Volha: Porovnání verzí

Přidáno 54 bajtů ,  před 1 rokem
m
lf
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9))
m (lf)
{{Podrobně|Pramen Volhy}}
[[Soubor:Вид на Серково и Волгу. Плёс.jpg|náhled|Volha v [[Ivanovská oblast|Ivanovské oblasti]]]]
Volha pramení severozápadně od [[Moskva|Moskvy]] ve [[Valdajská vysočinavrchovina|Valdajské vrchovině]] u vesnice [[Volgo-Verchovje]] v [[Tverská oblast|Tverské oblasti]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 228 [[metr|m]]. Na horním toku protéká přes několik nevelkých [[jezero|jezer]] ([[Verchit]], [[Stěrž]], [[Vselug]], [[Peno]], [[Volgo]]). Při odtoku z posledního z nich byla vybudována [[Hornovolžská přehrada]]. Poté řeka ze severu obtéká [[Moskva|Moskvu]] a teče zhruba na východ, protéká historickým městem [[Tver]], městem [[Dubna (Moskevská oblast)|Dubna]] se známým [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|Ústavem jaderných výzkumů]], kde začíná [[Moskevský průplav]], spojující řeku s [[Moskva (řeka)|Moskvou]]. Mezi [[Tver]]em a [[Rybinsk]]em byly vybudovány tři přehrady. Jsou to [[Volžská přehrada|Volžská]] s [[hráz]]í a [[vodní elektrárna|vodní elektrárnou]] u [[Ivankovo|Ivankova]], [[Ugličská přehrada|Ugličská]] s hrází a vodní elektrárnou u [[Uglič]]e a [[Rybinská přehrada|Rybinská]] s hrází a vodní elektrárnou u [[Rybinsk]]u. Do ní ústí [[Volžsko-baltský kanál]], který ji spojuje s [[Baltské moře|Baltským mořem]]. Mezi městy [[Rybinsk]] a [[Jaroslavl]] a pod [[Kostroma|Kostromou]] protéká v úzké [[říční údolí|dolině]] mezi vysokými [[břeh]]y, přičemž protíná [[Ugličsko-danplovská vrchovina|Ugličsko-danplovskou]] a [[Galičsko-čuchlomská vrchovina|Galičsko-čuchlomskou vrchovinu]]. Dále pak pokračuje přes [[Unženská nížina|Unženskou]] a [[Balachninská nížina|Balachninskou nížinu]]. U [[Goroděc|Gorodce]] nad [[Nižnij Novgorod|Nižným Novgorodem]] byla vybudována hráz a vodní elektrárna [[Gorkovská přehradní nádrž|Gorkovské přehrady]].
 
=== Střední tok ===
 
=== Dolní tok ===
Na dolním toku pod ústím největšího přítoku [[Kama|Kamy]] se již stává mohutnou řekou. Protéká postupně [[Povolžská vrchovina|Povolžskou vrchovinou]] a u hlavního města [[Tatarstán]]u [[Kazaň|Kazaně]] se řeka stáčí na jih. U [[Toljatti|Togliatti]] se známou automobilkou nad [[Samarskaja Luka|Samarskou lukou]], kterou vytváří, když obtéká [[Žiguljovské hory]] byla vybudována hráz a [[Volžská vodní elektrárna]] [[Kujbyševská přehrada|Kujbyševské přehrady]], jejíž vzdutí dosahuje délky 550 km, je [[největší přehrady v Evropě|největší v Evropě]] a zasahuje i tok [[Kama|Kamy]]. Na břehu leží i město [[Uljanovsk]]. U města [[Balakovo]] pak následuje hráz a vodní elektrárna [[Saratovská přehrada|Saratovské přehrady]]. Zde při ústí stejnojmenné řeky leží město [[Samara]] a při dalším toku Volhy v okolí měst [[Marx (město)|Marx]] a [[Engels (město)|Engels]] sídlili němečtí kolonisté – tzv. [[povolžští Němci]], za [[Druhá světová válka|2. světové války]] přesídlení na [[Sibiř]]. Přítoky na tomto úseky jsou již mnohem méně vodné. Na západním břehu naproti městu [[Engels (město)|Engels]] leží [[Saratov]], kde začíná 600 km dlouhá [[Volgogradská přehrada]]. Pod přehradou leží město [[Volgograd]], kde se odehrála jedna z rozhodujících bitev [[Druhá světová válka|2. světové války]], [[bitva u Stalingradu]]. Ve vzdálenosti 21 km nad městem se odděluje první východní [[říční rameno|rameno]] [[Achtuba]], která po 537 km ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. O něco níže ústí 100 km dlouhý [[Volžsko-donský průplav]], který spojuje Volhu se západnějším [[Don]]em a tak i s [[Azovské moře|Azovským mořem]]; na volžské straně překonává výškový rozdíl 88 m, na donské straně 44 m.
 
