Josef Jakub Toužimský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
n.
značka: nevhodný zdroj
 
m - odkazy na jinou wiki
Řádek 38:
| nk = jk01132832
}}
'''Josef Jakub Toužimský''' ([[9. březen|9. března]] [[1848]] [[Praha]]-[[Staré Město (Praha)|Staré Město]]<ref name="MatrN">Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Havla, sign. HV N16, s. 206. [http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=6B9212B4415B4E28A17FF3C2E07F9BC0&scan=209#scan209 Dostupné online.]</ref> [[22. červenec|22. července]] [[1903]] [[Vinohrady (Praha)|Král. Vinohrady]]<ref name="MatrZ">Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Vinohrady (sv. Ludmila), sign. VIN Z4, s. 235. [http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=435A5727AAFB47F8B213DE50CFF33DA7&scan=236#scan236 Dostupné online.]</ref>) byl český [[novinář]] a [[spisovatel]], zaměřený na problematiku [[Balkán]]u a [[Jižní Slované|jihoslovanských národů]]. Měl velký jazykový a literární talent, ovládal angličtinu, francouzštinu a slovanské jazyky. Roku 1870 přispíval do [[Louis Léger|Légerova]] časopisu ''La correspondence slave'', poté působil v denících ''Posel z Prahy'' a ''Plzeňské noviny''. V letech 1875-76 pracoval jako zpravodaj ''[[Národní listy|Národních listů]]'' v srbsko-turecké válce.<ref group="p" name="Valka">Viz články [[Hercegovské povstání]] a [[Velká východní krize]].</ref> Po návratu do Prahy využil svých rozsáhlých znalostí a kontaktů jako autor mnoha článků s jihoslovanskou i obecně politickou tematikou v periodickém tisku (zejména ''[[Národní politika]]'' a ''[[Osvěta]]''). Knižně vyšly jeho ''Boje za osvobození Srbska v XIX. věku, Bosna a Hercegovina v minulosti a přítomnosti'' a především rozsáhlé dějiny [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]] (''Na úsvitě nové doby''). Společně s [[Josef Holeček|Josefem Holečkem]] byl považován za jednoho z předních znalců Balkánu v Čechách.
 
== Život ==
Řádek 47:
 
=== Novinářská a veřejná činnost ===
Ačkoliv se díky dosaženému vzdělání a znalostem mohl ucházet o místo úředníka či středoškolského učitele, mnohem víc ho lákala literární činnost a žurnalistika.<ref name="Osv1903C" /> Do novinářského povolání vstupoval s množstvím dějepisných, jazykových a zeměpisných znalostí.<ref name="Maj19030731">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Z českého života. Josef J. Toužimský | periodikum = Máj | odkaz na periodikum = | ročník = 1 | číslo = 45 | datum = 1903 | strany = 693-694 | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:0bb57450-9e6a-11e3-8e84-005056827e51 | datum přístupu = 2018-10-07}}</ref> Roku 1870 se stal spolupracovníkem francouzskojazyčného časopisu ''La correspondance slave'',<ref group="p">Viz [https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=005747061&local_base=SKC ''La correspondance slave''] v [[Souborný katalog České republiky|Souborném katalogu ČR]]</ref> který v Praze vydávali Louis-Félix Rigondaud<ref name="NarAlb">{{Citace sborníku | příjmení = Kamper | jméno = Jaroslav | autor = | odkaz na autora = Jaroslav Kamper | titul = Jos. J. Toužimský | příjmení sestavitele = Vilím | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Vilím | sborník = Národní album | vydavatel = J. R. Vilímek | místo = Praha | rok vydání = 1899 | svazek = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19246423 | strany = 133 }}</ref> (známější jako [[Louis Peyramont]])<ref group="p">Viz článek [[:fr:Louis Peyramont|Louis Peyramont]] ve francouzské Wikipedii</ref> a [[Louis Léger]].<ref name="Osv1903C" /> Poté pracoval pro deníky ''Posel z Prahy'' (vyd. [[František Šimáček]])<ref name="NarPol19030723" /> a v letech 1873-74 ''Plzeňské noviny''.<ref name="ZlPha19030731" />
 
