Tajga: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 14:
Díky velkému množství srážek a následné chemické reakci se spadaným jehličím vznikají [[podzol|podzolové půdy]]. Následně kyselá voda z půdy vymývá sloučeniny železa, které klesají níže a tvoří nepropustnou vrstvu. Na takových půdách se potom vytvářejí bažiny, močály a rašeliniště, které jsou pro sibiřskou tajgu typické. Organická hmota je soustředěna jak v živých rostlinách, tak v odumřelé biomase.
Tajga se vyskytuje především na [[Sibiř]]i, zejména v její střední a východní části, dále ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[poloostrov]]ě [[Kola (poloostrov)|Kola]], ve [[Finsko|Finsku]] a v [[Karélie|Karélii]] a v severozápadním [[Rusko|Rusku]]. Na americkém kontinentu se vyskytuje na severozápadu [[USA]], v [[Kanada|Kanadě]], na [[Aljaška|Aljašce]] a v jižní části [[Patagonie]] mezi 45–50° jižní zeměpisné šířky, kde se jedná o jediný větší výskyt na jižní polokouli. Ostrůvkovitými oblastmi výskytu jsou horské oblasti [[Spojené státy americké|USA]], střední Evropy a maloplošně v horských oblastech Australských Alp a jižního ostrova [[Nový Zéland|Nového Zélandu]].
Porosty různých druhů borovic, které ovšem neodpovídají biomu severských jehličnatých lesů, lze najít i ve [[Středomoří]], [[Mexiko|Mexiku]], [[Jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]] a na různých ostrovech sopečného původu (např. [[Kanárské ostrovy]]).
| |||