Varnsdorf: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidána volební účast. značka: editace z Vizuálního editoru |
→Zastupitelstvo a starosta: volby značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 38:
|poznámka = [dále jen Český statistický úřad]
|datum přístupu = 2008-07-30
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Skládá se z místních částí Varnsdorf, [[Studánka (Varnsdorf)|Studánka]] a [[Světliny 1.
Dějiny města začínají ve 2. polovině 14. století založením zemědělských dvorů. V roce 1830 se zde konalo první úplné [[liturgie|liturgické]] provedení [[Ludwig van Beethoven|Beethovenovy]] slavnostní mše ''[[Slavná mše|Missa solemnis]]''. Varnsdorf byl povýšen na město v roce 1868, do té doby byl největší vesnicí [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=1
Řádek 84:
| strany = 206
| isbn = 978-80-254-1704-1
}}</ref> Místní část [[Studánka (Varnsdorf)|Studánka]] se německy nazývala „Schönborn“ (''{{cizojazyčně|de|schön}}'' německy krásný, ''{{cizojazyčně|de|der Born}}'' německy studánka), obec se nacházela u studánky. České jméno dostala obec po roce 1945 podle překladu druhé části německého názvu ''{{cizojazyčně|de|Born}}'' – Studánka. [[Světliny 1.
== Historie ==
Řádek 270:
| datum přístupu=2008-08-04}}</ref>
[[Seznam představitelů Varnsdorfu|Starostové města]] byli od sametové revoluce v roce 1989 postupně Eduard Vébr, Anna Dudková, Vladimír Bartoň, Jaroslav Tomášek, [[Josef Poláček (politik)|Josef Poláček]], Martin Louka ([[Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst|HNHRM]]) a Stanislav Horáček, který je starostou v současné době (
| titul= Varnsdorf:zastupitelstvo města
| vydavatel = 2005 WebActive s.r.o
Řádek 276:
| titul= Varnsdorf:Rada města
| vydavatel = 2005 WebActive s.r.o
| datum přístupu=2008-08-04}}</ref>
| titul = Jmenné seznamy {{!}} volby.cz
| periodikum = volby.cz
Řádek 386:
== Území ==
[[Soubor:Varnsdorf-mapa.png|thumb|Mapa města Varnsdorf]]
Varnsdorf se skládá ze tří částí (Studánka, [[Světliny 1.
[[Katastrální území]] města Varnsdorf má výměru 26,21 [[kilometr čtvereční|km²]], z toho 10,85 km² tvoří [[zemědělství|zemědělská]] půda, 9,74 km² [[les]]ní půda, vodní plochy zabírají 0,31 km², zastavěné plochy zabírají 1,61 km² a ostatní plochy mají výměru 3,71 km².<ref name="stati"/> Území Varnsdorfu sousedí se saskými městy [[Seifhennersdorf]] a [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]], katastrálním územím [[Studánka (Varnsdorf)|Studánka u Rumburku]] sousedí s [[Rumburk]]em, [[Krásná Lípa|Krásnou Lípou]], [[Rybniště]]m, [[Horní Podluží|Horním Podlužím]] a s [[Dolní Podluží|Dolním Podlužím]].
Řádek 715:
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> a další malé sportovní kluby.
Kopaná ve městě je spojena s [[FK Varnsdorf]], který hraje [[
| titul= SK Slovan Varnsdorf
| vydavatel =
Řádek 742:
Varnsdorf leží mimo hlavní dopravní cesty. Místní částí Studánka prochází [[Silnice I/9|silnice číslo 9]] vedoucí z vnitrozemí Čech na hranici s Německem, ve městě jsou dva silniční [[hraniční přechod|přechody]] do Německa. Do samotného Varnsdorfu vedou silnice druhé třídy číslo [[Silnice II/264|264]] a [[Silnice II/265|265]].
Varnsdorfem prochází [[Železniční trať Liberec – Rybniště|železniční trať číslo 089]] z [[Rybniště]] do Liberce. Přes Varnsdorf jezdí osobní vlaky společnosti [[Die Länderbahn|Vogtlandbahn]] z [[Liberec|Liberce]] přes [[Žitava|Žitavu]] do [[Seifhennersdorf]]u nebo do [[Rybniště]]. Na peážní trati do [[Seifhennersdorf]]u je druhé varnsdorfské nádraží, Starý Varnsdorf, kde vlaky po druhé světová válce nestavily, protože peážní i mezinárodní doprava byla v květnu 1945 zastavena. Provoz vlaků mezi Hrádkem nad Nisou a Varnsdorfem začal znovu až 30. 12. 1950. Přímé peážní spojení mezi Libercem a Varnsdorfem fungovalo od 1. 4. 1951.<ref>Citace z Ohlédnutí za peážní dopravou v Trojzemí: Osobní hraniční přechod v Zittau byl otevřen teprve 6. 4. 1977, výstup a nástup cestujících do peážních vlaků byl v Zittau povolen od 23. 5. 1982.[http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/3744-Ohlednuti-za-peazni-dopravou-v-Trojzemi/]</ref> a po roce 1990 je opět v provozu. Navíc na trati vznikla i soukromá zastávka Varnsdorf-pivovar Kocour u [[Minipivovar Kocour|stejnojmenného minipivovaru]] zřízená jeho majitelem Josefem Šustou, první zastávka v Česku zaplacená fyzickou osobou.<ref>http://ekonomika.idnes.cz/zastavka-varnsdorf-pivovar-kocour-duj-/eko-doprava.aspx?c=A140124_113936_eko-doprava_neh</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Herbach
| jméno = Jens
| |||