckelwitz/Worklecy, která leží v [[Katolická církev|katolické]] oblasti Horní Lužice (16 km od [[Budyšín|Budyšína]] a 8 km od [[Kamenec (Horní Lužice)|Kamence]]), navštěvoval malý, plavovlasý Jurij vesnickou školu s výukou v srbštině a němčině. Pro své výsledky i zjevné nadání byl doporučen ke studiu na víceletém městském [[Gymnázium|gymnáziu]] v Budyšíně. Na toto německé gymnázium nastoupil v roce 1927, coby [[ministrant]] v [[Chrám svatého Petra (Budyšín)|Chrámu sv. Petra]] měl při tom nárok na ubytování v jednom z domů [[Děkanát Budyšín|budyšínské kapituly]]. Již jako gymnazista se Brězan začal angažovat v lužickosrbské národnostní otázce: přispíval do lužického tisku články o „antislovanském smýšlení“ (kritika knihy O. E. Schmidta ''Die [[Wendové|Wenden]]''), o [[Otto von Bismarck|Bismarkově]] protipolské politice atp. Článek o uzdravění chřadnoucího národa z 21. prosince 1935 byl registrován tzv. [[Wendové|Wendským]] oddělením (''Wendenabteilung''), které provádělo státní dozor nad srbským národním a kulturním hnutím. To vedlo k jeho vyloučení z gymnázia v roce 1936. Ještě roku 1937 se pokoušel v [[Drážďany|Drážďanech]] složit [[Maturita|maturitu]], ale podle výnosu Ministerstva pro lidové vzdělávání k ní nesměl být připuštěn. Vycestoval tedy do [[Praha|Prahy]] a do [[Polsko|Polska]], kde v [[Toruň|Toruni]] na státním gymnáziu s úředním německým jazykem roku 1938 maturitu složil. Po té se snažil přejít do [[Ilegalita|ilegality]] a angažoval se v tzv. [[Spiknutí|konspiraci]] s „Panem Michałem“ , což byla akce ilegální [[Domowina|Domowiny]], která měla za součinnosti polského agenta vytvořit podmínky k ozbrojenému [[Odboj|odboji]]. V roce 1938 byl Brězan během jízdy vlakem zatčen a následně strávil jeden a půl měsíce ve zvláštní vazbě [[Gestapo|gestapa]] v Drážďanech, než byl propuštěn se zákazem pobytu v [[Horní Lužice|Lužici]]. V letech 1939–1941 pracoval z nařízení úřadů jako hospodářský správce ve vsi Koitzsch u Neukirchenu (12 km od [[Kamenec (Horní Lužice)|Kamence]], tedy mimo [[Lužickosrbská oblast osídlení|oblast lužickosrbského osídlení]]), dále ve [[Východní Frísko|Východním Frísku]] a v okolí [[Braunschweig|Braunschweigu]]. V roce 1941 byl nucen absolvovat vojenskou přípravu a po té [[Verbování|narukoval]] jako spojař [[Wehrmacht|wehrmachtu]] do polské [[Poznaň|Poznaně]]. S [[Divize (vojenství)|divizí]] „Luftgau Rostow“ byl v roce 1942 v [[Bělorusko|Bělorusku]] svědkem masakru 20 000 [[Židé|Židů]] poblíž města [[Pinsk]], což později komentoval takto: ''Pro mě Německo [...] zahynulo, bídně pošlo na vlastní nelidskost. To relativizovalo i Goetha, ani Beethoven už není.''<ref>{{Citace monografie | příjmení = Brězan | jméno = Jurij | titul = Ohne Paß und Zoll : aus meinem Schreiberleben | url = | vydavatel = Gustav Kiepenheuer Verlag | místo = Leipzig | rok = 1999 | vydání = 1 | počet stran = | kapitola = | strany = 20 | isbn = | jazyk = de}}</ref> Na konci [[Druhá světová válka|války]] byl Brězan přeložen na [[Západní fronta (druhá světová válka)|západní frontu]] jako [[desátník]] u [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] v [[Lille]], [[Paříž|Paříži]] a [[Lutych|Lutychu]]. 13. února 1945 se pokusil telefonicky varovat své německé přátele v Drážďanech před [[Bombardování Drážďan|bombardováním]]. V samém závěru války byl potom zajat [[Armáda Spojených států amerických|americkou]] armádou a až do roku 1946 pobýval v [[Bavorsko|Bavorsku]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Scholze | jméno = Dietrich | titul = Jurij Brězan : Leben und Werk | url = | vydavatel = Domowina-Verlag | místo = Bautzen | rok = 2016 | vydání = 1 | počet stran = 295 | kapitola = Der junge Brězan | strany = 11–59 | isbn = 978-3-7420-2371-1 | jazyk = de}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Ulbrechtová | jméno = Helena | titul = Lužickosrbská literatura : její vývoj a pozice mezi středoevropskými literaturami | url = | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2009 | vydání = 1 | počet stran = 296 | edice = Acta Universitatis Carolinae. Philologica. Monographia, ISSN 0567-8277 ; 154 | kapitola = Jurij Brězan – tvůrce filozofické románové formy | strany = 208 | isbn = 978-80-246-1408-3}}</ref><ref name="Beno" >{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brězan | jméno = Beno | titul = Jurij Brězan – Biografie | url = http://www.jurijbrezan.de/ | datum vydání = 2015 | datum přístupu = 2018-10-12 | jazyk = de}}</ref>