Bazilika svaté Ludmily: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 173:
|}
* ''Šlapky (zleva do prava):'' II/I, III/II, I/P, II/P, Volná kombinace, Pleno II., Crescendo válec, Žaluzie III. Man., Pleno I., Tutti, Piano, Mezzoforte, Forte.
'''Z textu, předneseného při slavnostním koncertu po restaurování varhan ze dne 7.10.2018, vytvořeném diecézním organologem Štěpánem Svobodou:'''
''Prestižní zakázkou byl pověřen varhanářský podnik Emanuela Štěpána Petra ze sousedního Žižkova, který patřil vedle smíchovského závodu Heinricha Schiffnera k největším a renomovaným varhanářským firmám v našich zemích. Varhanář Petr, rodák z východočeského Opočna, si po vyučení a získání zkušeností mj. prací u zahraničních firem zařídil dílnu v r. 1882 na předměstí Prahy v Karlíně. Ctižádostivost a podnikatelský duch mu spolu s nesporným uměleckým nadáním a jasnou uměleckou představou o zvuku svých nástrojů přinesl nejen úspěch v podobě řady významných zakázek po celé habsbursko-uherské monarchii, ale i četná ocenění a vyznamenání na poli podnikatelském i společenském.''
''V době, kdy získal zakázku na svatoludmilské varhany, měl Petr za sebou realizaci více než stovky nových nástrojů od malých jednomanuálových, určených pro vesnické kostelíky, až po velké třímanuálové varhany pro plzeňský chrám sv. Bartoloměje a stál na vrcholu svých tvůrčích sil.
''
''Do monumentální pseudogotické varhanní skříně zabírající celou šíři kruchty, navržené a zhotovené podle předlohy vypracované stavitelem chrámu Josefem Mockerem, vestavěl Petr třímanuálový
nástroj o celkovém počtu 46 rejstříků jako svůj opus č. 117. I když Petr na konci 19. století experimentoval s různými typy traktur a vzdušnic a řadu svých vynálezů si nechal patentovat, uplatnil u zdejšího nástroje osvědčené a léty prověřené kuželkové vzdušnice vlastní konstrukce ve spojení s mechanickou hrací i rejstříkovou trakturou s vloženými Barkerovými aparáty.'' ''Velkoryse disponovaný nástroj dal vyniknout výjimečné schopnosti mistra Petra jedinečně barevně odlišit jednotlivé rejstříky a vtisknout nástroji nepřebernou paletu zvukového bohatství. Kolaudace nástroje 3. října 1898 a následné koncertní uvedení varhan do provozu bylo velkou společenskou událostí.''
''První větší oprava velkého nástroje se uskutečnila na podzim r. 1934, kdy zde pracovala kutnohorská firma Josefa Melzera, která nástroj vyčistila, opravila závady vyskytnuvší se zejména na traktuře a nástroj „nově intonovala“. Po druhé světové válce byl nástroj udržován varhanáři z pražského družstva Igra. Od roku 1974 byl chrám na dlouhou dobu uzavřen, nejprve z důvodu a pod záminkou výstavby metra, posléze kvůli jeho rekonstrukci. Během vlekoucích se stavebních a restaurátorských prací v 80. letech 20. století došlo v důsledku trestuhodné nedbalosti dělníků k poškození varhanního stroje. Při následné opravě varhan krnovským závodem Rieger-Kloss bylo včasným zásahem tehdejšího diecézního organologa Ing. Marka Čihaře naštěstí zabráněno navrženému „zlepšení“ varhan a „odstranění některých nedostatků“, které by znamenaly jeho zásadní zvukovou přestavbu. Nástroj tak byl krnovskou firmou v letech 1990-1994 opraven bez plánovaných dispozičních a konstrukčních změn, těžce poškozené části byly rekonstruovány dle vzoru Petrových varhan v Praze-Karlíně.''
''Povšechná, nedůsledně provedená oprava se však nedotkla některých užíváním opotřebovaných částí téměř 100 let starého nástroje. Nástroj tak i nadále vykazoval chronické závady tónových ventilů vzdušnic a Barkerových aparátů i nadměrné vůle v traktuře a vyžadoval velice častou a pracnou regulaci.''
''Díky úsilí tehdejšího varhaníka MgA. Pavla Černého a jím iniciovaného Občanského sdružení pro obnovu varhan u sv. Ludmily se podařilo dostat otázku restaurování varhan do širšího povědomí odborné i laické veřejnosti a shromáždit ve veřejné sbírce prostředky na zahájení obnovy nástroje.''
''Ve výběrovém řízení uskutečněném na podzim r. 2013 zvítězila firma Organa, která započala s restaurováním měchové soustavy, Barkerových aparátů a píšťalového fondu. Pro nedostatek finančních prostředků a pro pochybnosti ohledně způsobu a rozsahu restaurátorského zásahu byly práce v r. 2014 přerušeny. Díky velkorysému daru manželů Rosariových a za podpory Ministerstva kultury bylo možné po dvou letech pokračovat v načatém díle. Náročné restaurátorské práce byly svěřeny renomované Varhanářské dílně Kánský-Brachtl, která v průběhu následujících dvou a půl let plně rehabilitovala velký romantický Petrův nástroj po technické i zvukové stránce.
''
''Velké varhany v kostele sv. Ludmily v Praze na Vinohradech jsou spolu s nástrojem v Praze-Karlíně posledními dochovanými třímanuálovými mechanickými nástroji jednoho z nejvýznamnějších českých varhanářů romantické epochy. Královský nástroj zní po zdařilém restaurování v chrámu s vynikající akustikou majestátně.''
== Reference ==
| |||