Roku 1875 získal místo v ''[[Národní listy|Národních listech]]'', které ho vyslaly jako válečného zpravodaje na Balkán.<ref name="NarAlb" /> Podával odtud zprávy o právě probíhající srbsko-turecké válce.<ref name="Osv1903B" /><ref group="p" name="Valka" /> V [[Srbsko|Srbsku]] se seznámil s literárními, vojenskými a politkickými představiteli, poznal společenské poměry.<ref name="Osv1903C" />
Řádek 53:
Po návratu zprvu dál pracoval pro ''Národní listy''. [[Jan Neruda]] ho přesvědčil, aby své znalosti využil k psaní pravidelné slovanské rubriky. Uskutečnil také cesty po Balkáně, do [[Bulharsko|Bulharska]], [[Rusko|Ruska]] a [[Francie]].<ref name="NarL19030723">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Josef J. Toužimský | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 43 | číslo = 199 | datum = 1903-07-23 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9346912 | datum přístupu = 2018-10-07}}</ref>
 
V 80. letech nejprve přispíval do časopisu ''Pokrok'' (později přejmenovaný na ''Hlas národa''),<ref name="Osv1903C" /> mimo jiné jako parlamentní zpravodaj ve [[Vídeň|Vídni]].<ref name="NarL19030723" /> Od roku 1885 do konce života byl členem redakce ''[[Národní politika|Národní politiky]]'', určitou dobu i jako šéfredaktor.<ref name="Osv1903C" /> Jeho dalším kmenovým časopisem byla ''[[Osvěta]]''. Již roku 1871 pro ni na popud [[Karel Sladkovský|Karla Sladkovského]] přeložil ''List M. P. Pogodina Fr. Palackému''.<ref name="Osv1903C" /><ref group="p">Překlad není podepsán. Celé znění viz {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = List M. P. Pogodina Fr. Palackému o manifestaci českých poslanců, o věcech slovanských a evropských | periodikum = Osvěta | odkaz na periodikum = Osvěta | ročník = 1 | číslo = 1 | datum = 1871 | strany = 32-44 | url = https://archive.org/details/osvtalistyproro01vlcegoog/page/n39 | datum přístupu = 2011-01-09}} Viz též článek [[w:ru:Погодин, Михаил Петрович|Погодин, Михаил Петрович]] v ruské Wikipedii.</ref> Od roku 1883 bydlel v sídle tohoto časopisu ([[Vila Osvěta]]) a napsal pro něj velké množství článků na různá témata (česká, rakouská, uherská a ruská politika, poměry na Balkáně, v Bulharsku a Rusku apod.).<ref name="Osv1903C" /> Často ale ochotně přispěl i do dalších periodik, např. ''[[Světozor]]'' a ''[[Květy (časopis)|Květy]]''.<ref name="Osv1903C" />
 
Rovněž se někdy účastnil veřejného života, např. v [[Ústřední matice školská|Ústřední matici školské]]<ref name="Osv1903C" /> (roku 1893 tuto organizaci zastupoval při otvírání české menšinové školy v [[Honezovice|Honezovicích]] u [[Stod]]a)<ref name="NarL18931011">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Svěcení matičné školy v Honosících | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 33 | číslo = 282 | datum = 1903-07-23 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7689219 | datum přístupu = 2018-10-07}}</ref> a jako člen zpravodajské komise [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemské výstavy 1891]].<ref name="Osv1903C" /><ref name="Vystava">{{citace monografie | jméno = | příjmení = | odkaz na autora = | titul = Jubilejní výstava zemská království Českého v Praze 1891 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20730860 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Fr. Šimáček | místo = Praha | rok = 1894 | počet stran = 824 | kapitola = Zpravodajská komise | strany = 49 | }}</ref> Také např. roku 1889 vystoupil na slavnostním setkání bulharského sdružení v Praze, uspořádaném na památku jejich buditele [[Sofronij Vračanský|Sofronije]].<ref name="NarPol18890310">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Slavnostní večer v paměť Sofronije | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = Národní politika | ročník = 7 | číslo = 69 | datum = 1889-03-10 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6417225 | datum přístupu = 2018-10-07}}</ref> Jinak se ale téměř výhradně věnoval psaní článků. Nevystupoval na tribunách, neucházel se o žádnou funkci.<ref name="Osv1903C" />