Členovci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m užití tučného a šikmého písma |
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}--[[Wikipedista:Jarka D|Jarka D]] ([[Diskuse s wikipedistou:Jarka D|diskuse]]) 11. 10. 2018, 23:55 (CEST){{Taxobox
| jméno = Členovci
| obrázek = Black scorpion.jpg
Řádek 40:
| sesterska = [[drápkovci]] (Onychophora)<br />nebo<br />[[želvušky]] (Tardigrada) (''vizte text'')
}}
'''Členovci''' ('''Arthropoda''')
== Evoluce ==
Ve vývojové větvi [[prvoústí|prvoústých]] dosáhli členovci nejvyššího stupně dokonalosti, který je srovnatelný s postavením obratlovců mezi [[druhoústí|druhoústými]]. Charakteristickým znakem
Každý tělní článek nesl původně jeden pár [[končetina|končetin]].
▲Ve vývojové větvi [[prvoústí|prvoústých]] dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti, který je srovnatelný s postavením obratlovců mezi [[druhoústí|druhoústými]]. Charakteristickým znakem všech prvoústých je nestejnocenné (heteronomní) [[článkování]]. Během [[fylogeneze]] u nich docházelo ke splývání sousedních tělních článků ve větší celky, které bylo provázeno odpovídajícími změnami vnitřních orgánů (např. splýváním nervových [[Ganglion|ganglií]]).
▲Každý tělní článek nesl původně jeden pár [[končetina|končetin]]. Často se uvádí, že se končetiny členovců odvozují od [[parapodium|parapodií]], tedy tělních výběžků u [[mnohoštětinatci|mnohoštětinatců]].<ref>Lauterbach K-E (1978) Zool Anat Jahrbuch 99:64–92.</ref><ref>{{citace elektronické monografie| url=http://www.votavovi.com/MO/MO_12.doc| titul=kmen: KROUŽKOVCI (Annelida)| vydavatel= © 2006 Votava}}</ref> To je však téměř jistě omyl, neboť mnohoštětinatci a členovci si nejsou navzájem vůbec příbuzní a končetiny členovců tedy vznikly nezávisle na parapodiích kroužkovců.<ref>{{Citace periodika
| doi = VL - 94
| ročník = 94
Řádek 59 ⟶ 58:
| datum vydání = 1997-05-13
| url = http://www.pnas.org/content/94/10/5162.abstract
}}</ref> Domnělá příbuznost členovců a kroužkovců
Během vývoje členovců se zřejmě zmenšil počet končetin.{{Doplňte zdroj}} Pohybovou funkci si zanechaly pouze končetiny na hrudní části těla. Ostatní buď zanikly, nebo se přeměnily (např. v [[tykadla]], [[čelist]]i, [[makadla]], [[kusadla]]…).▼
== Stavba těla ==▼
Členovci jsou polymerní coelomata, u níchž je výrazná tagmatizace těla, na hlavu (''cephalon''), hruď (''[[Hruď|thorax]]'') a zadeček (''[[Zadeček|abdomen]]'') Další pak na [[hlavohruď]] a zadeček. Tato heteronomní metamerie byla i důvodem evoluční úspěšnosti. Končetiny jsou článkované s klouby, které umožňují připojení k tělu. Původně nesl každý pár končetin jeden článek, později však některé z nich nabyly jiné funkce (hlavové články). Nyní se končetiny skládají z kyčle (''coxa''), předkyčlí (''trochanter''), stehna (''femur''), holeně (''tibia'') a chodidla (''tarsus''), zakončené 2 drápky či přísavkami (zákožka svrabová).▼
▲Během vývoje členovců se zřejmě zmenšil počet končetin.{{Doplňte zdroj}} Pohybovou funkci si zanechaly pouze končetiny na hrudní části těla. Ostatní buď zanikly, nebo se přeměnily (např. v [[tykadla]], [[čelist]]i, [[makadla]], [[kusadla]]
Tělo členovců je kryto několikavrstevnou ''kutikulou'', která obsahuje polysacharid chitin (polyacetylglukosamin), vylučovaný jednovrstevnou epidermis. Kutikula samotná je složena z epikutikuly a prokutikuly. <u>Epikutikula</u> je velmi tenká, neobsahuje chitin, je však složená z několik vrstev:▼
== Popis ==
- cementová (nejsvrchnější vrstva, chránící vrstvu pod ní)▼
▲=== Stavba těla ===
▲Členovci jsou polymerní coelomata, u
▲Tělo členovců je kryto několikavrstevnou
- vosková (brání odpaření vody)▼
▲- polyfenolová
▲- kutikulinová
Protože kutikula je pevná schránka, brání živočichům v růstu. Živočich ji musí několikrát za život svléci. [[Svlékání#Svlékání u členovců|Svlékání]] se označuje jako '''ekdyse'''. Před svlékáním je živočich určitou dobu neaktivní – starý [[exoskelet]] se odděluje od [[Pokožka (živočichové)|epidermálních]] buněk pod ním. Při procesu (tzv. apolýza) dochází také k oddělení [[sval]]ů od úponů a [[nerv]]ových zakončení od kutikulárních smyslových orgánů. Do prostoru vzniklého mezi epidermálními buňkami a starou kutikulou je vyloučena exuviální tekutina, která obsahuje zatím neaktivní [[enzym]]y. Poté začnou epidermální buňky tvořit pod starou kutikulou novou kutikulu. Tím se aktivují enzymy v exuviální tekutině, rozkládají spodní část staré kutikuly a ta je vstřebána. Prasknutí staré kutikuly vyvolá živočich kroutivými pohyby, příp. i zvýšením tlaku [[Hemolymfa|hemolymfy]] na daném místě těla. Ze starého exoskeletu se vysouká. Svlečená kutikula se nazývá svlečka (exuvie). Někteří členovci svlečku požírají.<ref name="kovarik">KOVAŘÍK, František a kol. ''Hmyz: chov a morfologie.'' Jihlava: Nakl. Madagaskar, 2000, s. 18–21.</ref> Jednotlivé vývojové fáze mezi ekdysemi jsou [[Instar|instary]].
