Sobol asijský: Porovnání verzí

* Hmotnost: 0,65 - 165–1,85 kg

* Délka těla: 30 – 5330–53 cm

* Délka ocasu: azaž 12&nbsp;cm<ref name=monakhov>MONAKHOV. Vladimir G. [http://www.science.smith.edu/msi/pdf/876.1.pdf Martes zibellina (Carnivora: Mustelidae)] {{Wayback|url=http://www.science.smith.edu/msi/pdf/876.1.pdf |date=20160311184148 }}. ''Mammalian Species'' Volume 43, Issue 1 :75-86. 2011</ref><ref name="adw">[http://animaldiversity.ummz.umich.edu/accounts/Martes_zibellina/ Animal Diversity Web: Martes zibellina]. Animal Diversity Web a NOWAK ([http://books.google.cz/books?id=Ob3Jn2kh7YkC&pg=PA152&dq=sable+marten&hl=cs&sa=X&ei=FD4qUY7BPMOqtAb1toCoAQ&ved=0CFMQ6AEwBg#v=onepage&q=sable%20marten&f=false ''Walker´s Carnivores of the World'']) udávají nižší čísla pro délku ocasu: 7,2 - 12 cm.</ref>

Zubů má celkem 38, teplota těla je 39,9&nbsp;°C (samice), puls osciluje mezi 216 (samci)- až 269 (samice) údery za minutu.<ref name=monakhov/>

Sobol asijský se vzhledově podobá [[kuna lesní|kuně lesní]], má však několik odlišností. Má silnější nohy, chlupatější a kratší ocas a hustší srst. Náprsenka je obvykle rozšířená až na hlavu. Srst má barvu hnědožlutou až velmi tmavě hnědou.<ref name="monakhov" /><ref name="heran">HERÁŇ. ''Kunovité šelmy'', s. 29.</ref><ref name="andera">ANDĚRA. ''Savci 2'', s. 34.</ref> Samice je poněkud menší než samec.<ref name="adw" />

[[Soubor:Sables.png|náhled|Soboli u zabité veverky -– Brehmův život zvířat]]

[[Soubor:RR5111-0019R.gif|náhled|Sobol na pamětním ruském rublu z roku 1994 -– "Sochranim naš mir"]]

Sobol asijský je zvíře aktivní spíše za světla. Je-li pronásledován člověkem, nebo žije-li v rušnějších oblastech, může přesunout těžiště své aktivity na soumrak a noc.<ref>HERÁŇ. ''Kunovité šelmy'', s. 130.</ref> Podobně jako jiné kuny je poměrně čilý a v průměru urazí 6,5-125–12&nbsp;km denně.<ref name=monakhov/><ref>HERÁŇ. ''Kunovité šelmy'', s. 117 udává 12-15km.</ref> Dokáže výborně skákat.<ref name=monakhov/> V zimě, když klesne teplota hluboko pod bod mrazu, může sobol na několik dní upadnout do jakéhosi klidového stádia, vzdáleně připomínajícího [[zimní spánek]].<ref>HERÁŇ. ''Kunovité šelmy'', s. 131.</ref> Sobol je samotářské zvíře. Každý jedinec má jedno nebo více doupat a nor, které jsou obvykle umístěny pod kameny, padlými stromy nebo kořeny. V doupěti je hnízdo, jež je vystláno suchým listím a srstí.<ref name="nowak">NOWAK. [http://books.google.cz/books?id=Ob3Jn2kh7YkC&pg=PA152&dq=sable+marten&hl=cs&sa=X&ei=FD4qUY7BPMOqtAb1toCoAQ&ved=0CFMQ6AEwBg#v=onepage&q=sable%20marten&f=false ''Walker's Carnivores of the World''], s. 153-154.</ref>

