Peter Scherhaufer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: možné problémové formulace odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v2.0b - Fixed using WP:WCW (Odkaz bez mezery - Opravy pravopisu a typografie)
Řádek 8:
Petra Scherhaufera do Večerního Brna pozval jeho pedagog Evžen Sokolovský. Poprvé zde ještě jako host režíroval hru Hanibal pred bránami od [[Peter Karvaš|Petera Karvaše]] (1967). Přestože inscenace nebyla příliš úspěšná, Evžen Sokolovský nabídl Peterovi Scherhauferovi stálé angažmá. Peter nejdříve dělal asistenta E. Sokolovskému, další samostatnou režii však uvedl ještě v témže roce, inscenaci s názvem Oblak v kalhotách (1967). Šlo o kompilaci fragmentů díla [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij|Vladimíra Vladimiroviče Majakovského]]. Od té doby již Peter Scherhaufer režíroval ve Večerním Brně pravidelně. (Například Romeo a Julie, Černošský Pán Bůh)
 
V uvolněné době šedesátých let režíroval inscenaci s názvem Procesy(í) (1968), která pracovala s tématem [[Politický proces#Pov%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A1%20v v%C3%BDchodn%C3%AD%20Evropa Evropa|procesů]] v 50. letech. Po příjezdu vojsk Waršavské smlouvy inscenouval divadelní hru [[Jiří Voskovec|Jiřího Woskovce]] a [[Jan Werich|Jana Wericha]] [[Kat a blázen]] (1968), čímž reagoval na politickou situaci, i díky tomu tato inscenace slavila obrovský úspěch u publika.
 
S přicházející [[Normalizace|normalizací]] se samozřejmě režie Petera Scherhaufera změnily, musel inscenovat politicky méně dráždivé kusy, navíc v této době dostal režijní dozor.
Řádek 53:
S oběma těmito soubory spolupracoval pravidelně po celý svůj život.
 
V roce 1971 vytvořil program pro dálkové školení ochotnických režisérů. Sestavil team lektorů, kteří školili režiséry jak v divadelní historii a teorii, tak i praxi. Žáky si vybíral na základě doporučení a výběrových řízení s přihlédnutím k jejich režijním zkušenostem. Tento projekt měl celkem čtyři cykly v letech 1971-19741971–1974, 1975-19791975–1979, 1980-19851980–1985, 1986-19901986–1990.
 
== Pedagogická činnost ==
Kromě výuky amatérských režisérů Scherhaufer působil také jako vysokoškolský pedagog. Vyučoval historii a teorii divadla jak na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě v Brně]], tak na Janáčkově akademii múzických umění, kde později zastával funkci proděkana a prorektora.
 
Věnoval se také publikační činnosti, vydal několik knih pojednávajících o režii. Čítanka z dejin divadelnej réžie I –III (1998-19991998–1999) mapuje tvorbu napříč jednotlivými historickými obdobími a zároveň schraňuje důležité teoretické texty. Druhou významnou Scherhauferovou knihou je Kalendárium dejín divadelnej réžie (1998), které je základním přehledem vývoje postavení režie od středověku po druhou polovinu dvacátého století.
Scherhaufer se věnoval také teorii školení režisérů, o které pojednává například ve své studii Režie jako studijní obor. 
 
Řádek 82:
 
* 1970 - Alfonso Poso: Pletky otecka a mamičky (Divadlo Slovenského národného povstania Martin, Martin)
* 1970 - Jan Malík: Míček Flíček (Loutkové divadlo Radost, )
* 1970 - Ivan Vyskočil: Meziřeči (Divadlo na provázku Brno, Brno)
* Jiří (Juraj) Palkovič: Dva buchty a tři šuchy (Divadlo na provázku Brno, Brno)
Řádek 173:
* 1987 – Divadlo v pohybu III (Divadlo na provázku Brno)
* 1987 – Jevgenij Švarc: Drak (Lucerna Praha)
* 1987 – Alexandr Gelman: 3x Gelman (Divadlo na provázku Brno)
* 1987 – Ivan Vyskočil: Meziřeči (Kremnické divadlo v podzemí)
* 1987 – Ray Douglas Bradbury: Hra na nejoblíbenější knihu (Dětské studio Divadla na provázku Brno)