Poláci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 9 zdrojů and označuji 2 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec)
m drobnosti
Řádek 95:
[[Soubor:Olbrachcice-napisy.jpg|náhled|vpravo|Dvojjazyčné česko-polské nápisy v [[Albrechtice (okres Karviná)|Albrechticích]]]]
 
V [[Česko|Česku]] se k polské národnosti v roce [[2001]] přihlásilo 51&nbsp;968 osob, tj. 0,5% všech obyvatel státu.<ref name="obyvatele">http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/C2002DD869/$File/Kapitola2.pdf</ref> V roce 2011 se k polské národnosti přihlásilo 39&nbsp;096 obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Tab. 604 Obyvatelstvo podle náboženské víry, národnosti a pohlaví|vydavatel = Český statistický úřad|datum_aktualizace = 2015-05-29|datum_přístupu = 206-08-09|url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&pvokc=&katalog=30629&pvo=OBCR604A&z=T}}</ref> Polská menšina je v [[Česko|České republice]] soustředěna především v okresech [[Okres Karviná|Karviná]] a [[Okres Frýdek-Místek|Frýdek-Místek]],<ref name="obyvatele" /> na území české části historického [[Těšínsko|Těšínska]]. Obcí s nejvyšším procentuálním podílem Poláků na obyvatelstvu je v České republice [[Hrádek (okres Frýdek-Místek)|Hrádek]] (skoro 43%).<ref>http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/512176?OpenDocument</ref> Poláci představují v ČR jedinou národnostní menšinu, kde se nadpoloviční většina jejích členů (56,9%) hlásí k náboženské víře<ref>https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/17022014.pdf/c533e33c-79c4-4a1b-8494-e45e41c5da18?version=1.0</ref>; specifikem věřících Poláků v ČR je fakt, že mezi nimi mají vysoký podíl [[protestantismus|protestantéprotestanti]]. Stejně jako v případě ostatních tradičních národnostních menšin v [[Česko|České republice]] ([[Slováci|Slováků]], [[Němci|Němců]] a [[Maďaři|Maďarů]]), podíl Poláků na celkové populaci [[Česko|České republiky]] má do roku 2011 snižující se trend.<ref name="obyvatele" /> V souvislosti se [[Sčítání lidu#Česká republika|sčítáním lidu]] v roce 2011 se objevuje historicky první kampaň, jejímž cílem je přesvědčit Poláky žijící v ČR, aby se při nadcházejícím Sčítání lidu, domů a bytů 2011 přihlásili k polské národnosti. Akci spustil [[Kongres Poláků v České republice|Kongres Poláků v ČR]]. Tvářemi kampaně pojmenované Sázka na polskost (Postaw na polskość) je zpěvačka [[Ewa Farna]] a vedoucí folklorního souboru Górole Alojzy Martynek.<ref>{{Citace periodika
| titul = Ewa Farna přesvědčuje Poláky, aby se při sčítání přihlásili ke své národnosti
| periodikum = Novinky.cz
Řádek 103:
}}</ref><ref>http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/scitani-lidu-bude-i-bitvou-o-cesko-polske-cedule_193179.html Sčítání lidu bude i bitvou o česko-polské cedule</ref>
 
==== organizaceOrganizace polské národnostní menšiny v ČR ====
* [[Polský kulturně-osvětový svaz v České republice]]
* [[Kongres Poláků v České republice]]
Řádek 122:
Velkou tradici má polská filmová škola, jejím nekorunovaným králem je režisér [[Andrzej Wajda]]. Vedle Vajdy se do dějin evropského filmu zapsal především [[Krzysztof Kieślowski]]. Řadu festivalových ocenění přivezl též [[Jerzy Skolimowski]]. K silné generaci patřil i [[Krzysztof Zanussi]]. [[Agnieszka Hollandová]] začínala jako asistentka Vajdy i Zanussiho. V Polsku se však narodil i slavný americký režisér [[Roman Polanski]]. Dvorním kameramanem Stevena Spielberga je [[Janusz Kamiński]].
 
Polská herečka [[Pola Negri]] byla hollywoodskou hvězdou v éře němého filmu. [[Izabella Scorupcová]], jež emigrovala v 70. letech 20. století do Švédska, se proslavila rolí v [[Bondovka|bondovce]] ''Zlaté oko''. Polský populární film zajistil proslulost například [[Jerzy Stuhr]]ovi, především díky nejúspěšnější polské filmové komedii všech dob - ''Sexmisi'' z roku 1984.
 
Významným divadelním režisérem a teoretikem byl [[Jerzy Grotowski]].