Parazitismus: Porovnání verzí

Přidáno 51 bajtů ,  před 1 rokem
m
lf
m (Editace uživatele 188.175.121.108 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 2A00:1028:9197:392A:454B:BAAD:FD53:79B)
Značka: rychlý revert
m (lf)
{{Různé významy|redirect=parazit|tento=základním významu|druhý=vědeckofantastické povídce [[Arthur C.Charles Clarke|Arthura C. Clarka]]|stránka=Parazit (povídka)}}
 
[[Soubor:Eastern Phoebe-nest-Brown-headed-Cowbird-egg.jpg|náhled|Snesení vajíčka do cizího hnízda je [[hnízdní parazitismus|forma parazitismu]] v Česku známá například pro [[Kukačka obecná|kukačku]]]]
 
'''Parazitismus''' je vztah dvou [[organismus|organismů]], z něhož jeden organismus ('''parazit''' čili '''cizopasník''') má zisk a druhý na něj doplácí ([[hostitel]]). Parazit se může živit buďto [[tkáň|tkáněmi]] samotného hostitele (aniž by se ho snažil zabít), nebo se přiživovat na jeho [[potrava|potravě]] či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho [[fitnessBiologická (biologie)zdatnost|fitness]] (zdatnost).
 
Podle [[parazitologie|parazitologa]] [[profesor]]a [[Julius Lukeš|Julia Lukeše]] někteří parazité do jisté míry s lidským organismem spolupracovali (bylo na ně uvyklé) a jejich vymýcení z lidské populace způsobuje, že se náš imunitní systém chová nepřirozeně.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
[[Soubor:Trypanosoma sp. PHIL 613 lores.jpg|náhled|vlevo|Parazitická ''[[Trypanosoma]]'' je původcem několika závažných onemocnění postihujících i&nbsp;člověka; na obrázku tmavě růžově proti světlejším [[červená krvinka|červeným krvinkám]]. Velikost parazitární buňky je asi 20&nbsp;µm<ref name="rosypal">{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797}}</ref><br />([[světelný mikroskop]])]]
Množství eukaryotických organismů se vyznačuje parazitickým způsobem života, a to často bez ohledu na jejich vzájemnou nepříbuznost. Zejména jednobuněční parazité člověka jsou v&nbsp;centru zájmu vědců. Z&nbsp;říše [[Excavata]] patří mezi parazity mnoho [[diplomonády|diplomonád]] (Diplomonadida, např. ''[[Lamblie střevní|Giardia intestinalis]]'') a [[trichomonády|trichomonád]] (Trichomonadida, např. ''[[Bičenka poševní|Trichomonas vaginalis]]''), dále [[trypanozomy]] (Trypanosomatida, zejména rody ''[[Trypanosoma]]'' a ''[[Leishmania]]'', původci některých významných lidských onemocnění) či někteří zástupci třídy [[Heterolobosea]] (např. ''[[Naegleria fowleri]]''). Z&nbsp;říše [[Chromalveolata]] jsou známi někteří parazitičtí [[nálevníci]] (Ciliophora) a dále zejména mnozí [[výtrusovci]] (Apicomplexa), jako [[kokcidie]] (Coccidea, včetně ''[[Toxoplasma gondii|Toxoplasmy]]'') a [[krvinkovky]] (Haematozoea, např. rod ''[[Plasmodium]]'', původce [[malárie]]). Z&nbsp;říše [[Rhizaria]] se vyznačují parazitickým způsobem života například [[nádorovky]] (Phytomyxea) či [[haplosporidie]] (Haplosporidia). Z&nbsp;říše [[Amoebozoa]] mezi cizopasníky patří namátkou ''[[Acanthamoeba]]'', ''[[Měňavka úplavičná|Entamoeba histolytica]]'' a další. Známe i&nbsp;mnohé parazitické [[rostliny]], konkrétně jednobuněčné řasy rodu ''[[Prototheca]]'', ale i&nbsp;mnohé [[vyšší rostliny]], jako [[kokotice]] (''Cuscuta'') či [[Poloparazitismus|poloparazitické]] [[jmelí]] (''Viscum''). Z&nbsp;větve směřující k&nbsp;[[živočichové|živočichům]] a [[houby|houbám]] (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například [[MesomycetozoaTrubénky|plísňovky]] (Mesomycetozoa) a [[Výtrusenky|rybomorky]] (Myxozoa). Z&nbsp;říše houby (Fungi) parazitují [[mikrosporidie]] (Microspora), různé [[Plíseň|plísně]] (např. rody ''[[Aspergillus]]'', ''[[Štětičkovec|Penicillium]]'') a [[kvasinky]] (např. ''[[Candida albicans]]''). Z&nbsp;živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene [[ploštěnci|ploštěnců]] (Platyhelminthes), jako [[ploštěnky]] (Turbellaria), [[tasemnice]] (Cestoda), [[jednorodí]] (Monogenea) a [[motolice]] (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny [[vrtejši]] (Acanthocephala), [[kroužkovci]] (Annelida, zejména [[pijavice]], Hirudinea) a též v&nbsp;rámci kmene [[hlístice]] (Nematoda) a [[strunovci]] (Nematomorpha). Existují však i&nbsp;parazitičtí [[členovci]] (Arthropoda) i&nbsp;[[strunatci]] (Chordata).<ref name="paraziti">{{Citace monografie| edice = Vyd. 1| vydavatel = Triton| isbn = 978-80-7387-008-9| strany = 318| příjmení = Volf | jméno= Petr| příjmení2 = Horák | jméno2 = Petr | titul = Paraziti a jejich biologie| místo = Praha| rok = 2007}}</ref>
 
== Formy parazitismu ==
* '''Fakultativní parazitismus''' (podmíněný, příležitostný) – u organismů žijících volně v přírodě, které při náhodném vniknutí do hostitele mohou žít parazitickým způsobem
 
Dle prostorových vztahů dělíme cizopasníky na '''ektoparazity''', kteří žijí mimo hostitele či na jeho povrchu (např. [[Komárovití|komár]], [[pijavice]]), a '''endoparazity''', kteří žijí uvnitř hostitele, v jeho útrobách, tkáních či buňkách ([[Toxoplazmóza|toxoplasma]], [[tasemnice]]).
 
Podle časového vztahu k hostiteli se dělí obligátní parazité na dočasné, stálé a periodické. Zvláštním případem parazitismu je [[hnízdní parazitismus]], dobře známý například u [[Kukačka obecná|kukačky]].
 
* [[Poloparazitismus|Hemiparazité]] (poloparazité) – zelené rostliny, jež z hostitele přijímají jen vodu a minerální látky, příkladem může být [[jmelí]] (''Viscum'') nebo [[ochmet]] (''Loranthus'').
* [[Holoparasitismus|Holoparazité]] – nezelené rostliny, jež ze svého hostitele přijímají i [[Asimilace (biologie)|asimiláty]], například [[záraza]] (''Orobanche'') nebo [[podbílek]] (''Lathraea'').
 
== Pravěcí parazité ==