Jiří Sobotka (sochař): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikify |
úpr, - wikifikovat |
||
Řádek 1:
'''Jiří Sobotka''' (narozen [[3. prosinec|3. prosince]] [[1955]] v [[Brno|Brně]]) je [[Česká republika|český]] sochař, jehož dílo navazuje na tvorbu skupiny umělců okolo [[Roy Lichtenstein|Roye Lichtensteina]], [[Andy Warhol|Andyho Warhola]] a [[Claes Oldenburg|Claese Oldenburga]] v době vrcholící [[moderna|moderny]] v [[USA]]. Od začátku 80. let začal, jako čerstvý absolvent [[Akademie výtvarných umění v Praze]], vystavovat a účastnit se mezinárodních sympozií v [[Česká republika|České republice]] i zahraničí. V jeho tvorbě se prolínají různé směry moderního výtvarného umění, zejména [[pop art]]. Je členem uměleckého sdružení TT klub výtvarných umělců a teoretiků.▼
▲'''Jiří Sobotka''' (narozen [[3. prosinec|3. prosince]] [[1955]] v [[Brno|Brně]]) je [[Česká republika|český]] sochař, jehož dílo navazuje na tvorbu skupiny umělců okolo [[Roy Lichtenstein|Roye Lichtensteina]], [[Andy Warhol|Andyho Warhola]] a [[Claes Oldenburg|Claese Oldenburga]] v době vrcholící moderny v USA. Od začátku 80. let začal, jako čerstvý absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, vystavovat a účastnit se mezinárodních sympozií v [[Česká republika|České republice]] i zahraničí. V jeho tvorbě se prolínají různé směry moderního výtvarného umění, zejména [[pop art]]. Je členem uměleckého sdružení TT klub výtvarných umělců a teoretiků.
== Biografie ==
Pro rannou tvorbu Jiřího Sobotky jsou typickým motivem všední předměty našeho každodenního života, zvětšené do nadživotní velikosti. V 80. letech je to zejména automobil, často doprovázaný lidskou figurou. Později autor symbol automobilu a člověka opouští, což je nejvíce patrné z účasti jiřího Sobotky na kolektivní výstavě s bezpříznakovým názvem „8“ v pavilónu Morava na [[brněnské výstaviště|brněnském výstavišti]], a následující díla se nesou v duchu náznaků, dvojsmyslů, ironických povzdechů.
Samostatná výstava v prostoru Galerie J. Krále v [http://www.dumb.cz Domě umění města Brna] v roce [[1991]] představuje kolekci [[socha|soch]] a
Mezi první objekty na toto téma patří dva
V 90. letech se sochař ještě jednou vrací k motivu automobilu, a to prostřednictvím jedné z prvních výstav uměleckého sdružení [[TT klub]], kterou její autor a kurátor [[Igor Zhoř]] nazval Technika jako důvod a mýtus. Zde je Jiří Sobotka zastoupen společně s dalšími umělci, kteří se technicistní tematikou dlouhodobě zabývají. Právě díky této výstavě se autor po několikaleté odmlce vrací k tématu dopravního prostředku. Instalace Arkádia ([[1991]]) významově značně přesáhla dosavadní horizont tématu člověk a automobil. Instalaci dominuje velké automobilové „torzo“, jenž leží na podlaze jako sarkofág, jako určitá schránka s vážným poselstvím. A na zdi v pozadí jsou dva proudy „pochodujících“ menších automobilových skeletů.▼
▲Mezi první objekty na toto téma patří dva sarkofágy s ležícími postavami-tubami s názvem Anamnésis (1994). V roce 1992 vzniká šestidílná proměnlivá kompozice Tuba a pět předmětů, z níž je opět velmi výrazně cítít autorovo groteskní zaměření. Jeden z „předmětů“ má tvar srdce, jiný připomíná ruční granát. V roce 1997 motiv spojení velké a malé tuby symbolizuje klasickou kompozici Madony s dítětem. Všední předmět tu opět zastupuje lidskou postavu a s nadsázkou vypovídá o podstatných hodnotách a zejména o pocitech a vztazích.
