Mohorovičićova diskontinuita: Porovnání verzí

'''Mohorovičićova diskontinuita''' nebo '''Mohorovičićova vrstva nespojitosti''' (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod [[zemská kůra|zemské kůry]] a [[zemský plášť|svrchního pláště]]. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod [[oceán]]y. V [[Česko|Česku]] se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou [[diskontinuita (geologie)|diskontinuitu]] v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zpomalení pohybu [[seismická vlna|seismických vln]] a to z 8 km/s na 7,6 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]], která se nezanořuje zpět do pláště.

 

 

Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi [[Andrija Mohorovičić|Mohorovičićovi]], který ji objevil v roce [[1909]] během výzkumů zemětřesení na [[Balkán|Balkánském poloostrově]].