Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Vládci z dynastie Romanov-Holstein-Gottorp: datum zavraždění cara Mikuláše II.
Další úpravy. Článek ještě není úplně dobrý.
Řádek 14:
| větve rodu = -
}}
'''Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov''' byla třetí a poslední vládnoucí [[Rusko|ruskou]] [[Dynastie|dynastií]], která vládla [[Ruské impérium|Ruskému impériu]] v letech [[1762]]–[[1917]].
'''Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov''' byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií, která vládla [[Rusko|Rusku]] v letech [[1762]]–[[1917]]. Ačkoli vládnoucí rod Romanovců vymřel po meči roku [[1730]] a po přeslici [[1762]], přijali noví carové z linie [[Oldenburkové|Oldenburků]] (vzešlé ze sňatku romanovské velkokněžny a vévody z Holstein-Gottorpské linie) jméno ''Romanov'' (Romanovci), přičemž název Holstein-Gottorp-Romanov je užíván zejména v genealogii. V tomto smyslu jsou tedy za Romanovce zpravidla označováni všichni ruští panovníci až do roku [[1917]].
 
== Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov na ruském trůnu ==
[[Soubor:Coronation portrait of Peter III of Russia -1761.JPG|thumb|Petr III. Fjodorovič, první ruský car z  dynastie Holstein-Gottorp-Romanov]]
 
Přes nepříznivé rodové poměry a politické krize se [[Romanovci]] de fakto udrželi na ruském trůně 300 let. Po polovině 17. století původní dynastie vymřela a moc v Rusko převzala dynastie Romanov-Holstein-Gottorp, která se odvozovala od potomků dcery Petra Velikého Anny Petrovny s Karlem, vévodou holštýnsko-gottorpským. Prvním panovníkem ze staronového rodu byl Petr III., zavražděný v roce 1762. Po Petrovi byli zabiti ještě další tři carové [[Pavel I. Ruský]], [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] a [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] Dědictví trůnu podle rodové posloupnosti bylo upraveno zákonem teprve roku [[1797]] nařízením Pavla I., které organizovalo následnictví ruského trůnu podle mužské linie. Ženská linie měla nastupovat až po vymření mužské linie.
Vládnoucí rod [[Romanovci|Romanovců]] vymřel po meči roku [[1730]] a po přeslici roku [[1762]]. Počínaje rokem 1730 se [[de facto]] nová dynastie vytvořila z vedlejší linie [[Německo|německého]] rodu [[Oldenburkové|Oldenburků]]. Ta vzešla ze sňatku romanovské [[Velkokněžna|velkokněžny]] [[Anna Petrovna|Anny Petrovny]], nemanželské dcery [[car]]a [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] (1672-1725), a vévody [[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský|Karla Fridricha]] z linie [[Holstein-Gottorp]]. Noví carové přijali jméno ''Romanov'' (Romanovci), přičemž název Holstein-Gottorp-Romanov je užíván zejména v [[Genealogie|genealogii]] (v německé historiografii je užíván název ''Romanow-Holstein-Gottorp''). V tomto smyslu jsou tedy za Romanovce zpravidla označováni všichni ruští panovníci až do roku [[1917]].
 
Ruský car Petr Veliký zemřel v roce 1725. Po něm vládla do roku 1727 jeho druhá žena Marta Skavronská, jako panovnice carevna [[Kateřina I. Ruská|Kateřina I.]] Po smrti Kateřiny I. se podle jejího testamentu stal carem teprve 13letý vnuk Petra Velikého [[Petr II. Ruský|Petr II.]], který byl posledním mužem z původního rodu Romanovců na carském trůnu. Jeho úmrtím (příčinou byly [[pravé neštovice]]) v roce 1730 vymřel rod Romanovců po meči. Carevnou se pak stala neteř Petra Velikého [[Anna Ivanovna]], která vládla v letech 1730-1740. Poslední ženskou vládkyní Ruska z původního rodu Romanovců byla dcera Petra Velikého [[Alžběta Petrovna]], která byla carevnou v letech 1741-1762.
PřesPrvním nepříznivé rodové poměry a politické krize se [[Romanovci]] de fakto udrželi na ruském trůně 300 let. Po polovině 17. století původní dynastie vymřela a moc v Rusko převzala dynastie Romanov-Holstein-Gottorp, která se odvozovala od potomků dcery Petra Velikého Anny Petrovny s Karlem, vévodou holštýnsko-gottorpským. Prvnímmužským panovníkem ze staronového rodu Holstein‑Gottorp‑Romanov byl [[Petr III.]], zavražděný v roce 1762. Po Petrovi byli zabiti ještě další tři carové [[Pavel I. Ruský]], [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] (oba při [[atentát]]ech) a [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]], zavražděný [[Bolševici|bolševiky]] s celou svou rodinou. Dědictví trůnu podle rodové posloupnosti bylo upraveno zákonem teprve roku [[1797]] nařízením Pavla I., které organizovalo následnictví ruského trůnu podle mužské linie. Ženská linie měla nastupovat až po vymření mužské linie.
 
=== Pravoslavné náboženství ===