Povodeň: Porovnání verzí

'''Povodeň''' je přírodní jev způsobený rozlitím nadměrného množství [[Voda|vody]] v krajině mimo koryta vodních toků. Jejími následky mohou být různě velké škody na [[Majetek|majetku]], ekologické škody či oběti na lidských životech. Povodně způsobují škody zejména [[domácnost]]em, [[Infrastruktura|infrastruktuře]] a [[podnikatel]]ským subjektům, které se nacházejí v přirozených záplavových územích. I když lze povodňové škody lze snížit odstěhováním od [[Vodní tok|vodních toků]], lidé tradičně žili a pracovali v jejich blízkosti, protože země je zde většinou plochá a úrodná a [[Řeka|řeky]] nabízí dopravní možnosti. Některé povodně se vyvíjejí pomalu, zatímco jiné, jako přívalové povodně, se mohou vyvinout během několika minut, a to i daleko od vodních toků (např. z erozí ohrožených polí, rozsáhlých nepropustných ploch) nebo bez viditelných známek [[Déšť|deště]]. Povodně mohou být lokální, ovlivňující blízké okolí vzniku, nebo velmi rozsáhlé, ovlivňující celé [[povodí]].

V některých oblastech ([[Egypt]] a [[Mezopotámie]]) byly nebo jsou pravidelné povodně očekávanou podmínkou [[zemědělství]]. Na ochranu farem a měst, některé řeky - náchylné k povodním - mají rozšířené a propracované systémy [[hráz]]í postavených kolem jejich břehů a měst. Ale zadržováním povodňových vod tyto hráze mohou způsobit mnohem větší proud v místech, kde se protrhneprotrhnou. Kontrola každoročních povodní hrázemi a [[přehradní hráz|přehradami]] též předchází nanášení [[sediment]]ů na úrodnou půdu. Každoroční cyklus povodní měl velký význam v mnoha raných zemědělských kulturách, nejznámější jsou [[Starověký Egypt]] na řece [[Nil]] a [[Mezopotámie]] na řekách [[Eufrat]] a [[Tigris]], velkou roli hrály povodně i ve staré [[Starověká Čína|Číně]].

V zemích západní Evropy jsou řeky, náchylné na povodně, často pozorně řízené. Ochrana jako [[protipovodňová hráz]], [[břehová hráz]], [[nádrž]]e a [[splav]]y se používají na prevenci vylití řek z břehů. Přímořské povodně byly řešené v [[Evropa|Evropě]] pomocí [[Pobřežní ochrana|pobřežní ochrany]], jako je např. [[Mořská zeď|mořské zdi]] a [[obnova pobřeží]]. Například [[Londýn]] je chráněn od povodní velkou mechanickou [[Bariéra Temže|bariérou]] přes řeku [[Temže]], která je aktivována, když hladina moře dosáhne určitého bodu, bariéry jsou plně v provozu přibližně za půl hodiny. [[Benátky]] budou jako i celá laguna nyní také chráněny podobným systémem, zde je ale ohrožuje spíše příliv, než rozvodněné řeky. Největší a nejpropracovanější povodňové ochrany má ovšem [[Nizozemsko|Nizozemí]], kde jsou označované jako ''vodní díla v [[Říční delta|říční deltě]]''. Staletí boje s vodou naučila Nizozemce, jak získávat půdu a bránit se záplavám. Největší rozsah mívají povodně ovšem v [[Asie|Asii]], např. v [[Bangladéš]]i: když dojde k rozvodnění [[Ganga|Gangy]] a [[Brahmaputra|Brahmaputry]], je pod vodou většina území [[stát]]u.