'''Hrad Šternberk''' je [[hrad]] s dochovanou válcovitou věží a zbytky opevnění hlavního paláce leží na výběžku [[Nízký Jeseník|Nízkého Jeseníku]] ve městem [[Šternberk|stejnojmenném městě]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Je [[národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]] přístupnou veřejnosti a spravován je [[Národní památkový ústav|Národním památkovým ústavem]] – územním odborným pracovištěm v [[Olomouc]]i. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka ČR]]<ref>{{MonumNet|název=Hrad Šternberk|ID=150729|datum=2016-11-07}}</ref> a v roce 2001 byl zapsán na [[Seznam národních kulturních památek České republiky|seznam národních kulturních památek]].<ref name="nkp"/>
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] pochází z roku [[1269]], [[hrad]] však byl založen již po polovině [[13. století]] [[Zdeslav z Divišova|Zdeslavem ze Šternberka]], který se zasloužil o odvrácení vpádu Kumánů v roce [[1253]] a který byl odměněn titulem královského číšníka a bylo mu poskytnuto zdejší okolí. Roku [[1339]] byl majitelem hradu [[Štěpán ze Šternberka]] a od roku [[1357]] jeho syn [[Albrecht Aleš ze Šternberka]], který byl [[litomyšl]]ským [[biskup]]em. Za něj docházelo ke stavebním úpravám a hrad byl změněn na biskupskou rezidenci. [[Hradní kaple (Šternberk)|Hradní kaple]] byla vyzdobena podle stylu, panujícího na dvoře [[Karel IV.|Karla IV]]. Po jeho smrti držel hrad jeho synovec [[Petr ze Šternberka]].
Roku [[1397]] získal hrad [[Petr z Kravař a Plumlova|Petr z Kravař]], roku [[1430]] ho obsadili husité. Od Kravařů hrad vyženil [[Jan Berka z Dubé a Lipé]]. Díky rodu Berků z Dubé a Lipé proběhla renesanční rekonstrukce hradu. Po rozsáhlém požáru byl hrad přestavbou rozšířen o renesanční křídlo s „Vizitkovým sálem“ a s unikátními hráňovými klenbami.Berkové také zasáhli do života v podhradí, v němž nechali vybudovat systém hospodářských a správních budov. Přestavěný hrad roku [[1570]] vyženili potomci [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] knížata z Minstrberka, kteří ho vlastnili až do vymření rodu v polovině [[17. století]]. Mezitím hrad za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] značně utrpěl.
Na přelomu 17. a [[18. století]] koupil hrad kníže [[Hans Adam I. z Lichtenštejna|Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna]]. V držení jeho rodu zůstal hrad až do roku 1945. Hrad nebyl dlouhou dobu užíván a chátral, avšak po roce [[1886]] byl [[novogotika|regotizován]] a podle projektu vídeňského architekta [[Karel Gandolph Kayser|Karla Gandolpha Kaysera]] a opraven v duchu romantického [[historismus (umění)|historismu]]. U hradu byl pak v letech 1907–1909 také vídeňským architektem [[Albert Esche|Albertem Esche]] vytvořen lesopark. Celé sídlo se stalo luxusním sídlem, vybaveným historickým mobiliářem, obrazy, nábytkem, plastikami a gobelíny. Rodu pánů [[Lichtenštejnové|z Lichtenštejna]] patřil hrad až do roku [[1945]], kdy byl zestátněn.