=== Delta ===
 
== Vodní režim ==
Základními zdroji vody jsou [[sníh|sněhové]] [[srážky]] (60 %), [[podzemní voda|podzemní vody]] (30 %) a [[déšť|dešťové]] srážky (10 %). Přirozený režim je charakterizovaný jarním vzestupem hladiny ([[duben]] až [[červen]]), malou vodnost v [[léto|létě]] a v [[zima|zimě]] a dešti způsobující [[povodeň|povodně]] na [[podzim]] ([[říjen]]). Roční kolísání úrovně hladiny před postavením [[kaskáda přehradKaskáda|kaskády přehrad]] dosahovalo u [[Tver]]u 11 m, pod ústím [[Kama|Kamy]] 15 až 17 m a u [[Astrachaň|Astrachaně]] 3 m. Po zregulování toku se kolísání prudce snížilo. Nárůst průtoku až k [[Volgograd]]u zachycuje tabulka:
{| class="wikitable"
|- valign=top align=right
* [[Kazaň]]
* [[Uljanovsk]] (Simbirsk)
* [[Toljatti|Togliatti]]
* [[Samara]]
* [[Syzraň (město)|Syzraň]]
 
=== Středověk ===
Od [[8. století]] sloužila i se svými přítoky jako součást tržní cesty mezi [[Východ]]em a [[Západ]]em. Ze [[Střední Asie]] se dovážely [[tkaniny]], [[kovy]] a opačným směrem [[kožešiny]], [[vosk]] a [[med]]. Na Volze ležela i hlavní sídla říše [[ChazařiChazarská říše|Chazarů]] a později významná obchodní a politická centra, například [[Velikij golgat]] (dnes [[Bolgary]] v [[tatarštin]]u), od [[8. století|8.]] do [[15. století]] sídlo [[VolžštíVolžské BulhařiBulharsko|Volžských Bulharů]], dále [[Saraj]], hlavní město [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] (nedaleko [[Volgograd]]u) nebo [[Itil]]/[[Astrachaň]]. Další významná centra byla [[Veliký Novgorod|Novgorod]], [[Rostov]], [[Sundal]], [[Murom]]. Od [[11. století]] význam [[trhy|trhů]] slábnul a ve [[13. století]] [[mongolské nájezdy|mongolsko]]-[[tatarské nájezdy]] narušily [[hospodářské vztahy]] kromě povodí horního toku řeky, kde hrály významnou roli [[Veliký Novgorod|Novgorod]], [[Tver]] a města [[Vladimiro-Suzdalská Rus|Vladimiro-Suzdalské Rusi]]. Od [[14. století]] význam trhů opět rostl. Šlo o centra [[Kazaň]], [[Nižnij Novgorod]], [[Astrachaň]].
 
=== 16.-18–18. století ===
Území bylo dobyto [[Ivan IV.|Ivanem Hrozným]] v polovině [[16. století]], kdy Rusko postupně ovládlo i dolní tok Volhy a odtud zahájilo expanzi do [[Sibiř]]e. Jednu z epizod této expanze v [[17. století]] líčí i příběhy o [[kozáci|kozáckém]] náčelníkovi [[Stěnka Razin|Stěnkovi Razinovi]] a zejména populární píseň "''Volga, Volga, mať rodnaja''". Celý [[povodí Volhy|vodní systém Volhy]] se tak po dobytí [[Kazaňský chanát|Kazaňského]] a [[Astrachaňský chanát|Astrachaňského chanátu]] dostal pod kontrolu [[Rusko|Ruska]]. Trhy vzkvétají a vznikají nová města ([[Samara]], [[Saratov]], [[Volgograd|Caricyn]]) a roste význam stávajících ([[Jaroslavl]], [[Kostroma]], [[Nižnij Novgorod]]). Po řece v té době pluly dlouhé karavany [[loď|lodí]] čítající až 500 plavidel.