[[Páření]] probíhá nejčastěji od konce června do půlky srpna poté, co je odstaven jarní vrh mláďat. Projevuje se to zvýšenou hlasovou aktivitou samic, která láká samce, a vytvářením rýh a žlabů v zemi provázené častým močením samců. Páry pak nějakou dobu tráví spolu, hrají si, předstírají zápas. [[Březost]] se vyznačuje dlouhým obdobím klidu tzv. [[latence]], kdy se plod nevyvíjí. To trvá zhruba 7 a půl měsíce. Skutečná březost pak probíhá asi 25-3525–35 dní. Mláďata se rodí obvykle v dubnu.<ref name=monakhov/><ref name="adw" /><ref>HERÁŇ. ''Kunovité šelmy'', s. 140-143.</ref> Počet mláďat je 1-71–7, nejčastěji však 2-42–4.<ref name=monakhov/><ref name="adw" /><ref name="andera" /> Mláďata váží při narození zhruba 30 g. Samice je kojí 7 týdnů. Samice (výjimečně i samec) je pak ještě nějakou dobu krmí. Poté migrují a hledají si vlastní území. Mláďata pohlavně dospívají ve věku zhruba 2 let.<ref name=monakhov/> Soboli se dožívají 8-18 let. Průměrný věk v zajetí chovaných jedinců je 15 let, v přírodě je to většinou podstatně méně.<ref name="adw" /><ref name="nowak" /> "Dětská" úmrtnost v divočině je vysoká a jen asi 5 % zvířat se dožije vyššího věku něž 3 roky. I to je jeden z důvodů, proč má podstatně pomalejší obnovu populace než jiné druhy kun.<ref>HERÁŇ. ''Kunovité šelmy'', s. 167-168.</ref>

Ačkoliv byl masivně loven pro svou kožešinu a areál jeho rozšíření se fragmentoval, stále jde o početný druh a podle norem [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] je veden jako málo dotčený (least concern). V jižních částech svého areálu je jeho populace více ohrožená. Celkový populační trend je neznámý.<ref name="iucn" /> V současnosti se odhaduje celkový počet jedinců na 1 - 11–1,3 miliony.<ref name=monakhov/><ref name="nowak" />

Sobol asijský patří mezi nejcennější [[Kožešina|kožešinová]] zvířata (spolu s ním ještě [[sobol americký]], [[bobr]], [[činčila]], [[norek]], [[vydra mořská]], [[vydra říční|říční]] i [[Vydra severoamerická|severoamerická]]). To vedlo k tomu, že byl již od starověku hojně loven. Například v roce [[1600]] (Čerkassov uvádí 1594) poslal ruský [[car]] do [[Vídeň|Vídně]] 40 363 sobolích kožešin a v 18. století se jen na trzích v oblasti [[Ural]]u každoročně obchodovalo se statisíci kožešinami. Jeho lov byl ale tak intenzivní, že do začátku 1. světové války stál druh na pokraji vyhubení. Během 1. světové války vymizel ze severovýchodní Evropy. Vláda [[Sovětský svaz|SSSR]] poté ([[1935]]) přistoupila k ochranným opatřením, sobol se začal chovat na farmách nejen pro kožešinu, ale i kvůli [[Reintrodukce|reintrodukci]]. Výsledkem bylo opětné namnožení zvířete ve volné přírodě a následné povolení řízeného lovu. V současnosti se na Sibiři loví minimálně 15 000 sobolů ročně.<ref>CHERKASSOV. [http://books.google.cz/books?id=P1wSxToZ7SMC&pg=PA176&dq=Martes+zibellina&hl=cs&sa=X&ei=8iMnUYzcOoHJhAfFroDoBg&ved=0CFEQ6AEwBjgK#v=onepage&q=Martes%20zibellina&f=false Notes of an East Siberian Hunter], s. 176</ref><ref>HERÁŇ. ''Kunovité šelmy'', s. 172.</ref><ref>NOWAK ([http://books.google.cz/books?id=Ob3Jn2kh7YkC&pg=PA152&dq=sable+marten&hl=cs&sa=X&ei=FD4qUY7BPMOqtAb1toCoAQ&ved=0CFMQ6AEwBg#v=onepage&q=sable%20marten&f=false''Walker´s Carnivores of the World''], s. 153) a MONAKHOV. ([http://www.bioone.org/doi/abs/10.1644/876.1 Martes zibellina (Carnivora: Mustelidae)]) udávají čísla podstatně vyšší. Podle nich se v posledních zhruba 20 letech lovilo 300 000-400 000 sobolů ročně.</ref> Dalších 10 000 -– 20 000 "vyprodukují" kožešinové farmy.<ref name=monakhov/> Na ochranu sobola v oblasti Bajkalu měl velký vliv ruský zoolog českého původu [[Zenon Francevič Svatoš]] (1886-19491886–1949). Podílel se na založení [[Barguzinské pohoří|Barguzinského zapovědniku]] (rezervace), kde zavedl přísnou ochranu těchto v té době (1916) téměř vyhubených šelem, chytal pytláky a dohlížel na to, aby se soboli do oblasti vrátili zpět.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Martínek|jméno=Jiří|titul=Zenon Francevič Svatoš|url=http://www.hedvabnastezka.cz/cestovatele/6398-zenon-francevic-svatos/|vydavatel=HedvabnaStezka.cz|místo=|datum vydání=2011-08-19|datum přístupu=2016-08-25}}</ref>