V roce [[1998]] se Jiří Sobotka účastní výtvarného sympozia v prostoru [[Vodní nádrž Brno|brněnské přehrady]] s názvem II. Brněnský plenér, které navazuje na první plenér, pořádaný dynamickou a početnou skupinou mladých umělců v roce [[1983]]. Po 15 letech pracuje Jiří Sobotka se dřevem na jednom z břehů vodní nádrže a výsledkem jeho účasti na této akci je pětimetrová socha s názvem Ohryzkovník. Jejím základem se stal sloup ve tvaru okousaného torza jablka, který je čtyřikrát zopakován. Z nadživotního zvětšení a sériového zmnožení „obyčejné věci“ je opět cítit Lichtensteinův a Warholův postup, který s postmoderní lehkostí vstupuje do letního světa polehávání na pláži a mlsání osvěžujícího ovoce. Motivy přírody vstupují do umělcovy tvorby také na výstavě Opakované příběhy, pro kterou vybrala autorka projektu [[Kaliopi Chamonikola]] jeho zvětšené bílé sochy přírodnin jako partnerské dílo k raně [[baroko|baroknímu]] Zátiší s ovocem [[Jan van Kessel, junior|Jana van Kessela]].▼
▲V 90. letech se sochař ještě jednou vrací k motivu automobilu, a to prostřednictvím jedné z prvních výstav uměleckého sdružení TT klub, kterou její autor a kurátor Igor Zhoř nazval Technika jako důvod a mýtus. Zde je Jiří Sobotka zastoupen společně s dalšími umělci, kteří se technicistní tematikou dlouhodobě zabývají. Právě díky této výstavě se autor po několikaleté odmlce vrací k tématu dopravního prostředku. Instalace Arkádia (1991) významově značně přesáhla dosavadní horizont tématu člověk a automobil. Instalaci dominuje velké automobilové „torzo“, jenž leží na podlaze jako sarkofág, jako určitá schránka s vážným poselstvím. A na zdi v pozadí jsou dva proudy „pochodujících“ menších automobilových skeletů.
V roce [[1999]] Jiří Sobotka společně s někdejším kolegou ze studií [[Tomáš Lahoda|Tomášem Lahodou]] realizuje projekt Ikebama. [http://www.attraction.cz/lahoda/ Tomáš Lahoda] namaloval cyklus obrazů podle svých dětských kreseb a Jiří Sobotka podle těchto dvojrozměrných barevných obrazů vytvořil bílé trojrozměrné sochy. Téma interpretace se v sochařově tvorbě objevuje ještě jednou – v rámci druhé společné výstavy s Tomášem Lahodou, nazvané Senzi ([[2003]]). Jiří Sobotka představuje v [http://www.galerie-ars.cz galerii Ars] za doprovodu Lahodových obrazů sochy, jejichž společným tématem jsou nadživotně zvětšené kosmetické předměty jako nádoba s pěnou ve spreji, dámská rtěnka, plastový obal od pleťového krému či tělového mléka. Tyto sochy, v jejichž názvech figuruje slůvko Arp, jsou inspirovány dílem [[Jean/Hans Arp|Hanse Arpa]], jehož fotografie Jiří Sobotka pomocí grafického softwaru digitálně upravil a zdeformoval, aby podle nich vytvořil trojrozměrné modely pro své sochy, které jsou jakýmsi hybridem mezi obejkty [[Jean/Hans Arp|Hanse Arpa]] a [[pop art|pop-artovými]] zvětšeninami kosmetických pomůcek. Fenomén interpretace podtrhuje jak část samotného jména autora předloh, tak vystavení malých modelů, podle nichž Jiří Sobotka vytvořil své sochy.▼
▲V roce 1998 se Jiří Sobotka účastní výtvarného sympozia v prostoru [[Vodní nádrž Brno|brněnské přehrady]] s názvem II. Brněnský plenér, které navazuje na první plenér, pořádaný dynamickou a početnou skupinou mladých umělců v roce 1983. Po 15 letech pracuje Jiří Sobotka se dřevem na jednom z břehů vodní nádrže a výsledkem jeho účasti na této akci je pětimetrová socha s názvem Ohryzkovník. Jejím základem se stal sloup ve tvaru okousaného torza jablka, který je čtyřikrát zopakován. Z nadživotního zvětšení a sériového zmnožení „obyčejné věci“ je opět cítit Lichtensteinův a Warholův postup, který s postmoderní lehkostí vstupuje do letního světa polehávání na pláži a mlsání osvěžujícího ovoce. Motivy přírody vstupují do umělcovy tvorby také na výstavě Opakované příběhy, pro kterou vybrala autorka projektu Kaliopi Chamonikola jeho zvětšené bílé sochy přírodnin jako partnerské dílo k raně baroknímu Zátiší s ovocem [[Jan van Kessel, junior|Jana van Kessela]].
