Zdeněk Thoma: Porovnání verzí

Odebráno 397 bajtů ,  před 2 lety
→‎Životopis: odstraneni nedolozene vety
(presun ref podruhe)
(→‎Životopis: odstraneni nedolozene vety)
''Tolerance, to byla vlastně ta nejlepší zkušenost, kterou jsem si z této dobrodružné a na zážitky bohaté cesty odnesl, a jež poznamenala můj další pohled na asijský svět a konec konců i na můj vlastní život. Od té doby jsem se chtěl vracet znovu a znovu do Asie, toulat se těmi krajinami, psát o nich, fotografovat, pořádat výstavy a přednášet. Bylo to svým způsobem osvícení, a kdybych tenkrát věděl víc o buddhistické filozofii, tak bych tomu přičítal velký spirituální význam, jakýsi osudový okamžik prozření.''“<ref name=":1" />
 
V následujících třiceti letech intenzivně cestoval a vydal celou řadu cestopisů a obrazových publikací z Asie i z Česka, často ve spolupráci s manželkou Soňou a synem [[Michal Thoma|Michalem]]. Kromě toho zásoboval svými reportážemi časopisecké týdeníky a měsíčníky jako [[Mladý svět]], [[Svět v obrazech]], [[Květy (časopis)|Květy]], [[Vlasta (časopis)|Vlasta]], [[Lidé a Země]], [[Nový Orient]]. Nedá se zapomenout ani i na četné přednášky pro veřejnost, rozhlasové relace a občasná vystoupení v pořadech Československé televize – při některých z nich působil i jako spoluautor scénáře (Širým světem – 3× v letech 1979–1982, Lidé, země, kontinenty – 3× v letech 1986–1989, Chata u poutníka – 1989, Napříč světem – 1993).
Počátky splnění jeho záměru v sedmdesátých letech byly obtížné, ale když mu po třech následujících cestách do Japonska vyšel v roce 1980 cestopis ''Toulky po Japonsku'' a o rok později obrazová publikace ''Umění japonských zahrad'' vydaná v [[Artia|Artii]] ve třech jazykových mutacích, zajistilo mu to, spolu s jeho výstavami fotografií, určité renomé.{{Zdroj?}} V následujících třiceti letech intenzivně cestoval a vydal celou řadu cestopisů a obrazových publikací z Asie i z Česka, často ve spolupráci s manželkou Soňou a synem [[Michal Thoma|Michalem]].
 
Kromě toho zásoboval svými reportážemi časopisecké týdeníky a měsíčníky jako [[Mladý svět]], [[Svět v obrazech]], [[Květy (časopis)|Květy]], [[Vlasta (časopis)|Vlasta]], [[Lidé a Země]], [[Nový Orient]]. Nedá se zapomenout ani i na četné přednášky pro veřejnost, rozhlasové relace a občasná vystoupení v pořadech Československé televize – při některých z nich působil i jako spoluautor scénáře (Širým světem – 3× v letech 1979–1982, Lidé, země, kontinenty – 3× v letech 1986–1989, Chata u poutníka – 1989, Napříč světem – 1993).
 
Publikační a výstavní činnost je uvedena v příslušných rubrikách, ale nelze se nezmínit o jeho rozsáhlé kalendářové tvorbě v letech 1982 až 2010, kdy vytvořil kolem 40 autorských nástěnných kalendářů pro PZO Centrotex a pro Obchodní tiskárny Kolín, vydavatelství Apolo, Helma, Prescogroup a další s tematikou převážně krajin, folklóru, orientálního umění, japonských zahrad a čajové kultury.