Koněspřežná tramvaj v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m změna pravopisu značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26:
V roce [[1882]] uzavřela pražská obec s Otletovou firmou ''Smlouvu o koňskou dráhu pražskou'', která mu povolila použít další ulice pro provoz koňky. Smlouva stanovila přesné termíny pro dokončení nových tratí včetně penále za nedodržení, stanovila nájemné za užívání pozemků i další závazky obou stran. Otletova firma mohla podle smlouvy při stavbě každý den rozkopat jen takový úsek ulice, který byla schopna téhož dne i dokončit.<ref name="iv" />
[[28. červen|28. června]] [[1883]] byla otevřena trať od dnešního [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]] Dlážděnou, Jindřišskou, Vodičkovou a
[[24. prosinec|24. prosince]] [[1883]] byl zprovozněn úsek přes Staré Město, [[31. prosinec|31. prosince]] [[1883]] celá trať, která vedla ze Žižkova (za usedlostí Bezovka, Chelčického ulice) ulicemi Chelčického, Rokycanovou, Prokopovou a Husitskou, přes Bulhar, Hybernskou ulici, [[Prašná brána|Prašnou bránu]], Celetnou ulici, přes [[Staroměstské náměstí]] a [[Mariánské náměstí (Praha)|Mariánské náměstí]], Platnéřskou ulici na [[Křižovnické náměstí]].<ref name="crkal" /><ref name="iv" /><ref name="zi" /> Roku 1893 byla na Žižkově prodloužena až na místo dnešní křižovatky na Olšanském náměstí<ref name="zi">Pražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, [http://www.metroweb.cz/dp-kontakt/2004/06_2004.pdf DP kontakt 6/2004], Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22</ref> a v roce 1895 byla zrušena nepoužívaná část trati v Táboritské a Vratislavově ulici.
| |||