Detektivka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{možná hledáte} |
zásadní rozšíření ze zdroje značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Možná hledáte|redirect=Detektivka|jiné=[[Detektívka]], album poprockové skupiny [[Elán (hudební skupina)|Elán]]}}
'''Detektivní román''' a '''detektivní povídka''', lidově '''detektivka''', je jedním z nejoblíbenějších [[Literární žánr|žánrů]] zábavné [[Literatura|literatury]]. Název pochází z latinského slova ''detegere'' = odkrývat, odhalovat. [[Zápletka]] detektivních příběhů je založena na [[Zločin|zločinu]] (nejčastěji [[Vražda|vraždě]]), po jehož pachateli, detailech způsobu provedení nebo motivu pátrá [[Detektiv|detektiv.]] Příbuzným typem kriminální literatury jsou [[Pitaval|pitavaly]] a [[paměti]] slavných detektivů, které však popisují zločiny skutečné. Detektivka má rovněž blízko k [[Thriller|thrilleru]] nebo [[Špionážní román|špionážnímu románu]], často dochází k jejich kombinaci. [[Historická detektivka]], jejíž děj se odehrává ve vzdálenější minulosti, bývá považována též za subžánr [[Historický román|historického románu]].
== Charakteristika ==
Od počátku byla detektivka pojímána jako složitá hádanka, intelektuální hra a výzva čtenářovým logickým a deduktivním schopnostem. Rozuzlení musí být pravděpodobné, racionálně zdůvodněné a vycházející z indicíí, ale zároveň překvapivé. Autor musí postupovat logicky, aby čtenář mohl sledovat postup [[dedukce]] ze stop - za tím účelem vznikala i striktní žánrová pravidla (např. desatero pátera Knoxe, pravidlo tří stop). Vykonstruovanost zápletek však od počátku 20. století postupně ustupovala a pravidla se rozvolňovala. Důrazem na psychologii postav se některé pozdější detektivky výrazně přibližují psychologickému románu (G. Simenon), jiné se zase barvitým zachycením prostředí přibližují románu sociálnímu (např. u představitelů tzv. drsné školy).
Klíčovou postavou detektivky je detektiv, řešitel záhady. Zpočátku navazuje na romantickou tradici mstitelů bezpráví, často je obdařen mimořádními pozorovacími a kombinačními schopnostmi, později též znalostmi lidské psychiky. Někdy bývá výstředníkem až podivínem, jindy má působit jako okolím podceňovaný outsider. Je obvyklé, že v řadě děl jednoho autora vystupuje postava téhož detektiva. Od 20. století je obvyklejší typ obyčejného detektiva, ať již detektiva profesionálního (policista, soukromý detektiv), nebo soukromé osoby, jíž zločin zasáhl do života. Moderní detektivky často popisují rutinní vyšetřování celých policejních týmů.<ref name=":0">MOCNÁ, Dagmar a kol. ''Encyklopedie literárních žánrů''. Praha: Paseka, 2004. S. 106-114.</ref>
== Z historie ==
Deduktivní příběhy s kriminálními náměty nacházíme už v biblických apokryfech, Ezopových bajkách či orientálních pohádkách. Své předchůdce má detektivka v tzv. pikareskním (šibalském) a loupežnickém románu 18. století, nebo také (podobně jako thriller) v tzv. [[Gotický román|gotickém románu]] - jde také o typ prózy s tajemstvím. Jako samostatný žánr se detektivní román konstituoval ve 2. polovině 19. století. Rozšíření tohoto typu literatury pak souvisí s vytvářením moderní velkoměstské civilizace s jejím podsvětím a policejním aparátem.