Využití
▲V roce 1999 Jiří Sobotka společně s někdejším kolegou ze studií Tomášem Lahodou realizuje projekt Ikebama. [http://www.attraction.cz/lahoda/ Tomáš Lahoda] namaloval cyklus obrazů podle svých dětských kreseb a Jiří Sobotka podle těchto dvojrozměrných barevných obrazů vytvořil bílé trojrozměrné sochy. Téma interpretace se v sochařově tvorbě objevuje ještě jednou – v rámci druhé společné výstavy s Tomášem Lahodou, nazvané Senzi (2003). Jiří Sobotka představuje v [http://www.galerie-ars.cz galerii Ars] za doprovodu Lahodových obrazů sochy, jejichž společným tématem jsou nadživotně zvětšené kosmetické předměty jako nádoba s pěnou ve spreji, dámská rtěnka, plastový obal od pleťového krému či tělového mléka. Tyto sochy, v jejichž názvech figuruje slůvko Arp, jsou inspirovány dílem [[Jean/Hans Arp|Hanse Arpa]], jehož fotografie Jiří Sobotka pomocí grafického softwaru digitálně upravil a zdeformoval, aby podle nich vytvořil trojrozměrné modely pro své sochy, které jsou jakýmsi hybridem mezi obejkty [[Jean/Hans Arp|Hanse Arpa]] a [[pop art|pop-artovými]] zvětšeninami kosmetických pomůcek. Fenomén interpretace podtrhuje jak část samotného jména autora předloh, tak vystavení malých modelů, podle nichž Jiří Sobotka vytvořil své sochy.
▲Využití počítače jako kreativního nástroje si Jiří Sobotka vyzkoušel již dříve, kdy téhož roku vytvořil skupinu velkých sytě červených objektů podivných tvarů, které pod názvem Modulato cantabile vystavil v [http://www.dumb.cz Domě umění města Brna]. Předlohou jednotlivých soch kolekce se autorovi stal dámský střevíc, který deformuje, aby z něj vymodedloval několik téměř abstraktních předmětů, jejichž společným jmenovatelem je koketní červená barva. Proces „zpěvně“ hravé modelace Jiří Sobotka ostatně naznačuje již hravě formulovaným názvem.
Umělcův kladný vztah k moderním technologiím je značně citelný z o dva roky staršího projektu e-Matutinum, který v roce [[2001]] představil Jiří Sobotka v [http://www.gvuostrava.cz Galerii výtvarného umění v Ostravě]. Podobně jako u někdejších automobilů i nyní je technicistní prvek zkoumán jako velmi závažný partner člověka. Zástupcem světa techniky je však tentokrát [[počítač]]. Instalaci, kterou tvoří devět počítačových myší, které byly zvětšeny do téměř dvoumetrové velikosti, doprovází zvuková stopa, díky které myši ožívají a vydávají každému důvěrně známý zvuk - kliknutí. Čtyři z devíti myší mají v sobě vestavěné reproduktory, z nichž se do prostoru linou zvuky klikání, které jsou prokládány „cvrlikáním“ a elektronickými šumy připojování počítačového
=== Samostatné výstavy (od roku 1990) ===
Řádek 105:
== Odkazy ==
*[http://www.jirisobotka.com
*[http://www.ssudbrno.cz
*[http://www.dumb.cz
[[Kategorie:Čeští sochaři]]
[[Kategorie:Narození 1955]]
|