Miroslav Dolejší: Porovnání verzí

}}</ref> Zmíněný Vrba, Dolejšího hlavní důvěrník a spolupachatel přečinů proti normalizační moci, byl coby Žid od r. 1956 bez reálného důvodu podezírán ze špionáže pro Izrael. Věcné informace v Dolejšího materiálu byly kompiláty ze všeobecně přístupných a veřejných přednášek, ale přesto byl [[14. červen|14. června]] [[1976]] zatčen a obviněn za pokus o [[vyzvědačství]], ohrožení státního, hospodářského a služebního tajemství. Přestože mu špionáž nebyla nikdy dokázána, byl v roce [[1977]] spolu s komplicem Vrbou odsouzen [[Městský soud v Praze|Městským soudem v Praze]] na 11 roků ve druhé nápravné skupině. Před soudním jednáním držel tři měsíce protestní [[hladovka|hladovku]]. Závažný zdravotní stav, podezření na rakovinu kůže a názor lékařů, že brzo zemře, vedly v roce [[1985]] k jeho propuštění před uplynutím trestu. Celkem ve vězení strávil 18,5 roku. Po posledním propuštění kromě dalších následků nadále trpěl i silnou nespavostí, kterou zaháněl dlouhými nočními procházkami po lesích.{{Zdroj?}}

Na počátku 90. let byl postupně rehabilitován v obou případech svého věznění a stal se členem [[Konfederace politických vězňů České republiky|Konfederace politických vězňů]] a pracovníkem Federálního ministerstva vnitra.<ref>{{Citace elektronického periodika

V říjnu [[1990]] publikoval stať ''Analýza událostí 17. listopadu 1989'', kde mj. vyslovil názor, že převrat v roce 1989 byl předem dojednán mezi špičkami komunistické nomenklatury a západních mocností za přispění a financování židovských kruhů a státu Izrael. Tvrdil v ní, že [[Charta 77]], český disent a polistopadový režim byly ovládány „několika rodinami“, které „všechny …jsou [[Komunistická strana Československa|komunisté]] nebo jejich potomci, [[svobodné zednářství|svobodní zednáři]] a jejich potomci, a [[židé]]“; podobně v kapitole ''Mezinárodní souvislosti sjednocení'' vysvětluje světové změny s plánem na vytvoření Velkého [[Izrael]]e. Kritizuje konzumní společnost a zákulisí politiky, kontinuitu komunistického a kapitalistického režimu, světový monetární systém a na něj navázanou politickou moc, masovou ztrátu víry v transcendentní veličiny či morální hodnoty cti, odvahy a askeze, a staví se proti údajnému kultu osobnosti Václava Havla, který údajněprý k Dolejšímu podle dr. Andreye před listopadem 1989 docházel ohledně rad, jak "převzít moc", což prý Andreyovi ironicky sdělil samotný Dolejší.<ref>DOLEJŠÍ, Miroslav. ''Analýza 17. listopadu 1989''. 1. vyd. Brno: Guidemedia, 2014. ISBN 978-80-88021-01-8. Předmluva Ladislava Andreye, str. 17.</ref> ''Analýza'' získala značnou popularitu u některých [[antikomunismus|antikomunistů]], nespokojených s polistopadovým vývojem a zejména u konstituující se české [[krajní pravice]] a stala se součástí jejich ideové výbavy. Analýzu propagoval [[Petr Cibulka]], na Internetu je dostupná v řadě kopií a dokonce i v překladu do angličtiny. Konfederace politických vězňů se od textu distancovala, ačkoliv s ním podle Dolejšího tvrzení spousta členů včetně výboru při jeho projednávání nejprve souhlasila.<ref>DOLEJŠÍ, Miroslav. ''Týdeník Politika č. 28/1991''. 8. 8. 1991.</ref>