▲<u>Prokutikula</u> navazuje na epidermis. Obsahuje množství kanálků, které spojují epidermis s okolním prostředím, obsahuje chitin. Je složena z tenké, tmavé a tvrdé exokutikuly (sklerotin, někdy i CaCO3) a endokutikuly.
==== Instary a stadia ====
▲U většiny členovců je kutikula rozdělená na destičky, tzv. ''sklerity'' spojené bílkovinou gumovité povahy (''resilin''), naproti tomu např. škrkavky mají tělo složené z jedné souvislé kutikuly. Původně patřily ke každému článku těla 4 sklerity: tergum (tergit), sternum (sternit) a 2 pleurity. Někdy však mohou sklerity náležící k jednomu tagmatu splynout a vytvořit jednotný štít (karapax). Na vnitřní straně se kutikula vlní a tvoří četné výběžky (apodémy), na které se upínají svaly. Naopak na vnější straně se na povrchu tvoří drobné útvary podobné chlupům, ostnům a trnům. Tyto výběžky jsou často spojeny s nervovými buňkami a nazývají se pak senzily.
Jednotlivé fáze mezi svlékáními se nazývají '''instary'''. Například když se [[Nymfa (biologie)|nymfa]] vylíhne z vajíčka, jedná se o nymfu prvního instaru. Po prvním svlékání je z ní nymfa druhého instaru, po druhém svlékání je ve třetím instaru a tak dále. Pojem instar se často zaměňuje s pojmem '''stadium''', to však označuje fáze vývoje nadřazené instarům (stadium vajíčka, larvy, kukly, dospělce - u hmyzu s [[Proměna (biologie)|proměnou dokonalou]]). Stadium [[Larva|larvy]] nebo [[Nymfa (biologie)|nymfy]] se většinou skládá z několika instarů.<ref name="kovarik"/>
[[Ekdyse#Hormonální řízení svlékání u hmyzu|Ekdyse]] u hmyzu je řízena [[Hormon|hormonálně]], aktivací [[ekdyson]]u, [[steroidy|steroid]]ního [[prohormon]]u [[hmyz]]u.<ref>VÁCHA, Martin; BIČÍK, Vítězslav; PETRÁSEK, Richard; ŠIMEK, Vladimír a FELLNEROVÁ, Ivana. ''Srovnávací fyziologie živočichů.'' Brno: Přírodovědecká fakulta MU Brno, 2004, s. 116.</ref>
[[Kutikula]] je neprostupná pro vzduch, a proto se členovcům vyvinuly různé druhy [[dýchací soustava|dýchacích soustav]] založené na [[žábry|žábrách]], [[plicní vak|plicních vacích]] a [[vzdušnice|vzdušnicích]].
== Fylogenetická systematika ==
Řádek 267:
Následující systém recentních členovců vychází (včetně českých názvů) z BioLibu<ref>[http://www.biolib.cz/cz/taxon/id14955/ Členovci (''Arthropoda'') na serveru BioLib.cz]</ref>, přičemž nejsou uváděny [[Taxonomická kategorie|taxonomické ranky]] (třídy, podtřídy a řády), protože se v různých systémech liší. Byly provedeny některé názvoslovné úpravy při redukci monotypických úrovní<ref name="Zrzavý" /> a zejména doplněny některé nové skupiny (označené <small>Regier, 2010</small>) a opuštěny všechny skupiny, které se ve fylogenetické analýze<ref name="Regier" /> ukázaly jako [[polyfyletismus|polyfyletické]] (např. ''[[Maxillopoda]]''), u [[parafyletismus|parafyletických]] je doplněna poznámka o nepřirozenosti.
<small>Poznámka: Systém neuvádí vyhynulé skupiny členovců
Řádek 457:
|2={{klad
|1=[[drobnušky]]
|2=[[stonoženky]]{{#tag:ref|Podle jedné z nových komplexních analýz transkriptomů stonožkovců (2014) se stonoženky odvětvují jako bazální skupina stonožkovců ještě před stonožkami, což dosud nenaznačovala žádná z předchozích studií.<ref name="Rehm_2014">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Rehm
| jméno = Peter
| |||