Za první detektivní [[Próza|prózu]] v historii bývá považována povídka [[Edgar Allan Poe|Edgara Allana Poea]] ''[[Vraždy v ulici Morgue]]'' z roku [[1841]]. V Poeově stylu logické hádanky pokračuje pak [[Arthur Conan Doyle|A.C. Doyle]] a další ([[Gilbert Keith Chesterton|G. K. Chesterton]], R.A. Freeman, S.S.Van Dine), později [[Dorothy L. Sayersová|D.Sayersová]], [[Agatha Christie|A. Christie]], N. Marshová, [[P. D. Jamesová|P.D. Jamesová]] aj. Na rozhraní detektivky a thrilleru jsou díla [[Edgar Wallace|E. Wallace]]. Ve 20. letech 20. století se v USA zrodil nový typ detektivky, tzv. [[drsná škola,]] jejímž protagonistou je osamělý bojovník za spravedlnost typu westernového hrdiny (díla [[Dashiell Hammett|D. Hammetta]], [[Raymond Chandler|R. Chandlera]], [[Rex Stout|R. Stouta]], [[Peter Cheyney|P. Cheyneyho]], [[Mickey Spillane|M. Spillana]], částečně též [[Erle Stanley Gardner|E.S. Gardnera]]). Později se stává hlavní postavou detektivky i policejní profesionál (např. díla [[Georges Simenon|G. Simenona]] nebo [[Evan Hunter|Eda McBaina]]) nebo celý policejní tým ([[Maj Sjöwallová|M. Sjówallová]]--[[Per Wahlöö|P. Wahló]]).<ref name=":0" />
Detektivky také bývají častým námětem pro další [[Audiovizuální dílo|audiovizuální]] zpracování jejich [[námět]]u v [[rozhlas]]e, [[film]]u a [[Televize|televizi]]. Tam jsou oblíbené detektivky zaměřené na moderní vyšetřovací metody, například na psychologické profilování.
== Nejvýznamnější
* sir [[Arthur Conan Doyle]]▼
* [[S. S. Van Dine]]▼
* [[Lee Child]]▼
* [[Agatha Christie]]▼
* [[Ed McBain]]▼
* [[Edgar Allan Poe]]▼
* [[Georges Simenon]]▼
* [[Rex Stout]]▼
* [[Edgar Wallace]]▼
*
*
*
*
*
*
*
*[[Gilbert Keith Chesterton|G.K. Chesterton]]
*[[Peter Cheyney]]
Podle literárního kritika Pavla Mandyse patří mezi naděje českého detektivního románu [[Michaela Klevisová]] (''Kroky vraha'', ''Zlodějka příběhů'', ''Dům na samotě''), [[Michal Sýkora (spisovatel)|Michal Sýkora]] (''Případ pro exorcistu'', ''Modré stíny''), Nela Rywiková (''Dům číslo 6''), [[Jiří Březina (spisovatel)|Jiří Březina]] ''(Na kopci''), nebo [[Martin Goffa]] (''Muž s unavenýma očima'', ''Vánoční zpověď'', ''Bez těla'').▼
*[[P. D. Jamesová|P.D. Jamesová]]
*[[Dorothy L. Sayersová|Dorothy Sayersová]]
== Česká detektivka ==
V české literatuře jsou za zakladatele detektivního žánru považováni [[Emil Vachek]] a [[Eduard Fiker]], kteří začínají publikovat v období první republiky. Další významnější autoři se objevují až od 60. let 20. století: [[Josef Škvorecký]] (některé detektivky napsal společně s [[Jan Zábrana|Janem Zábranou]]), [[Václav Erben]], [[Jiří Marek]], [[Hana Prošková]], [[Pavel Hejcman]], později např. [[Jan Cimický]] či [[Jaroslav Velinský|Jaroslav Velinský,]] [[Jan Lipšanský]].<ref name=":0" />
▲
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* [[Josef Škvorecký]]: ''Nápady čtenáře detektivek'', ADDL 1990
Řádek 49 ⟶ 53:
=== Související články ===
*
*
*
{{Portály|Literatura}}
{{Autoritní data}}
|