Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy
→‎Pozadí konfliktu: lf a opr na ex
Řádek 26:
Po [[První světová válka|první světové válce]] vznikl samostatný československý stát. Jeho součástí se stala i Podkarpatská Rus, která do té doby byla součástí Uherska. [[Uhersko]] (nyní [[Maďarsko]]) se se ztrátou Podkarpatské Rusi a jiných území (mimo jiné Slovenska) nechtělo smířit. To vedlo k [[Maďarsko-československá válka|válce s Československem]], kterou [[Maďarsko]] prohrálo. Následná [[trianonská smlouva]] Maďarsko připravila o celých 71,5 % jeho území před válkou. To bylo rozděleno mezi státy sousedící s tehdejším Maďarským královstvím (tedy i [[Československo]]). [[Maďarsko]] považovalo smlouvu za nespravedlivou a snažilo se o její revizi. Výsledkem bylo spojenectví Maďarska s [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]].
 
V roce [[1938]] Maďarsko využilo [[Mnichovská dohoda|mnichovské krize]] a začalo také klást Československu územní požadavky. Od [[10. říjen|10. října]] [[1938]] na Podkarpatské Rusi působily teroristické oddíly Rongyosgárda[[Rongyos Gárda]] (též Szabadcsapatók) cvičené v Maďarsku. Jejich úkolem bylo provádět záškodnickou činnost na jihu a Podkarpatské Rusi a také Slovenska.
 
[[2. listopad]]u [[1938]] došlo v návaznosti na [[Mnichovská dohoda|Mnichovský diktát]] k [[První vídeňská arbitráž|arbitrážní konferenci do Vídně]]. Podle jejího rozhodnutí muselo [[Československo]] odevzdat [[Maďarské království|Maďarskému království]] jižní část Slovenska a jih Podkarpatské Rusi s [[Užhorod]]em, [[Mukačevo|Mukačevem]] a [[Berehovo|Berehovem]] (první a druhá arbitráž). Maďaři zabrali 152 tisíc hektarů nejúrodnější části země s vinicemi, ovocnými sady, tabákovými a kukuřičnými plantážemi. Přerušili tak hlavní železniční trať od Čopu na východ. Boje na Podkarpatské Rusi však pokračovaly dál např. [[19. prosinec|19. prosince]] zaútočily oddíly [[RongyosgárdaRongyos Gárda]] a maďarské armády na [[Slanec (okres Košice-okolí)|Slanec]]{{Kde?}}. Boj si vyžádal jednoho mrtvého a několik zraněných příslušníků [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]]. Celkem v roce [[1938]] zahynulo na Podkarpatské Rusi 14 příslušníků československých bezpečnostních jednotek.
 
K prvnímu střetu v roce [[1939]] došlo [[6. leden|6. ledna]] u [[Bitva u Rozvegova|Mukačeva]]. Tento střet stál život 4 československé vojáky a 1 [[Finanční stráž|příslušníka finanční stráže]]. Maďaři přiznali smrt 9 mužů. Konflikty pokračovaly až do [[14. březen|14. března]] [[1939]] kdy zahájila maďarská armáda invazi.